Ach, ty nemravné cyklistky!
Postupem času začala kov v korzetu nahrazovat pevná látka. Ideálem ale zůstával vosí pás a ňadra dmoucí. Když se potom v empírovém období začaly objevovat průsvitné sukně, vkráčely na scénu poprvé spodní kalhotky. Jednalo se o dvě oddělené a na sobě nezávislé nohavice dlouhé až ke kotníkům, které, pokud dáma potřebovala na záchod, nemusela vůbec sundavat. Pánská móda byla v tomto ohledu napřed: muži se pyšnili spodky už nějaký čas jako znakem své vznešenosti.
Dlouhé nohavice si udržely přízeň až do devatenáctého století a jejich podoba se za tu dobu příliš nezměnila. Když ale přišlo do módy ježdění na kole, rozstřižené nohavice se ukázaly pro dámy jako silně nedostačující. A to byla výzva pro feministku Ameilu Bloomerovou, která propagovala myšlenku, že ženy mají právo dělat totéž jako muži. Vzpomněla si na střih kalhot, které se nosily v Turecku, udělala na nich několik úprav a problém s nemravnými cyklistkami se vyřešil. Ameiliny spodky sklidily obrovský úspěch, staly se poznávacím znamením nezávislých žen a po své stvořitelce dostaly dokonce i jméno – bloomers.
Podprsenka z kapesníků
Mezitím už ve svém vývoji ušla pořádný kus i podprsenka. Na konci devatenáctého století se oddělila od korzetu a byla představena jako samostatný kus oděvu. S dnešní textilní a relativně pohodlnou podprsenkou ale neměla vůbec nic společného, protože její košíčky byly vyrobené z drátěné síťky. Naštěstí si s ní ženy užívaly jen několik let. V roce 1913 to jistou Mary Phelps Jacobovou z New Yorku přestalo bavit a ze dvou kapesníků a několika stuh si vyrobila vlastní podprsenku. A protože její vynález sklízel velký ohlas mezi přítelkyněmi, začala kapesníkové podprsenky vyrábět i pro ně a prodávat po jednom dolaru.
O podnikavé dámě se doslechl ředitel textilní společnosti a přesvědčil ji, aby mu nápad prodala za patnáct set dolarů. Mary souhlasila, ale vzápětí by si pravděpodobně nejraději nafackovala, protože firma na jejím nápadu vydělala během třiceti let patnáct milionů dolarů. Další vylepšení (kostice, výztuhy, zvedačky a podprsenky bez ramínek) následovala v rychlém sledu. A o tom, jak moc si ženy své intimní pomocnice váží, svědčí i skutečnost, že čtenáři časopisu Focus jí přisoudili osmdesáté místo na žebříčku nejužitečnějších vynálezů. Podprsenka se umístila hned za kosmickou lodí!
