I když vypadá jako moderní věc, je žvýkačka stará jako lidstvo samo. Těžko uvěřit, že lepivé hmotě, z níž se dají vyfouknout bubliny, je letos už 150 let.

Z čeho se skládá

„Pražvýkačku“ tvořila pryskyřice a kaučuk. Tyhle suroviny se dnes ale vyrábějí většinou chemicky. Dále se přidává cukr, aroma a změkčovadla.

Kdo ji vymyslel?

Už před 9000 lety lidé žvýkali kusy pryskyřice ze stromů, aby si zpevnili čelisti. Základní recept na dnešní „žvejku“ si dal patentovat v roce 1869 Amos Tyler z amerického Ohia.

Výrobek s obrázkem kluka v sombreru na obalu zažil vrchol v 80. letech. Stál jednu korunu a neměl prakticky konkurenci. Dnes vypadá víceméně stejně jako v roce 1968 a podle výrobce je stejná i receptura. Nevyrábí se už ale ve středočeské Velimi, ale v Maroku a výroba zdaleka nedosahuje 900 tun ročně jako v nejlepších časech.

Malá, ale šikovná

Dnes už nežvýkáme jen pro zábavu. Existují žvýkačky bez cukru, které čistí zuby, pomáhají kuřákům zbavit se zlozvyku, mírní nevolnost při cestování nebo pomáhají hubnout.

Časy se mění

V poslední době se ale žvýkaček prodává méně. Zákazníci v obchodech se totiž dívají u kasy spíš na svůj mobil než do regálů, kde jsou vystavené pestrobarevné balíčky žvýkaček.

Trénink dělá mistra

Kaliforňanka Susan Williams (1961–2008) dokázala v roce 1994 vyfouknout z obyčejné žvýkačky bublinu o průměru 58,4 centimetrů, a stala se tak držitelkou světového rekordu.