Není to jen nějaký módní rozmar či snaha využít přebytečnou látku, minimálně ve starověkých civilizacích se na oděvu objevila z jiných důvodů.
Dávné Řeky a Římany měla kapuce na jejich pláštích chránit před rozmary počasí, ve středověku si ji oblíbili mnichové a kněží. Nabývala pro ně náboženský až mystický význam a symbolizovala odklon od světského života, současně je měla zaštítit před zlem a samozřejmě i před chladem za temnými zdmi klášterů.
Bohatí i chudí, zejména pak rolníci a cestovatelé, tedy ti, co se nejvíc pohybovali venku, vyhledávali praktický kus oděvu zvaný cuculla či chaperon, což byl plášť s kapucí, který se hodil i do hodně drsných klimatických podmínek.
Až renesance a baroko povýšila kapuci na dekorativní prvek, šlechtičny jí měly vybaveny pláště a kabáty, nechybělo kožešinové zdobení.
Běžnou součástí volnočasové módy se stala hlavně díky rozvoji sportovního oblečení na počátku 20. století. Následně si ji zamilovali stoupenci streetwearu a subkultur – umíte si snad představit hiphopera nebo skateborďáka bez mikiny s kapucí?
Asi ne, ale holky to chtějí taky a samozřejmě zatoužily i po tomto módním prvku. Dostaly kabáty a bundy s kapucí, teplákovky i tolik populární mikinové šaty. Jednu dobu se ale ujala i na společenském oděvu, nebylo ničím výjimečným, když ji měla nevěsta namísto závoje.
