Někdy jsou to rány, jindy „jen“ ostřejší slova. Když za nimi ale stojí člověk, který by vás měl milovat, ubližuje obojí úplně stejně.

Nemyslel to tak. Měl jen špatný den. Prostě mu ujely nervy, to se může stát každému... Tohle jsou jen některé myšlenky, které vás napadnou, když na vás poprvé vztáhne ruku ten, koho máte rádi. A všechno to jsou výmluvy.

Jsou to jen prázdné fráze, kterým byste ráda věřila, abyste otupila ten šok a nemusela si přiznat pravdu – a sice, že žijete s psychicky narušeným násilníkem, od kterého byste se měla držet co nejdál.

Začíná to velkou láskou

Bez lásky by to nešlo. K domácímu násilí totiž dochází jen tam, kde je silné pouto a případně i nějaká závislost (např. finanční) na druhém. Pokud s někým randíte jen chvilku, tohle vás obvykle nepotká. Jakmile vás má partner jisté, peklo může začít.

Manuál pro týrané

  • Řekněte někomu, komu věříte, co se u vás doma děje. 
  • Schovejte si jakýkoliv důkaz o násilí (roztrhané oblečení, fotky modřin i škod, ke kterým doma během útoku došlo).
  • Neodmítejte lékařskou prohlídku.
  • Určete dětem bezpečné místo v bytě, kde se můžou zamknout. Vysvětlete jim, že jejich úkolem je zůstat v bezpečí, ne vás bránit.
  • U člověka, kterému důvěřujete, si nechte náhradní klíče, oblečení, důležité dokumenty i nějaké peníze pro případ, že budete muset narychlo opustit svůj domov.
  • Jestliže jste rozhodnutí odejít, naplánujte si k tomu bezpečnou dobu, kdy není agresor doma.
  • Pro případ nouze si domluvte signál se sousedy, kdy mají zavolat policii.
  • 116 006 – linka pomoci obětem domácího násilí

Protějšek na to jde ale většinou opatrně a nejdřív si připravuje půdu. Přesvědčuje vás, jak jste skvělá, lepší než on. Prý by bez vás nemohl žít. Miluje vás tak, že by vás měl nejradši jen pro sebe. 

A že vám diktuje, jak se oblékat? To je přece jen ze žárlivosti a strachu, abyste si nenašla někoho jiného. A tehdy začíná nenápadná manipulace a krok za krokem i izolace od rodiny a přátel.

Z upravené a sebevědomé bytosti, která se ráda bavila, se stane nervózní šedá myš, trávící všechny večery doma. Aniž byste si to uvědomila, žijete pod neustálým dohledem, partner vás údajně z lásky doprovází na každém kroku a pomalu omezuje vaši samostatnost.

Stalo se to jen jednou...

… a naposledy. To je další oblíbený sebeklam ve chvíli, kdy přijde první rána. A ta nakonec přijde, stále se stupňující manipulace totiž agresorovi dříve či později přestane stačit. Možná to začne jen vyhrožováním, že jestli nebudete dělat to, co chce, jednu vám vrazí.

Jde přitom o tzv. fázi testování, během které partner sleduje vaši reakci. Ohradíte se a začnete situaci řešit, nebo se stáhnete do sebe – a dokonce se mu omluvíte? V prvním případě jasně vymezíte hranice a ukážete, že takhle tedy ne, ve druhém dáte násilníkovu chování zelenou. Někdy už během „testování“ přijde malá ukázka pozdějšího chování a ta rána vám opravdu přiletí.

Hned potom obvykle následují omluvy, pláč, prosby a sliby agresora, že to už nikdy neudělá, hlavně ať mu to odpustíte a zůstanete s ním. To, že nešlo jen o ojedinělý případ a chvilkové zatemnění mysli, vám ale nakonec bohužel dojde.

Určitě se změní

I když si posléze uvědomíte, že se děje něco špatného, stejně většina obětí nemá dost kuráže sebrat se a odejít. Odmítáte si to připustit a věříte, že bude zase dobře. Váš protějšek vás přece miluje, proto chce, abyste každou volnou chvilku trávila jen s ním.

A že vás občas uhodí? To se přece stává i v lepších rodinách. Stavíte se do role toho jediného, kdo mu může pomoct, a odmítáte vidět, že se útoky stále stupňují. Snášíte rány i psychický teror, protože pevně věříte, že se kvůli vám partner nakonec změní a všechno bude zase dobré. Jenže takhle jednoduché to není. Nezmění se, jemu to vyhovuje.

Omotal si vás kolem prstu a moc dobře ví, co dělá. Není to žádný chudák, který by potřeboval pomoc, ale duševní mrzák, zkušený manipulátor a zamindrákovaný násilník, před kterým byste se měla mít na pozoru.

Zasloužila jsem si to

Po určitém čase přichází prozření. Uvědomíte si, že obětí jste v tomhle zvráceném soužití vy. A tady se nabízí otázka: Proč týraní lidé neodejdou a s násilníkem dál žijí?

Protože – a musíme se opakovat – agresor moc dobře ví, co dělá. A taky moc dobře pozná, kdy mu teče do bot, proto se v pozdějších fázích své „výchovy“ začne soustředit i na devastaci vašeho sebevědomí. Vyslechnete si například to, že jste k ničemu a nikdo by o vás už nestál, jste stará, hloupá, bezcenná, absolutně neschopná…

A najednou máte pocit, že si všechno to ponižování a facky zasloužíte, a co víc, že byste měla být dokonce vděčná za to, že s vámi i přes tu spoustu vašich chyb chce vůbec někdo být. A pokud tohle nezabere, většinu obětí donutí zůstat strach z toho, co bude, když se to všechno provalí.

Nejste v tom sama

Přestože oficiální údaje o tom, kolika lidí se tenhle závažný problém týká, neexistují, jistá čísla, která naleznete na internetu, můžou napovědět. Za loňský rok bylo například kvůli týrání blízkých policií vykázáno z domu téměř 1300 agresorů. 

Některé průzkumy však říkají, že se s jistou formou domácího násilí (fyzické týrání, psychický teror, sociální izolace nebo sexuální zneužívání) setká skoro každá druhá Češka. A ačkoliv se tohle zlo nevyhýbá ani mužům, pravdou je, že devět z deseti obětí domácího násilí jsou ženy. Na nich pak je, aby situaci začaly řešit.

Násilí mezi blízkými opravdu není normální. Nikdo nemá právo jiného týrat, nikdo není povinen trpět pro lásku – láska jako taková totiž neubližuje, ubližuje vždy jen člověk. 

České zákony vás naštěstí dokážou ochránit, na domácí násilí se už dávno nepohlíží jako na „výchovnou facku, kterou si žena zasloužila“. První krok – nenechat si to líbit – je ale na vás.

Jak pomoci kamarádce, která je obětí domácího násilí?

Poznat, co se děje za zavřenými dveřmi, je náročné a provalí se to většinou až ve chvíli, kdy se sama oběť rozhodne promluvit.

  • Nabídněte jí podporu, doprovod k lékaři či na policii a informujte ji o tom, jak se dá situace řešit a že v tom není sama.
  • Nikdy na ni ale netlačte, ponechte jí svobodu rozhodování, i kdyby to mělo znamenat, že s partnerem zatím zůstane.
  • Nikdy se nenabízejte, že si s útočníkem promluvíte, ohrozíte tím sebe i kamarádku. Ta navíc přijde o bezpečné útočiště, které u vás má.