Staroegyptská civilizace trvala a rozvíjela se po více než tři tisíciletí. Dodnes je pro nás tak trochu tajemná a víme, že nám zdaleka všechna svá tajemství ještě neodhalila. Přesto toho o některých oblastech života starých Egypťanů víme poměrně hodně. Třeba to, že byli téměř posedlí svým vzhledem.
Krása hrála v jejich společnosti velkou roli, zejména u panovníků a vyšší třídy. Faraoni a jejich manželky symbolizovali bohy na Zemi, takže museli vypadat prostě božsky. Některé látky a postupy, které se už ve starém Egyptě používaly v kosmetice i medicíně, známe ještě dnes.
Líčení pro všechny
Ve starém Egyptě se líčili muži i ženy ze všech společenských vrstev. Typickým symbolem egyptské krásy byly výrazně nalíčené oči – zejména silné černé linky s efektem kočičího nebo mandlového oka.
Linky měly účel nejen estetický, ale i zdravotní. Tuk v nich obsažený zachycoval všudypřítomný poletující písek, černá barva odrážela prudké sluneční paprsky a chránila před spáleninami.
K barvení rtů, tváří i očních víček se používal červený a žlutý okr. I my máme jílové masky nebo peelingy – právě jíly aplikovali Egypťané při čištění pleti a léčbě kožních problémů už v dobách faraonů.
Na těchto starověkých složkách stavějí mnohé značky minerální kosmetiky a vracejí se k tradičním recepturám. Nádoby, v nichž se líčidla a masti skladovaly, bývaly vyrobené třeba z alabastru, slonoviny či vyřezávaného dřeva, nižší třída používala obyčejné malé nádobky nebo hrnce.
Parfémy a rituály
V parfémech a přípravcích pro rituální obřady se využívaly esenciální oleje a vonné pryskyřice, například lotosový olej, kadidlo, myrha, koriandr, fenykl, levandule, skořice.
Velmi důležitá byla sůl, kterou staří Egypťané považovali za symbol čistoty, sloužila jim k léčbě infekcí a byla hlavní složkou při mumifikaci mrtvých. K balzamování využívali natron (přírodní směs uhličitanu sodného a chloridu sodného), který vysušoval tělo a zabraňoval rozkladu.
Přírodní oleje
Nejběžnější přísadou ve staroegyptské kosmetice a mastech byly oleje – olivový, ale také mandlový, sezamový, ricinový nebo moringový. Hydratovaly pokožku v horkém a suchém podnebí a měly i příjemnou vůni, často ve spojení s dalšími bylinkami a pryskyřicemi.
Vysoce ceněný byl růžový olej, který je symbolem luxusu také dnes a i moderní kosmetika využívá jeho anti-agingové účinky. Sezamový olej nebo masti s živočišnými tuky zase chránily před sluncem a používaly se při hojení ran. Napříč tisíciletími je pro své blahodárné účinky na kůži využívaná aloe vera.
Hygiena jako základ
Až do dnešních dnů
|
Na prvním místě byla u starých Egypťanů hygiena a péče o pokožku celého těla. Mezi oblíbené rituály krásy patřily mléčné koupele z kozího a oslího mléka, do kterých se pro zjemnění a zvláčnění pokožky přidával med, a následovalo natírání těla vonnými oleji. Mléčným koupelím prý s oblibou holdovala i královna Kleopatra.
Egypťané prováděli i peeling pokožky, třeba drcenou solí z Mrtvého moře, kuličky kadidla vložené do podpaží byly předchůdci dnešních deodorantů. Našly se i popisy výroby a použití nejrůznějších vykuřovadel, kosmetiky, líčidel, prostředků upravujících tělesný pach i přípravků na kůži, vlasy a nehty.
Včelí produkty
Ty hojně využívali staří Egypťané nejen k hojení ran, ale i jako základ pro nejrůznější masti. Dodnes známe také léčivé účinky propolisu. Výtažky z medu či včelí vosk najdeme i v mnoha současných kosmetických přípravcích, léčivech, balzámech na rty a podobně.
Článek vznikl pro časopis Chvilka pro tebe.
