Dívka ve videu otevře šuplík, který na první pohled vypadá, jako by byl plný útlých knížek. Z bližšího záběru je však jasné, že jde o paletky očních stínů. Veškeré místo zabírají i ve druhém šuplíku a taky v tom pod ním. Další zásoby odhalují tekuté i pudrové tvářenky, záplavu rtěnek, desítky lahviček s make-upem nebo oční linky nejrůznějších odstínů.
V jednom pokoji je produktů podobně jako v běžné drogerii. „Utratila jsem za to tisíce liber. Spoustu věcí jsem ani neotevřela a rovnou je vyhodila, protože prostě prošly,“ vysvětluje sympatická Britka Abigail Daunton.
Právě přes její videa jsem se na TikToku proklikala k lidem, které jejich extrémní spotřeba přiměla k tomu, dlouze se zamyslet nad vlastním chováním. Naordinovali si rovnou celý rok bez nákupů zbytečností. Malý a nenápadný trend #nobuyyear mě donutil přehodnotit i mé vlastní chování, přestože nemám problém krotit útratu. Při pohledu na Abigailiny plné skříně a nekonečné účty mě totiž napadlo, jak moc je dnes nadměrný konzum zboží normální, a zamyslela jsem se, jestli se i já občas nechytám do nákupní pasti.
Proti konzumu
Abigail se rozhodla svou cestu z nákupní závislosti zdokumentovat. Ve svých videích se otevřeně přiznává k šokujícímu množství produktů a ukazuje vše, co jí pomáhá nesklouznout zpět. A podle komentářů uhodila na správnou strunu. V e-mailu se mi pak svěřila, že ani po mnoha měsících, které ji dělí od lačného nakupování, není z nejhoršího venku.
Jak začít?Nemusíte zrovna škrtnout nákupy po celý rok, ale pokud chcete omezit svou spotřebu, nabízíme pár tipů, jak se do toho pustit. 1. Sepište si pravidla. Vytvořte si seznam věcí, které nepotřebujete a rovnou je můžete přestat kupovat. Napište si ale i to, co potřebujete nebo čeho se opravdu nechcete vzdát. Můžete si taky nastavit rozpočet, který nepřekročíte. Zamyslete se nad tím, co vás skutečně obohacuje – a kde jen honíte rychlý dopamin. 2. Snižte pokušení nakupovat. Přestaňte sledovat účty na sociálních sítích, které na vás působí jako spouštěč. Místo toho začněte sledovat účty, jako jsou například @shluk.bunek nebo @nekupuj.to, které řeší udržitelnost. Zablokujte si nákupní stránky a odhlaste se z newsletterů. Vyhněte se obchodním centrům a před lákavou výlohou třeba přejděte na druhý chodník. 3. Změňte uvažování. Není snadné odolat šatům, které ve slevě stojí jen pár stovek. Jenomže aby takové oblečení vzniklo, musí se šetřit jinde. Pusťte si třeba nějaký dokument o fast fashion nebo se podívejte na to, jak má vypadat kvalitně ušitý kousek. Zkuste si taky hlídat, jak často danou věc oblečete nebo použijete. Uvidíte, že šetření nakonec leží někde jinde. 4. Přemýšlejte o svých zvycích. Proměnili jste nakupování v terapii? Možná je načase přehodnotit svoje reakce na stres a začít hledat hodnotnější náhradu pro vypořádání se se svými pocity. Místo nákupů se pusťte třeba do pečení, jděte se projít nebo sáhněte po dobré knize či filmu. |
„Nejtěžší je určitě zvládnout situace, kdy mě zasáhnou mé dřívější návyky spojené s nakupováním. Třeba když mám špatný den nebo se necítím dobře – žiju totiž se dvěma chronickými onemocněními. V takových chvílích jsem vždy automaticky sahala po nakupování jako po úniku. Další výzvou jsou pro mě nové kolekce make-upu. Možná to někomu připadá přehnané, ale odolat po čtyřech letech, kdy jsem si impulzivně kupovala každý produkt, který jsem chtěla, je skutečně velká zkouška vůle.“
Zatímco na zahraničních instagramových a tiktokových profilech najdete pod hashtagem #nobuy a #nobuyyear desítky, až stovky tisíc příspěvků, českého obsahu tolik není. Výjimkou je například instagramový profil @nekupuj.to, který založily sestry Veronika a Zuzana. Po celý rok 2022 si nekoupily žádnou zbytečnou věc. A svůj střídmý životní styl dokumentují i dál, po skončení výzvy.
Impulz k omezení spotřeby prý přišel po Vánocích, kdy jedna ze sester dostala spoustu věcí, které nepotřebovala. „Profil nekupuj.to jsme se rozhodly vést jako anonymní, dlouho o něm věděla jen nejbližší rodina – partneři a rodiče. Zpočátku se náš nápad celý rok si nic nekoupit a založit si o tom profil nesetkal s velkým pochopením. Tehdy nebyla tahle výzva v Česku moc rozšířená, a tak jsme inspiraci hledaly spíš v zahraničí. Ale jak nám přibývali sledující a interakce s podobně nastavenými lidmi, nakoplo nás to k tomu, svěřit se i některým přátelům,“ prozrazuje Zuzana.
