Je jedno, zda zápisník svých zážitků a myšlenek budete nazývat deníčkem, diářem nebo kronikou. Klíčová myšlenka je v tom zaznamenávat si pravidelně své myšlenky na papír, a to ručně, nikoli na počítači. Nutí vás to víc se soustředit a nenechat se rozptylovat. Nemusíte tak činit nutně každý den, jen dodržujte pravidelné časové intervaly.
Lépe porozumíte svým pocitům
Psaní a vyjádření i těch nejniternějších pocitů (takových, které byste neřekli ani nejlepšímu příteli) má podle odborníků terapeutické účinky. Snižuje např. stres a úzkost. Kolikrát před sebou již při psaní jasně vidíte, v čem je problém a co by vám pomohlo ho vyřešit. Aby však psaní deníku přineslo kýžený úspěch, musíte být upřímní sami k sobě, nepsat jen to, co je žádoucí...
Vedení deníků také stimuluje představivost a kreativitu. Může to být dobrý způsob, jak zachytit momentální nápady třeba na další dovolenou nebo rekonstrukci bytu.
Kromě toho vám to pomůže i k lepší organizaci času – když černé na bílém uvidíte, kolik věcí a kdy zvládáte, lépe si vše naplánujete a stanete se efektivnějšími.
Co si tam budete psát, je jen na vás
Není přesně dáno, co byste si měli do deníku psát – je to jen váš prostor. Jde o to, že se často cítíme bezpečněji a jsme sami k sobě upřímnější, když víme, že nás nikdo neposlouchá a nehodnotí. Tím si ostatně zvyšujeme sebevědomí.
Když totiž „hodíme“ emoce na papír, lépe porozumíme sami sobě a tomu, proč se v určitý moment chováme jinak, než ostatní očekávají. Věřte, že příště sami vyhodnotíte, kdy by vám stačilo se z rozčílení vypsat, protože vás to uklidní – a vy nebudete jednat zbytečně impulzivně.
Uklízíte, organizujete a scrollujete příliš? Čím vším potlačujeme emoce a co s tím |
I zpětným přečtením si totiž uvědomíte všechny úspěchy, kterých jste dosáhli, a nebudete k sobě tolik kritičtí. Ostatně stejně jako ke svému okolí. Stanete se vděčnější a pozitivnější.
Kromě těchto benefitů zlepšuje vedení deníku paměť. Jsme totiž nuceni přemýšlet o tom, co jsme prožili, a vybavíme si i podrobnosti, které bychom jinak zcela jistě zapomněli. Nevěříte? Za zkoušku přece nic nedáte, můžete být jen mile překvapení.
Odkaz pro další generace
Pokud jste si v pubertálním věku psali deníček, kterému jste svěřili první lásky nebo to, jak vám rodiče lezou na nervy, dejte ho přečíst vlastním dětem nebo vnoučatům. Sblíží vás, když uvidí, že jste si procházeli něčím podobným jako dnes oni.
Je to navíc skvělý způsob, jak sami sobě připomenout, že i vy jste řešili z dnešního pohledu banální problémy a situace, nechtěli se učit nebo potají vyhazovali svačiny do popelnice...
Článek vznikl pro časopis Pestrý svět.
