Kdo je zvědavý, bude brzo starý? Kdepak, touha po poznání nás rozvíjí

Pohonnou látkou lidského mozku jsou čerstvé vjemy, touha po něčem novém, po změně… Odborníci tvrdí, že zvídaví lidé jsou zdravější, tvořivější a šťastnější. Takže rozhodně neplatí pořekadlo, kterým nás kdysi odbývali dospělí: „Kdo je zvědavý, bude brzy starý.“

Fotogalerie1

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Zvědavý člověk rád vyslechne cokoliv, co se ho přímo netýká. Čeština má pro takové lidi i další trefné výrazy, jako je tetka, klepna, drbna... Nic moc, tedy. Naopak zvídavý je ten, kdo ochotně získává nové poznatky, třeba i proto, aby porozuměl světu a sobě.

Aktuální číslo

Předplatné můžete objednávat zde

Zvídavý člověk je prima – zajímá se o spoustu věcí, všemu chce přijít na kloub, touží něco sám dokázat, objevit, vymyslet. S oblibou si rozšiřuje a obohacuje své vědomosti anebo se podělí o názory.

Ať tak či onak, zvědavci stejně jako zvídavci jsou zpravidla až do vysokého věku v lepší duševní kondici než lidé, které nic nezajímá.

Touha po poznání

Zvědavost je ohromnou vnitřní hnací silou, bez ní by neexistoval žádný pokrok, vývoj ani kreativita. Prvně ji zakusila Eva v ráji, která ochutnala jablko. Zvědavá Pandora otevřela skříňku a vypustila do světa všechny bolesti, nemoci i hříchy. Lotovu ženu zas stála zvědavost život, protože se proměnila v solný sloup. A tak bychom mohli pokračovat...

Niterná touha zjistit, co a jak a možná i proč, posouvá věci vpřed. Pro její ukojení obětují hodně lidé, ba i zvířata. Představte si tu touhu jako hlad po něčem novém, nepoznaném. (Ostatně, když máte hlad, neohlížíte se nalevo ani napravo a mnohdy sníte i něco, co vám vlastně nechutná, a to všechno jen kvůli tomu, abyste se nasytili.)

Studnice mládí

• Podle portugalského autora Josého Saramaga neplatí, že kdo je zvědavý, bude brzy starý, ale naopak tvrdí, že stáří začíná, když se zvědavost vytrácí.

A podobné je to i se zvědavostí. Podněcuje vás k tomu, že toužíte po nových zkušenostech, vjemech, objevech či pocitech, a to vás dělá šťastnými.

Novinky jsou velmi důležité i pro lidský mozek, protože jen když je stimulován a musí zpracovávat nezvyklé podněty, vytvářejí se v něm další mozkové buňky, a to až do vysokého stáří.

Překvapivé naopak je, že podle odborníků zvídavé mozky pracují pomaleji než ty průměrné. Zato toho ale mnohem více získávají!

Naučte se být šťastní. Vlastně je to to jediné, o co v životě jde

Psychologové také tvrdí, že pokud člověk umí projevovat zvědavost a nestydí se za ni, je jeho život zajímavější, smysluplnější i šťastnější. A čím je starší a uchová si tuto schopnost, tím lépe. Prodlužuje si formu a neztrácí chuť žít.

Pramen motivace

Základem lidské motivace je zvídavost. Vyvolávají ji rozličné faktory, například novinky, složitosti, pochyby či konflikty. Pokud není mozek dostatečně vytížený podněty z okolního světa, vyhledává si sám nové impulzy, aby tak předešel nečinnosti.

Buďte připraveni!

Na co? Na všechno! Jen tak se můžete vyvíjet. Braňte se rutině, jinak váš mozek zakrní a vy přijdete o šanci být dlouhodobě šťastní.

Zvídavost tedy může být ideálním základem motivace. Potvrzují to mimo jiné i angličtí vědci, kteří zkoumali výkonnost studentů. Při testech badatelé porovnávali aspekty, jako je inteligenční kvocient (IQ) nebo charakterové rysy, například svědomitost a zvědavost, se známkami studentů.

