Proč to zkusit s afirmacemi? Jde o způsob, jak přeprogramovat mozek a nasměrovat ho k úspěchu. Cílem je, aby se opakovaná tvrzení stala součástí naší reality. Klíčem k úspěchu však není jen to, co si říkáme, ale také, jak tomu dokážeme uvěřit.
„Mé tělo je silné a zdravé“ nebo „Zasloužím si úspěch a lásku“ – to jsou příklady afirmační projekce, tedy techniky, která kombinuje práci se slovy s představivostí a emočním prožitkem.
Jak na to?
Mnoho lidí nedá na afirmace dopustit a věří, že jsou cestou ke spokojenějšímu a úspěšnějšímu životu. Nejlepší čas na práci s afirmacemi je ráno po probuzení a večer před spaním, kdy je mysl v uvolněném stavu a snáze přijímá nové podněty.
Pomáhá také zapisování do deníku nebo umístění afirmací na viditelné místo v bytě, například na zrcadlo či nástěnku. Důležité je formulovat je v přítomném čase, jako by už byly skutečností.
Čím konkrétnější afirmace jsou, tím lépe. Kombinace slov, emocí a představ vytváří silný mentální otisk, který pomáhá změnit vnitřní nastavení. Pravidelné používání afirmací může posílit sebedůvěru, zlepšit vztahy nebo podpořit úspěch v práci.
Důležité je vytrvat a nevzdat to, pokud se výsledky nedostaví okamžitě. Časem se afirmace mohou stát součástí vaší identity a vést k hluboké proměně myšlení, a tím i celého života.
„Pozitivní afirmace mohou být užitečné, protože pomáhají vyvažovat stres, který vzniká z naší přirozené tendence soustředit se na rizika a negativa. Důležité ale je, aby nebyly v rozporu s realitou – nemají člověka obelhávat, ale spíš mu dát sílu věřit, že si může přát lepší život. Správně formulované afirmace mohou uklidnit mozek, snížit stres a podpořit motivaci žít pro něco, nejen bojovat proti něčemu,“ uvedl psycholog Petr Hroch.
„Aby ale skutečně fungovaly, nestačí si je jen mechanicky opakovat, je potřeba jim věřit a vnitřně je prožít. Smyslem afirmací není zbavit člověka odpovědnosti za vlastní život, aby pasivně čekal, že se věci samy zlepší, ale naopak ho aktivizovat a posílit jeho vytrvalost,“ dodal.
5 silných vět pro pozitivní změnu
|
Článek vznikl pro časopis Rytmus života.