Člověk míní, život mění. Snad nikde to naplatí tak přesně, jako o poměru, ve kterém je žena v pozici milenky nebo muž coby milenec. Zaměřme se však na ženy, protože muži bývají podle statistik nevěrní častěji.
„Vždycky jsem těmito ženami opovrhovala. Nechápala jsem, kam se poděla vzájemná úcta,“ popisuje čtenářka Nela (40). I ona ale byla rok „ta druhá“. Než si uvědomila, že vztah se ženatým kolegou nikam nevede.
„Většina milenek řekne, že si nikdy nemyslela, že se do této pozice dostane. Jsou single, s někým se potkají, přeskočí jiskra, chvíli se tomu brání a pak si řeknou – jsem svobodná, jen si chvíli užiji. Jenže se zamilují a začnou místo románku přemýšlet, jestli k sobě nepatří,“ vysvětluje vztahová koučka Nikola Rusnáková, autorka knihy Jak to vidí Lasice.
Není to ale tak, že by jedna žena chtěla druhé škodit – tedy ve většině případů. Je to souhra několika náhod, které ve výsledku vedou k utrpění obou stran.
Důvodů k nevěře může být několik
Důležité je ujasnit si, proč vůbec k nevěře dochází. Terapeut Michal Mynář vysvětluje, že důvodem není vždy jen nespokojenost ve vztahu.
„Může to být známka, že člověku něco v životě chybí a mileneckým vztahem se jen snaží vše naplnit nebo kompenzovat. Častým důvodem nevěry bývá i třeba krize středního věku. Poměrně časté jsou rovněž nevěry v těhotenství a raných fázích rodičovství, kdy emočně nezralý muž špatně nese ztrátu pozornosti,“ tvrdí.
Nebudeme si nic nalhávat – všechno nové a trochu zakázané je nesmírně vzrušující. I proto jsou milenky zprvu v naprostém rauši. Často jsou zahrnovány dary a lichotkami.
„Nejistota, tajemství a nedostupnost vytvářejí silné vnitřní napětí a přitažlivost. A když si nás někdo vybírá navzdory překážkám, vzniká pocit výjimečnosti, kterým si mnoho lidí také zvyšuje sebevědomí,“ objasňuje Nikola Rusnáková.
První opojení ale brzy opadne a na řadu přichází tlak a na přetřes se dostává otázka – „kdy se rozvedeš“? V ten moment se dostáváme k bodu, kdy je vlastně z milenky oběť.
„Je to život na milenecké ‚střídačce‘. Chvíli se to dá snést, ale když je to tak delší dobu, to už člověku ovlivňuje vnímání vlastní hodnoty a jeho sebevědomí,“ tvrdí Michal Mynář.
Aby muž o milenku nepřišel, přicházejí na řadu sliby. Většinou ale plané. „Pokud vám někdo říká, že si s manželkou nerozumí a nemají nic společného, ale každý večer se k ní přesto vrací a teprve plánuje, že si s ní promluví, utíkejte,“ radí odborník. Řešení se s největší pravděpodobností nedočkáte.
Výčitky, které ho vrací k manželce
„Žena vyčkává, je chápavá a rozumí tomu, že všechno nejde hned. Jenže čím je vztah delší, tím spíš má pocit oprávněnosti svého ‚nároku‘. Většinou se u ní mísí naděje se smutkem, vztekem a pocitem beznaděje. Emocemi nabité výčitky pak obrací vůči muži – a to je mimochodem často to, co ho zase vrátí zpět k manželce,“ tvrdí Rusnáková.
Milenec totiž hovoří v záplavu zamilovanosti, ale nedomýšlí důsledky. Většinou se mu nechce ztratit to, co má a třeba roky budoval kvůli vzplanutí, které může pominout.
Zatnu zuby a nevěra není. V tolyamorii žije v Česku stále více párů |
Šance na úspěch je mizivá
Oba námi oslovení odborníci se shodují, že i kdyby muž svůj slib dodržel, je jen malá šance, že by vztah vydržel.
„Z mileneckých vztahů se málokdy stávají úspěšné plnohodnotné partnerské vztahy. Bývá narušena důvěra – jak můžu plně věřit někomu, kdo se mnou podváděl svého předchozího partnera?,“ pokládá řečnickou otázku Mynář.
Být dlouho milenkou může mít následky: Ztrátu důvěry v muže a ve vztahy obecně a větší podezřívavost vůči dalším ženám. |
Nikola Rusnáková to kvituje: „Dlouhodobý úspěch vztahů, které vznikly z toho mileneckého, je přibližně dvacet procent. Nejde jen o tu ‚lež‘, ale zejména o změnu fungování ve vztahu, ztrátu toho, co ten vztah mnohdy dělalo výjimečným.“
Muži nevěru neberou citově
Jak už jsme zmínili v úvodu článku, častěji do mileneckých vztahů vstupují muži. „Jejich sexualita se snáz odděluje od citů, navíc jsou biologicky více motivováni sexuální variabilitou. Dokážou mít paralelní vztah bez potřeby posouvat ho dál. Když má žena milence, častěji to bývá motivováno potřebou změny a rychleji se to překlopí do odchodu než do paralelního řešení,“ vysvětluje Nikola Rusnáková.
Ženy jsou navíc oproti mužům více poháněni emocemi a stále věří, že se kvůli nim muž změní a rozvede. Proč tomu dokážou věřit třeba i několik let?
„Když máte do něčeho hodně nainvestováno – obětovali jste tomu spoustu času, energie, upnuli jste se citově na představu společného štěstí – je těžké říci ‚dost!‘. Lákavější je upnout se k bláhové naději, že když chvíli vydržíte, třeba to dobře dopadne. Většinou tomu tak ale není,“ míní Michal Mynář, autor knihy Partnerské duety.
Článek vznikl pro časopis Pestrý svět.
Vítězové internetových seznamek? Skórují muži s psychopatickými rysy |
