Kvůli digitálním technologiím se přestáváme bavit s druhými lidmi, přestože jsme v jejich přítomnosti. Nejenže to ovlivňuje vzájemnou komunikaci, ale partnery to může také ponižovat. A to vztahům neprospívá.

Podle jednoho britského průzkumu měla třetina dotázaných párů problémy s tím, že jeden z partnerů je často na mobilním telefonu. Druzí se pak ve vztahu cítí přehlížení a mají pocit, že jejich partneři raději tráví čas se smartphonem než s nimi. Mezi lidmi ve věku 25 až 35 let to bylo dokonce 54 procent dotázaných.

I podle právníků vzrostl počet rozvodů právě z důvodu soustavného používání mobilu jedním z partnerů. Ostatně neustálá komunikace s kýmsi cizím může více či méně oprávněně budit dojem, že partner má paralelní vztah.

Časté používání mobilů na úkor mezilidských kontaktů má od roku 2012 vlastní pojmenování, phubbing. Vzniklo kombinací anglických slov phone (telefon) a snubbing (přehlížení někoho).

„Lidé dnes se svými mobily spí, večeří, pracují, tráví u nich volný čas. Jde skoro o plnohodnotný vztah. A pak je těžké vést další vztah s reálným člověkem, který ve srovnání s mobilem není vždy tak pohotový, plný novinek, zajímavých informací, a navíc se nedá jednoduše ovládat tlačítky,“ říká vztahová terapeutka Lenka Matoušová ze Servisu vztahů.

„Pokud cítíte, že váš partner je na telefonu více, než je zdrávo, zkuste si s ním o tom v klidu promluvit. Řekněte mu o svých pocitech, zkuste vyslovit přání a navrhnout pravidla, kdy a ve kterých situacích nebudete ani jeden koukat do mobilních telefonů. A také naopak, kdy si potěšení se svými mobily dopřejete a nebudete se navzájem stresovat úšklebkem či povytaženým obočím,“ radí. Základní ovšem je neztratit schopnost mobilní telefon, tablet či notebook odložit.

Projevujte lásku, vypněte mobil a dalších 11 tipů pro klid a čistou hlavu

Podle psychologů stimuluje kontrolování displeje centrum slasti v mozku, podobně jako je tomu v případě závislosti na hracích automatech nebo počítačových hrách. Ovládat se, co se používání mobilů týče, může být proto těžké, nicméně se vyplatí.

Etiketa v koncích

Doby, kdy lidé ve společnosti netelefonovali, protože se to považovalo za neslušné, jsou pro mnoho mobilních maniaků naprosto nepředstavitelné. Je ale opravdu tak těžké ztlumit hlasitost vyzvánění a ve společnosti hovory ignorovat? A pokud to nejde, zkrátit hovor na minimum? Jak je nám samým, když náš protějšek na schůzce zvedne telefon a hodinu s kýmsi cosi řeší? Nebo dokonce jen tak klábosí?

Etiketa se na telefonování ve společnosti mračí, bohužel se ale zdá, že to už málokoho zajímá. I to je přitom projevem závislosti na mobilu.

Děti mimo realitu

Žadoní vaše dítě o telefon? S prvním mobilem nespěchejte, radí psycholog

Závislými na mobilech se stávají stále mladší děti. Od narození jsou pro ně mobily, notebooky či tablety běžnou součástí života, čemuž se přizpůsobily i hračky pro nejmenší. Nejpozději okolo 2. roku věku už vidíte děti s telefonem (reálným či z hračkářství) u ucha.

To by nemuselo vadit, kdyby mobily a jiná zařízení byly jen jednou z mnoha aktivit dítěte. To se ale často neděje. Problém je, že nedopřát dítěti přístroj znamená, že ho vrstevníci nepřijmou, dokonce může jít o důvod k šikaně. Jedinou cestou, jak dětskou „mobilmánii“ zvládat, je zařídit dítěti dostatek jiných aktivit.