Známý japonský lékař a vědec Masaru Emoto, který se zabýval rozsáhlým výzkumem vody po celé naší planetě, pořídil v roce 1994 ve své laboratoři v Tokiu první fotografii krystalu zmrazené vody.
Od té doby bylo těchto fotografií pořízeno několik desítek tisíc. Bylo také provedeno velké množství pokusů s kvalitou vody, dopadem negativních a pozitivních informací na vodu vlivem hudby, obrázků, písmen či textů nebo různých druhů modliteb.
Zkoumat vodu a její schopnosti nést informace napadlo Emota po vyšetření magnetickou rezonancí, která se provádí pomocí přístroje, jenž předává informace kapalinám formou vibrací.
Z každé vibrace vzniká energie a ta pak zanechává stopy v prostředí, kterým prochází, což je v případě vody i lidské tělo. Tyto informace mohou být různého druhu – a zdaleka ne všechny jsou pozitivní.
Poselství ledových krystalů
Na různých místech planety (města, hory, vodovodní potrubí) odebíral Emoto vzorky vody, které následně zmrazil a zvětšené vyfotografoval pod mikroskopem ve své laboratoři. A dospěl k velice zajímavým výsledkům.
Ledové krystaly vody z městských vodovodů nebo čističek vytvářely ošklivé, rozplizlé a potrhané obrazce, zatímco přírodní minerální voda vyvěrající z nitra Země vytvářela krásné a celistvé struktury a pod mikroskopem vypadala jako přenádherná krajka.
Toto zjištění vedlo Emota k další sérii pokusů. Usmyslel si, že „negativní“ vodu změní na „pozitivní“, například tím, že na sklenici se vzorky nalepí štítky s nápisem láska, soucit, hojnost, mír, přátelství, odpuštění a podobně.
Když později tuto vodu zmrazil, objevil překrásné krystaly. Ale fungovalo to i naopak. Voda z nádob s označením bolest, žárlivost, smutek nebo nenávist krystalizovala do nevzhledných a rozmazaných struktur. Tuto vodu pak Emoto vystavil (mimo jiné) účinkům hudby. Zahrál jí nejprve krásnou meditační skladbu a následně heavy metal.
Nejsilnější vibrace je láska
A výsledek experimentu? Věřte nebo ne, při meditační hudbě vytvořila voda nádherné krystaly a při heavy metalu pouze jakýsi šedý vír bez jakékoli krystalické struktury. Podobných pokusů učinil desítky – a pokaždé s podobným závěrem.
Podle Emota má pozitivně nabitá voda léčivé schopnosti a přispívá k celkové tělesné a duševní harmonii. Možná vám jeho experimenty připadají příliš fantastické, ale uvážíme-li, že tělo dospělého člověka se skládá ze 70 procent právě z vody, proč to alespoň nevzít do úvahy?
Ostatně, můžete si doma provést malý pokus. Vezměte si kousek papíru, napište na něj slovo „láska“ a položte ho pod sklenici s vodou, nebo ho tam připevněte lepicí páskou. Druhý den vodu ochutnejte – ten rozdíl ucítíte téměř okamžitě.
Na další papírky si pak můžete napsat cokoliv podle potřeby: od pevného zdraví, štíhlé postavy, ostrého zraku, spokojeného vztahu až po pracovní úspěchy. Princip je stále stejný. I když se to zdá neuvěřitelné, voda opravdu funguje jako nosič informací. Více se o této metodě můžete dočíst v Emotově knize Skutečná síla vody (nakladatelství Tomáše Janečka, 2005).
Derivační koupel – „choulostivá“ terapieTato metoda je velmi jednoduchá, levná a neuvěřitelně účinná. Je jen třeba překonat počáteční ostych. Provádí se totiž poněkud nevšedním způsobem – ochlazováním pohlaví studenou vodou. Lidé si takto pomáhali od různých potíží už před tisíci lety. V 19. století derivační lázeň znovu objevil Ludwig Kuhne díky své fence, která si vyléčila zlomenou nožku tím, že si olizovala pohlaví. Kuhne byl tou dobou sám vážně nemocen a rozhodl se zvíře napodobit – namočil plátno do studené vody a ochlazoval si s ním špičku penisu. Výsledek předčil veškerá jeho očekávání, což pro Kuhna znamenalo začátek velké dobrodružné cesty – celý život pak experimentoval s metodou, kterou nazval „masážní sedací lázeň“. Máte chuť to vyzkoušet? Najděte si v přírodě tiché, klidné místo, kde nebudete nikým rušeni a kde se nachází říčka nebo potůček. Masáž by měla probíhat pomocí jemné houbičky namočené do chladné (ne však ledové) vody a intimní partie je třeba třít ve směru zepředu dozadu. Délka trvání masáže je 10 až 15 minut, a to minimálně jednou denně po dobu několika týdnů. Je však důležité, abyste neprochladli. Do vody namáčejte pouze houbičku, zbytek těla musí zůstat v suchu. V chladnějším období roku můžete derivační lázeň provádět doma v koupelně (podrobné informace o této proceduře najdete v knize Derivační koupel: Jednoduchá, účinná a bezplatná cesta ke zdraví od autorky France Guillainové, vydalo nakl. Eugenika v roce 2002). Co dokáže derivační lázeň
|