Dospěli k výsledku, že pro úspěchy při vysokoškolském studiu hraje sice největší roli IQ, ovšem zvídavost ve spojení s disciplínou je stejně důležitá. A dokonce ještě něco navíc: Studenti, kteří sami sebe označili za zvídavé a třeba udávali, že s nadšením cestují do cizích zemí či často zkoušejí nové recepty, měli i při nižším inteligenčním kvocientu skoro stejně dobré známky jako jejich spolužáci, kteří vynikali výraznou inteligencí.

Štěstí za odměnu

Nové výzkumy ukázaly i to, že za zvídavost nejsou zodpovědná jednotlivá centra v mozku, ale orgán jako celek. Lidé otevření novým podnětům však mají lepší propojení mezi částí nazvanou corpus striatum a hypokampem čili oblastí velkého mozku.

V první zmíněné zóně sídlí systém odměňování se, který vás podněcuje k cílevědomému jednání, hypokampus je oproti tomu zodpovědný za určité funkce paměti. Jestliže identifikuje nějakou zkušenost jako novou, vyšle ihned signál do oblasti striata. Tam se začnou uvolňovat neuropřenašeče jako serotonin nebo dopamin, které způsobují pozitivní pocity. Tyto dvě sféry mozku jsou spolu mimořádně provázané právě u lidí, kteří často vyhledávají nové zkušenosti.

Sami si tak můžete vytvářet chvíle štěstí. Stačí jen vyzkoušet nezvyklé novinky či začít věci vnímat jiným pohledem. Dostaví se pak pocit něčeho zvláštního, obohacujícího, aniž byste se museli vydávat někam na dobrodružnou výpravu.

Projekt pro dobrou náladu

Američan Neil Pasricha zveřejnil na svém internetovém blogu tisíc fantastických věcí, které by měly lidi inspirovat k tomu, aby si uvědomili, že je jejich život plný příjemných a potěšujících maličkostí, jimž často nepřikládali ani žádný význam. Už jen pomyšlení na ně však zlepšuje náladu. Vyzkoušejte si je, tady je několik příkladů. Vžijte se do následujících situací a zjistěte, jestli vám přinášejí malé pohlazení po duši…

• V obchodě se otevře další volná pokladna.
• V nabídce mají to, co jste si přáli.
• Někdo při hře Monopoly stoupne na políčko vašeho hotelu.
• Dočítáte poslední stránky knihy.
• Chcete si přivolat výtah a on k vám právě dorazí.
• Usínáte a někdo vás přikryje.
• Podaří se vám jedním tahem oloupat celý pomeranč.
• Užíváte si pohled na klidnou vodní hladinu.
• Olizujete zbytky krému ze šlehače.
• Po delším pátrání najdete v kabelce klíče.
• Staří i mladí tancují na jednom parketě.
• Spolu s posledními takty vaší oblíbené písně doběhnete do cíle.
• Běháte bosí po písku.
• Někdo blízký vás obejme.
• V dešti vám druhý ochotně půjčí deštník.
• Spočítali jste to na korunu přesně.
• Vzpomenete na staré přátele.
• Cítíte se šťastní tam, kde teď jste.
• Slyšíte něčí smích v telefonu.
• Jen tak si máčíte nohy ve vodě.
• O Štědrém večeru za oknem sněží.
• Díváte se na známý film a najednou nevíte, jak to dopadne.
• Nemůžete si vzpomenout na určité slovo... A náhle přijde.
• Najdete v kapse nějaké peníze.
• Cítíte vůni deště na rozpáleném chodníku.
• Po dlouhém letu se na transportním pásu objeví jako první váš kufr.
• Probudíte se a zjistíte, že je sobota.
• Smějete se tak moc, že ani nemůžete mluvit.
• Na první pokus se vám podaří sfouknout všechny svíčky na dortu.
• Všechny ponožky, co vyndáte z pračky, se povede spárovat.

Článek vznikl pro časopis Tina.