1. Váš příběh zní skoro jako film – dvě mámy na mateřské a do toho podnikání. Co byl ten moment, kdy jste si řekly „jdem do toho“?
Veronika J.:Nebyl to žádný velký „aha moment“. Spíš takové tiché vnitřní chci to zkusit trochu jinak. Věděla jsem, že mateřská/rodičák má jen omezenou dobu a chtěla jsem to využít jako příležitost k tomu vybudovat něco vlastního. A taky zaměstnat mozek trochu něčím jiným než jen myšlenkami, které se týkají výhradně mateřství.
Veronika V.: Byly jsme obě zavalené mateřstvím, únavou a trochu i ztrátou vlastní identity. Milujeme svoje děti, ale zároveň jsme cítily, že chceme ještě něco víc. Něco našeho. Já do toho všeho ještě pracovala v korporátu. Takže to rozhodnutí začít dělat věci trochu jinak vyloženě viselo ve vzduchu.
2. Jak jste přišly na nápad s kabelkami na víno?
Veronika V.: Abych začala úplně od začátku, tak původně jsem přišla s nápadem začít půjčovat auto s obytnou vestavbou nadšencům do kempování. Takže jsem koupila auto, do něj praktickou vestavbu od jedné liberecké firmy a další vybavení a začala auto nabízet k zapůjčení první mezi známé a kamarády. To byl počátek právě Wander Wheels. Tehdy se toho chytla právě Veru a po pozitivním nadšeném zážitku z kempování se ke mně přidala. A pak už to šlo tak nějak přirozeně, až jsme si řekly, že bychom chtěly i e-shop s merchem. Pořád jsme chodily kolem toho nápadu jako kolem horké kaše. Ale pak jsme společně odjely na dovolenou na Ibizu a při cestě tam jsme narazily na podobný koncept kabelky. Ten nás tak nadchl, že jsme se rozhodly ho přivést i k nám do Česka. Takže to nezůstalo jen u fantazírování u skleničky prosecca… po příjezdu domů jsme to fakt začaly řešit. A tím jsme vlastně celé Bubliny & croptopy „odpálily“. 😅
3. Jaká byla realita hned po startu? Bylo to tak „instagramově hezké“, jak to někdy vypadá?
Veronika J.: Vůbec. Ani trochu 😄 realita byla náročná a výhledy děsivé. Na našich sociálních sítích to možná vypadá jako sranda s bublinami a barevnými vtipnými tričky s hezkými fotkami, ale skutečnost je mnohem víc intenzivní. Je to spíš o tom, že máme dítě na jedné ruce, telefon na druhé, mezi tím odpovídáme zákazníkovi a snažíme se nezapomenout, co jsme vlastně chtěly udělat. Já osobně často pracuji večer a pak můj spánek stojí za nic. Pak přijde nějaký problém, který zhatí plány nebo se musí vše předělat, opravit a tak a vy máte pocit, že se zblázníte nebo že se na to vykašlete. Ale pak přijde objednávka, zpráva od zákaznice, fotky na sociálních sítích, kde nás označují majitelky kabelek nebo croptopů a dostaví se pocit zadostiučinění. Je to extrémní horská dráha. Nahoru, dolů… a tak pořád dokola.
4. Co vás nejvíc překvapilo na podnikání během mateřské?
Veronika J.: Jak moc je to mentálně náročné. Nejde jen o to „něco vytvořit“. Musíš řešit milion věcí – výrobu, peníze, marketing, zákazníky… a do toho být máma na plný úvazek.
Veronika V.: Nikdo tě nepřipraví na to, jak často budeš fungovat na hraně svých sil. A zároveň – jak strašně tě to může naplňovat. Tohle je takový zvláštní paradox: jsi vyčerpaná, ale nechceš přestat.
5. Vaše značka působí hodně „holčičí“, hravě, skoro jako útěk z reality. Je to záměr?
Veronika V.: Totálně. Je to vlastně takový náš malý útěk z reality od starostí a problémů, které řešíme v běžném životě. A myslíme, že tohle potřebuje spousta žen. Nemuset být pořád jen „máma“, „partnerka“, „zaměstnankyně“… ale prostě být chvíli sama sebou. Bubliny jsou o chvílích úplně obyčejného bytí, kdy můžeš jen čerpat energii a užívat si.
6. Co byste řekly ženám, které sedí doma s dítětem a v hlavě jim běží: „Možná bych taky mohla začít podnikat…“?
Veronika J.: Že ten pocit není náhoda. Pokud už ti něco takového vrtá v hlavě, tak vydrž. Nápad přijde a pak už nic nebrání v tom to rozjet. Nejnáročnější je to rozhodnutí, ten první krok. Člověk si při tom projde různými emočními tornády, ale z vlastní zkušenosti můžu říct, že to stojí za to.
