Adaptogeny, netoxické byliny, nezačaly růst s koronavirem, v horách žijí na tisíce let. A to v nehostinných podmínkách, které nejsou pro žádné živé organismy kdovíjak příjemné. Právě tím, jak se postupně zadaptovaly, padla u fytologů – bylinkářů volba na ně, když šlo o „posílení“ a „přežití“ u lidí. Užíváním adaptogenů můžete zvýšit svou odolnost proti stresu a škodlivému životnímu prostředí, a navýšit tak nejen svou mentální kondici i vy.
Kromě zvýšení odolnosti má každá bylina své specifické vlastnosti a působení – na různé orgány, na nemoci, záněty či třeba alergie, může povzbuzovat, nebo uklidňovat, a dopomáhat s řadou chronických stavů.
Adaptovat se na stres
„Adaptogeny jsou rostliny, respektive komplex fytolátek z rostlin. Adaptogenních bylin je mnoho a odpradávna byly součástí čínské, ajurvédské a dalších původních nauk o životě,“ vysvětluje Iveta Ječmík Skuherská, majitelka Ecce Vita a naturopatka, která se už řadu let věnuje působení jednotlivých bylin, nejen těch adaptogenních. Pro značku spolu s kolegy tvoří přírodní produkty s nejvhodnějšími kombinacemi bylin, v bylinkách prověřených generacemi se opravdu vyzná.
Užívejte v dnešní době
|
„Mezi nejznámější ajurvédské byliny patří například Ašvaganda. Je skvělá pro ženy, ale i pro muže. Kromě příznivého vlivu na stresovou reakci organismu, například podporuje vstřebávání, vitalitu, libido, svalový tonus, zlepšuje spánek. Další úžasnou bylinou je Tulsi neboli bazalka posvátná, která je radioprotektivní, podporuje dýchací systém. Zmínit se musí i chebule srdčitá, (Guduchi) v ájurvédě považována za nektar nesmrtelnosti. Má mnoho pozitivních účinků na játra, ledviny, krevní cukr, imunitu… Chřest hroznovitý, známý jako Šatavari je skvělá ženská bylina s fytoestrogenním působením. Mezi další adaptogeny patří například pepř dlouhý, Amalaki (emblika officinalis), vrcholák třislovinný, rhodiola rosea, eleuterokok ostnitý, ženšen, lékořice lysá, bakopa drobnolistá a mnoho dalších,“ shrnuje nejvýznamnější adaptogenní rostliny naturopatka Skuherská.
Tulsi bývá první na řadě
Tulsi, bazalka posvátná, je v Indii opravdu posvátná. První záznamy o jejím použití jsou staré pět tisíc let a bývá jednou z prvních bylin, na kterou narazíte, když se na ajurvédské rostliny zaměříte.
„Říká se, že každodenní konzumací Tulsi předcházíte nemocem. Podporuje celkové zdraví, normální funkce dýchacího systému, pohodu a dlouhověkost a pomáhá zvládat stres každodenního života. Je považována za silný adaptogen,“ vysvětluje Marek Khánský z Mix-Tee.
Jednou z forem, vhodnou zvláště pro citlivější jedince, je užívat ji jako čaj, který se nechává louhovat asi tři až pět minut. „V čajové směsi je jemnější a je smíchána ve správném poměru s přírodními organickými bylinami, aby se zvýšil účinek nápoje a vyvážila se konečná chuť a aroma.“ Zkusit můžete třeba příchuť skořice, máta nebo mango s broskví.
Prášek, nebo prášek?
Jak užívat ženšen
|
Adaptogeny můžete užívat v nejrůznějších podobách. V tekuté podobě si dávku bylinek vychutnejte jako již zmíněný nálev, sušené byliny v kapslích nebo jako tinkturu. Můžete si je přidat do jídla nebo třeba smoothies. Takový způsob užití je populární především ve wellness-insta světě, v němž si influenceři přidávají své adaptogeny do freshe nebo ranní smoothie bowl.
Doplňky stravy v kapslích jsou praktické na užívání i skladování a nepotřebují žádná pojiva nebo přídatné látky. Hledejte kvalitní zdroje a pokud možno organickou kvalitu.
Bylinky působí pozvolna a obvyklá doba užívání je tři až šest měsíců. Pak je vhodné udělat pauzu. Případně přejít na jinou bylinu, aby si tělo nezvyklo. Nečekejte, že vám adaptogeny zaberou tak rychle jako třeba ibalgin, který spolknete, když vás bolí hlava.
„Něco na nervy“ z tradiční ajurvédy
Zatímco dřív šlo o bylinky, které vyhledávali především nadšenci v bio obchůdcích nebo na ajurvédských pobytech, věřící v sílu prověřenou generacemi, v době kovidové k nim našla cestu většinová populace. Domácí výuka, home office, výpovědi, omezené sociální kontakty, úmrtí blízkých…
Řada lidí si neuměla poradit s náporem na nervy a hledala obezličku či všespásu, která je uchrání před dlouhodobým stresem a problémy, které způsobuje. V USA zaznamenali během pandemie adaptogeny obrovský rozmach: zabalené pěkně v moderním balení, přizpůsobené mainstreamovým spotřebitelům, si je oblíbili také studenti i top manažeři.
To potvrzuje i expertka z Ecce Vita: „Byla to jedna z bezpečných cest, jak pracovat se stresem. Hodně nás oslovovaly matky, které většinou zachraňovaly sebe i manžely.“
Termín adaptogeny v době, kdy na nás stres působí ze všech stran, zapustil kořeny v Česku, i když jde o slovo známé více než padesát let. Jen se pamatuje lépe než třeba vrcholák třislovinný a zahrnuje řadu právě všechny byliny působící proti stresu. „V podstatě tento pojem dost chyběl, a tak se kdysi rostlinám s tímto působením říkalo ženšen, nebo u nás „všelék“,“ konstatuje naturopatka.