Méně je více
Nenakupování bylo pro sestry překvapivě snadné, a to díky jasně stanoveným pravidlům. Povolily si nahradit nezbytné věci, pokud se rozbijí, což pomohlo zmírnit některé obavy. Každá si taky vytvořila seznam konkrétních výjimek, například věcí, které dlouhodobě sháněly nebo které si kupovaly pravidelně. Jedna ze sester se v té době vdávala a měla malé dítě, proto si zvolené kategorie přizpůsobila.
„Překvapivě hladce šlo to, čeho se lidé asi nejvíc bojí – přestat chodit do obchodů, neprohlížet si slevy a výhodné nabídky v e-shopech a přestat mít potřebu pořád něco kupovat. Samozřejmě jsme měly i horší chvilky. Takových krizí ale bylo velmi málo. Navzájem jsme se podpořily a probraly, jestli dané zboží skutečně potřebujeme. Začaly jsme více používat věci, které už jsme měly doma, hlavně co se týče oblečení. Zjistily jsme, že máme všeho dost. S omezením nakupování a hlavně času, který jsme jím strávily, jsme najednou měly prostor na jiné aktivity a našly si nové koníčky. A taky – byť to nebyl důvod, proč jsme do nenakupovací výzvy šly – se nám velmi hladce dařilo šetřit,“ vzpomíná Zuzana.
Při hledání příspěvků k roku bez nákupů jsem se ponořila do světa lidí, kteří se snaží změnit svůj přístup ke konzumnímu chování. Na fotkách a videích, na nichž měsíc po měsíci ubývá z používané tvářenky nebo kde ženy hledají kreativní variace pro svůj šatník, je něco přitažlivého. Snad je to právě tím, jak jsme poslední roky na sociálních sítích zavaleni nadměrným množstvím zboží.
Během chvilky se tam totiž proklikáte třeba k videím, v nichž influenceři ukazují položku po položce, co se jim podařilo ukořistit. Jinde narazíte na různé soutěže s reklamními dárky, kdy influenceři rozdávají, co se jim doma kupí. Provádějí nás svými domovy a ukazují plné skříně a esteticky vyladěné životy.
„Podle informací z roku 2022 si oproti době před patnácti lety průměrný člověk koupí o šedesát procent oblečení víc. V novém výzkumu Ipsos vyšlo, že nadpoloviční skupina respondentů obměňuje šatník čtyřikrát ročně, pět procent dokonce ještě častěji. Před čtyřiceti lety bylo běžné, že módní domy vydávaly čtyři kolekce za rok. Dnes oděvní značky vydávají přes padesát kolekcí ročně, ultra fast fashion dokonce ještě častěji, což pobízí ke stále větším nákupům,“ napsala mi Rozárie Haškovcová, která se řadí do méně známé, ale o to důležitější skupiny influencerů – environmental influencerů nebo taky greenfluencerů.
Lidé si často neuvědomují, že veškeré oblečení, které influenceři propagují, dostávají zdarma.
Na instagramu ji najdete pod jménem @shluk.bunek a její informacemi nabušená videa sleduje na 115 000 lidí. Rozárie studuje politologii na Karlově univerzitě a ve svých 22 letech se řadí mezi silné hlasy ekologického aktivismu u nás. Nejde vůbec o jednoduchou práci. Jedno informační video o délce necelých dvou minut vyrábí šest až osm hodin. Použitá data velmi pečlivě ověřuje. A strmě rostoucí počet sledujících ukazuje, že se jí tato práce vyplácí.
Síla marketingu
Rozárie je na sociálních sítích jako ryba ve vodě, a tak mě zajímalo, na co si dát v souvislosti s přílišnou spotřebou pozor. „Myslím, že nejhorší jsou influenceři, kteří propagují nadměrné nákupy fast fashion. Jako influencerce mi taky chodí nabídky od těchto značek, za propagaci nabízejí skutečně obrovské peníze. Doporučení ale může vytvářet dojem, že je normální nakupovat takové množství oblečení. Lidi si ale často neuvědomují, že influenceři jsou za to placeni a veškeré oblečení, které propagují, mají zdarma,“ vysvětluje.
Hltat obsah influencerů, kteří vybalují jednu tašku za druhou, může způsobit, že si jinak připadáme pozadu. Pro britskou tiktokerku Abigail Daunton, která se potýká s nakupovací závislostí, byl spouštěč jinde. Šlo o zahánění nepohodlných emocí.
