Někdo to rád horké, někdo studené. Teplota jídla se má řídit i obdobím

Nad jídelníčkem se nemusíme zamýšlet jen z hlediska obsahu tuku, množství zeleniny nebo počtu kalorií. Zajímat by nás měla i teplota. Otázka, zda dávat přednost teplému, nebo studenému jídlu, není jen věcí chuti či sezonní preference, ale i zdraví. Jak působí na naše tělo a co na to jogíni?

Ilustrační snímek | foto: Getty Images

V horkém létě je přímo lákavé dát si vychlazený meloun nebo ledovou limonádu. To osvěžení! Ale po řadě studených pokrmů sáhneme i v zimě: saláty, voda z kohoutku, jogurty, namazaný chleba se sýrem nebo tvarohový dort. Naše trávení na to může reagovat jinak.

Co se děje, když jíme studené jídlo?

Konzumace chladných pokrmů zpomaluje metabolismus a nutí organismus využít energii na jejich zahřátí na „provozní teplotu“. Jistě, částečně se pokrmy ohřejí už v ústech při žvýkání, ale rozhodně ne natolik, aby přijaly celkově tělesnou teplotu. Pokud je studené jídlo pravidlem, může dojít ke snižování imunity nebo pocitům slabosti.

„Celý život jsem nesnášela jogurty k snídani, ale občas jsem si je dávala – kvůli vápníku a podobně. Pak jsem jednou jogurt nechala asi hodinu na stole, než jsem ho snědla, a zjistila jsem, že mi vůbec nevadí jogurt, ale jeho studená chuť. A došlo mi, proč se cítím tak skvěle, když si chleba se šunkou třeba jen na pár sekund hodím do toustovače. Moje tělo obzvlášť po ránu odmítá studené pokrmy, nedělají mi dobře a zpomalují mě. Ani teplý čaj nepomůže,“ potvrzuje čtenářka Martina.

Proč nám teplé jídlo dělá dobře?

Teplé pokrmy jsou pro naše trávení příjemnější. Zahřívají organismus, podporují trávení a dokážou nás zasytit na delší dobu. Jogíni a vyznavači ájurvédy zdůrazňují, že teplé jídlo harmonizuje energii v těle, tzv. agni, které je podle nich klíčové pro zdraví a vitalitu. Polévky, dušené maso či teplé obilné kaše pomáhají udržet rovnováhu, zejména v chladnějších obdobích roku.

Mýty kolem teploty jídla

• Studené jídlo = zdravější jídlo: Mnoho lidí má pocit, že konzumace syrové zeleniny a salátů je nejlepší volba. Ačkoliv je syrová strava bohatá na živiny, pro někoho může být těžko stravitelná a oslabovat tělo. Zvláště v zimě je lepší dát přednost tepelně upravené zelenině. Krátce orestovat papriku, mrkev prohřát na páře, směs kořenové zeleniny povařit ve vývaru, na másle orestovat hrášek… Je tolik rychlých možností.
• Teplé jídlo je moc kalorické: Často se setkáte s názorem, že teplé jídlo znamená tučnější a těžké pokrmy. To je však spíš otázkou skladby ingrediencí. Teplý zeleninový pokrm může být lehký, zdravý a velmi chutný. Pokud kukuřici zakápnete olivovým olejem, samozřejmě že lehce zvýšíte obsah tuku v jídle, ale zároveň jí dodáte větší chuť. Tuk je totiž nositelem chuti.

Podle ájurvédy je navíc klíčové sladit typ jídla s naší konstitucí a ročním obdobím. V zimě bychom měli jíst teplé, dušené a pikantnější pokrmy, zatímco v létě je vhodné ochlazovat tělo lehčími a čerstvými potravinami. Klíčem je ale najít rovnováhu. A to, co vyhovuje nám.

Neznamená to, že se přes zimu musíte vzdát salátů. Stačí je třeba nechat dojít na pokojovou teplotu. Přidat můžete také teplou bílkovinu – opečené kuřecí maso, rozpečený kozí sýr… Nebo si dát ještě teplou polévku. Vyhněte se však extrémům – melounové smoothie bude skvělé na pláži, ale v zimě vás osvěží pomerančové se zázvorem a skořicí.

Indická kuchyně umí zahřát

Nechte se nalákat na indickou kuchyni, která pracuje hodně s chilli a kurkumou. Právě koření umí dodat organismu tepelnou pohodu. Navíc má řada teplejších jídel příjemnější texturu, takže se vám budou lépe kousat.

Toho, že by veškerá tepelná úprava zničila cenné živiny, se bát nemusíte. Zdravější je samozřejmě napařování a kratší doba úpravy. Naopak výhodou je, že eliminujete případnou kontaminaci bakteriemi.

A poslední bonus, který má konzumace teplého jídla, je ten chuťový – naše chuťové pohárky lépe pracují, když se teplota potravin pohybuje mezi 20 až 37 stupni. Navíc jídlo o takové teplotě i více vynikne. Vyzkoušejte to na jednoduchém pokusu – snězte pár malin získají na plné chuti.

Ačkoliv se teplota jídla může zdát jako detail, má velký vliv na naše zdraví i energii. Dopřávejte si ho pravidelně, ale nevyčítejte si, když sníte něco studeného. Jídlo má být v rovnováze.

Co je agni?

• Agni, doslova „oheň“, je symbolem trávicího procesu. Není hmatatelné jako třeba žaludek nebo jazyk, přesto je jeho vliv v těle patrný. Můžete si pod tím představit pocity, vjemy či energii (hmatatelný není třeba ani imunitní systém).
• Silné agni pomáhá efektivně zpracovat potravu, vstřebávat živiny a odstraňovat toxiny. Pak se cítíte dobře, lehce a máte dost energie. Slabé agni poznáte také – cítíte se unaveně, těžce, trpíte nadýmáním nebo zažívacími problémy. Opravdu oslabené agni pak vede k hromadění škodlivin a výraznějším zdravotním potížím.
• Ájurvédští lékaři říkají, že agni napomáhá harmonizovat teplé jídlo. Dobrá strava je základ, podpořit ji ale můžete i třeba léčivými houbami. Čaga nebo reishi podpoří střevní mikroflóru, díky obsahu vlákniny stimulují střevní peristaltiku a pomáhají tělu lépe se vypořádat se stresem. Ten podle odborníků často stojí za oslabeným trávicím ohněm agni.

Článek vznikl pro časopis Rytmus života pro ženy.