Vidět v noci potřebují lovci i piloti
Myšlenka, že pilulka může zlepšit duševní a fyzický výkon u zdravých lidí, se začala prosazovat během druhé světové války. Vědci například zjistili, že Nanajci, etnikum žijící na jihovýchodě Ruska a severovýchodě Číny, využívalo při lovu nejrůznější bobule a semena ke snížení žízně, hladu, pocitu vyčerpání nebo třeba i ke zlepšení nočního vidění. A to by se mohlo hodit pilotům nebo posádce ponorky.
K využití bylinných výtažků ke zvýšení výdrže a přežití ve škodlivém prostředí se začalo využívat rostlin, které odolnost mají ve svých genech: dovedou odolat suchu, vysoké nadmořské výšce a dalším nehostinným podmínkám
Není ženšen jako ženšen
|
Poprvé pojem adaptogeny zavedl ruský vědec Nicolaj Lazarev v 50. letech 20. století. „A dá se říct, že souvisel jak s objevením stresových hormonů. Lazarev měl za úkol zkoumat za 2. světové látky účinky tzv. „vojenských stimulantů“. Jenže ty měly jen krátkodobý účinek a bohužel následky na organismus. A tak se pozornost obrátila k ženšenu, který byl zkoumán jak ve vojenském, tak i kosmickém průmyslu a splňoval požadované vlastnosti a účinky v extrémních podmínkách. Byla tedy snaha najít podobné rostliny, a tak se přistoupilo k bylinám z čínských a ajurvédských učení a objevila se řada dalších adaptogenů,“ vysvětluje Iveta Ječmík Skuherská.
Toxikolog Lazarev také stanovil kritéria, která rostlina spadá pod adaptogeny. Musí zvyšovat odolnost organismu před stresem, a to díky škále biochemických faktorů. Musí mít na organismus normalizující účinek a být bezpečné pro každého. Jak však upozorňují odborníci, ne všechny látky se hodí pro všechny a vždy je třeba poradit se s lékařem nebo lékárníkem, nejen kvůli možné reakci na pravidelně užívané látky.
Například Ašvaganda není vhodná pro těhotné, kojící, lidé s autoimunitním onemocněním a děti. Může snižovat hladinu cukru v krvi i krevní tlak. A nesmí se užívat se sedativy. Navíc způsobuje i živé sny.
Na black list pak dávají odborníci i užití raději všech adaptogenních rostlin u těhotných a dětí – výzkumy nejsou dostatečné a následky (a výsledky) užívání nejsou ještě důkladně prozkoumané.
Ovšem řada výzkumů provedených na dobrovolnících, zvířatech či izolovaných neuronových buňkách, které jsou zmíněné například v americkém National Institutes of Health jejich pozitivní vliv už dokázala. Adaptogeny nejenže vykazují skvělé účinky proti únavě, která má negativní vliv na duševní kapacitu, stojí na pozadí stresu a ovlivňuje naši pozornost, ale studie jim přisuzují vlastnosti neuroprotektivní, antidepresivní, anxiolytické (odstraňující úzkost, tenzi či fobii), nootropní (stimulují duševní funkce) a stimulující aktivitu centrální nervové soustavy.
V Americe je jejich zastánkyní doktorka Brenda Powell, pracující v oddělení Wellness a Preventivní medicíny při klinice v Clevelandu. Ta je přirovnává ke cvičení: Když začneme cvičit, je to pro naše tělo stres. Ale jak pokračujeme v cvičení a tréninku, naše tělo se s tím lépe vyrovnává, nejsme už tolik unavení ani nemáme tak vysoký tep. Když užíváte adaptogeny, trénujete své tělo, aby zvládalo účinky stresu.
Je snazší polykat pilulky než změnit životní styl
Adaptogeny podle doktorky Powell velmi dobře dovedou vyladit i produkci hormonů a fyziologické reakce na stres, čímž zajistí, že naše tělo, od mysli přes imunitní systém až po hladinu energie bude fungovat tak, jak mu bylo určeno. Správně a vyladěně. Jedním dechem však dodává, že nejsou všemocné a fungují spíš „jako obvaz než lék“. Doporučuje raději zapracovat na odstranění příčin stresu, což je z dlouhodobého hlediska zdravější a přínosnější, než měsíce polykat pilulky, protože už nezvládáte stresové situace a chronickou únavu, a domnívat se, že vás spasí.
S tím souhlasí i Iveta Ječmík Skuherská. „Prevence by měla být na prvním místě. Pokud se o sebe staráte, můžete předejít nemocem. Chronický a dlouhotrvající stres je zásadní příčinou všech nemocí. Zde bych upozornila, že stres není jen ten psychický. Náš organismus má stres, i když si například v tělocvičně naložíme velkou zátěž, nebo když špatně spíme, nebo jíme nevhodnou stravu.“
Vysvětluje, že stres vyvolává v těle chemické prostředí, které člověka připravuje na „boj nebo útěk“. „Doslova se plýtvá s energetickými zdroji, zpomaluje se trávení, je zvýšená tvorba stresových hormonů atd. Pokud je tento stav dlouhodobý, postupně nám dojde energie, jsme vyčerpání, stejně jako naše orgány a imunita. Pak už je jen kousek k projevu nějaké nemoci.“ A ta vnese do našich životů zase další dávku stresu.
