Nosit s sebou do obchodu látkovou nebo plátěnou tašku je už docela běžné. Jakmile ale vybíráme zeleninu, ovoce či pečivo, automaticky saháme po mikroténových pytlících. Zamýšlely jste se někdy nad tím, jestli je skutečně potřebujete?

Mikroténové sáčky častokrát používáme úplně bezmyšlenkovitě. Vybíráme si kupříkladu banány a automaticky si pytlík trháme a vkládáme je do něj. V jejich užívání se sice nemůžeme nikdy rovnat například asijským zemím, kde dají mikroténový pytlík i na talíř nebo do něj naberou polévku či večeři, ale naše spotřeba není vůbec zanedbatelná.

Podle Frusacku každý z nás ročně použije až 400 mikroténových sáčků, přičemž v ČR to je přes čtyři miliardy kusů za rok. Sáčky se nedají recyklovat, protože jsou vyrobeny z nekvalitního plastu. Ve Velké Británii se spotřebu pytlíků rozhodli řešit radikálně. Zpoplatnili je. Téměř přes noc tam zájem o ně klesl o 86 %. Kupující zjistili, že je ve skutečnosti až tolik nepotřebují.

Zdroj Frusack

Zdroj Frusack

Pokud přemýšlíte, jak jednoduše pomoci přírodě, zkuste omezit spotřebu sáčků. Zamyslete se při nákupu nad tím, jestli pytlík skutečně potřebujete nebo po něm saháte jenom ze zvyku. Například na jedno nebo dvě jablka, papriky nebo banány sáček vůbec není potřeba.

Ještě lepším řešením ale jsou znovupoužitelné sáčky, které se dají snadno sbalit do kabelky nebo kapsy. Tento trend se u nás šíří už několik let. Sáčky nabízí i velké obchodní řetězce. Když je ušpiníte, můžete je vyprat. Do sáčků nemusíte dávat jenom ovoce nebo zeleninu, ale také pečivo. Je na vás, co si do něj dáte.

Kompostovatelný sáček Frusack, který je vyráběný z vlákna na bázi kukuřičného škrobu, si aktuálně můžete pořídit ve sběratelské kampani v obchodech Albert. Svůj nákup si v něm můžete dát i do lednice a když přestane sloužit, stačí jej vyhodit do hnědé popelnice, smíšeného odpadu nebo zaslat zpět do Frusacku, kde zajistí jeho šetrnou likvidaci. V průmyslové kompostárně se rozloží za 8-12 dnů.

  15:00