„Nejdůležitější změnou pro mě bylo naučit se vydržet ty nepříjemné pocity, místo abych se jich zbavovala nakupováním. Když mám horší den nebo mě láká nová kolekce, kterou si nemůžu koupit, soustředím se na to, abych tyhle pocity přijala a vyrovnala se s nimi. Ne každý špatný pocit musí člověk hned řešit nakupováním – někdy je prostě potřeba to jen přestát,“ napsala mi.
Mnohdy nejde o produkty nebo o nakupování samotné, ale o pocit, který vám to přináší. Ať už se snažíte zbavit špatného pocitu, nebo jste si jen zvykli na ten rychlý příval dopaminu, je důležité zaměřit se na to, co můžete udělat, abyste tuhle potřebu nahradili.
Dalším obrovským krokem pro ni bylo zaměřit se na to, co vlastně make-up je, a uvědomit si, jak moc s ním plýtváme. Jde o spotřební zboží s omezenou trvanlivostí. Abigail přirovnává svou situaci k deseti lednicím plným jídla jen pro jednu osobu – všechno nakonec projde a zbytečně se vyhodí produkt i peníze.
„Bez ohledu na to, kolikrát jsem se snažila přesvědčit sebe sama, že shromažďovat tolik make-upu má nějaký smysl, vždycky se vrátím k poznání, že je pro mě nemožné ho všechen spotřebovat. A uvědomím si, kolik peněz jsem tím promrhala,“ dodává.
Dopaminová past konzumu
Angličtina používá termín retail therapy, tedy terapie nakupováním. To znamená, že lidé nakupují, aby se cítili lépe. Často jde ovšem o impulzivní nákupy, které mají dočasně potlačit stres, smutek nebo nudu. Že nám nakupování dělá dobře, potvrzuje i řada vědeckých studií. Výzkumy ukazují, že mozek při očekávání odměny uvolňuje dopamin, což na vlastním příkladu potvrzuje taky Abigail. A radí, jak na tenhle mechanismus vyzrát.
ilustrační snímek
„Z mé zkušenosti nejde o produkty nebo o nakupování samotné, ale o pocit, který vám to přináší. Ať už se snažíte zbavit špatného pocitu, nebo jste si jen zvykli na ten rychlý příval dopaminu, je důležité zaměřit se na to, co můžete udělat, abyste tuhle potřebu nahradili. Pro mě bylo obrovskou pomocí vytváření obsahu, protože je to něco, co můžu dělat každý den, baví mě to a zároveň to souvisí s věcmi, které jsem tak ráda nakupovala, říká Abigail.
„Nemusí to vyhovovat každému, ale pro mě to bylo opravdu přínosné. Zároveň se ujistěte, že se s tím nesnažíte bojovat sami. Mluvte o tom s rodinou a přáteli, existuje i spousta skvělých online komunit, kde jsou lidé, kteří procházejí něčím podobným. Uvědomění si, že v tom nejsem sama a že je to poměrně běžné, mi hodně pomohlo k tomu, cítit se méně osaměle a zbavit se velké části pocitu viny,“ uzavírá Abigail.
Taky Rozárie Haškovcová si prošla zásadním uvědoměním, které stálo u změny jejího spotřebního chování. V jejím případě to byl fakt, že v podstatě všechny obchody v klasických obchodních centrech se řadí mezi tzv. fast fashion.
„Uvědomila jsem si, že obchody, kde jsem celý život nakupovala, přispívají k environmentální degradaci. K jejich identifikaci mi hodně pomohla stránka Good on You, kde člověk napíše název značky a vyjede mu hodnocení environmentálního i sociálního dopadu. Začala jsem mnohem více nakupovat na Vinted a v second handech. A taky jsem se naučila šetřit si na dražší a kvalitnější kousky od lokálních a etických firem, kterých si vážím – a ty budu nosit až do úplného roztrhání,“ popisuje Rozárie.
Radost z mála
Po roce bez nákupů se sestry z instagramového profilu @nekupuj.to dívají na oblečení v obchodech jinýma očima. Zůstalo jim podle jejich slov znechucení z obrovského množství zboží, které se neustále mění a pak se dostává do slev. Ze své zkušenosti si odnášejí mimo jiné to, že si začaly více všímat složení oblečení a lépe se rozhodují, když už pro něco vyrazí. Kromě toho má jejich instagramová aktivita, která otiskuje realitu, ještě jeden efekt.
„Společný projekt profilu na Instagramu nás jako sestry sblížil. A to tak, že jsme v létě byly na společné dovolené, kterou jsme pojaly taky minimalisticky. Jely jsme s dětmi do apartmánu, kde jsme si samy vařily, výbavu jsme se snažily sehnat co nejlevněji z druhé ruky a letěly jsme jen s příručními zavazadly a kočárkem,“ popisuje Zuzana.
S nenakupovací výzvou, kterou sdílejí na svém profilu, obě sestry hodlají spojit i letošek. Život s méně věcmi totiž přináší nejen víc času a peněz, ale i další nečekané benefity.
