Voda je pro náš život nepostradatelná, tvoří základ fungování všech orgánů. Například mozek je vodou tvořený ze 75 procent a krev dokonce z 83 procent.
Snad vás tato a jim podobná čísla přesvědčí, že je pro nás důležitá vskutku životně a už vám nebude zatěžko vypít sklenici chladné pitné vody. To je totiž ve dnech, kdy se počasí zblázní a přijdou tropické teploty, nezbytné. Dostatečným příjmem vody předejdeme nebezpečné dehydrataci a zlepšíme zdravotní stav.
Co jíst?
Voda se nám do těla dostává dvěma hlavními způsoby – pitím tekutin a stravou. Z jídla získáváme až pětinu denního příjmu.
Dobrým zdrojem jsou ovoce a zelenina, například meloun, bobulové ovoce, citrusy, hroznové víno, nektarinky, salát, okurky, cukety, papriky, zelí, rajčata, mrkev, houby a podobně.
Spočítejte si to
Nedostatek tekutin (dehydratace) se v těle projevuje postupně, od mírných varovných signálů až po velmi vážné zdravotní komplikace. Prvními známkami jsou bolest hlavy, nevolnost, únava, ztráta koncentrace a malátnost.
Dlouhodobý nedostatek vody pak vede k poškození orgánů, zejména ledvin.
Podle odborníků by měl zdravý dospělý denně vypít 30 až 40 ml vody na kilogram své hmotnosti. Ve vedru, kdy tělo vypotí až 1,5 až 3 litry za den, je rozhodně třeba množství zvýšit.
Sledujte signály
Dalšími příznaky dehydratace je například tmavě žlutá až hnědá moč (jeden z prvních spolehlivých ukazatelů). Tělo vodu šetří, takže chodíme na WC méně často, při těžké dehydrataci se může tvorba moči zastavit úplně.
Při nedostatku tekutin máme také sucho v puse, jazyk se lepí, dýchání a tep se zrychlují, kůže je suchá, šupinkatá a ztrácí pružnost. Zkuste si pokožku na hřbetu ruky stisknout, pokud trpíte dehydratací, bude jí dlouho trvat, než se vyrovná a vrátí do původní podoby.
Nejlepší je nenechat organismus dojít až do stadia dehydratace. Když se napijeme, až když máme žízeň, už je vlastně pozdě. Žízní totiž tělo vysílá signál, že už je částečně odvodněné.
Mějte ji na očích
„Především starší lidé často nemají žízeň, takže je přirozeně nic nenutí pít,“ upozorňuje praktický lékař Josef Štolfa. „Někteří žijí sami a nikdo jim během dne nepřipomene, aby se napili. Proto svým pacientům radím stavět si různě do cesty pohárky s vodou, aby si uvědomili, že je potřeba se napít. Ideální je rozmístit je po bytě na místa, kolem kterých často procházejí.“
Káva, alkohol, silné čaje, polévky ani mléko se do pitného režimu nezapočítávají. Tělu dodávají tekutiny, ale často obsahují složky, jež mají odvodňující účinky nebo jsou náročné na zpracování.
Co a kolik
„U všeho, co pijeme, je třeba sledovat složení. Řada nápojů totiž obsahuje i jiné látky, které tělo zatěžují, protože je musí zpracovat. Proto je třeba vhodné naředit sladké džusy či šťávy vodou,“ radí lékař.
„Sportovci pijí iontové nápoje, které kromě minerálů obsahují kreatin, vitaminy nebo cukry. I ty doporučuji doplnit vodou.“
Ale pozor, stejně jako nedostatek vody je pro organismus nebezpečný i její přebytek. Pokud jí pijete extrémně mnoho, tělo ji nezvládne potem a močí vylučovat, a dojde tak k naředění důležitých látek v krvi, především sodíku. Nadměrnému příjmu vody by se měli vyhnout třeba pacienti se srdečními chorobami.
Praktické tipy
|
Článek vznikl pro časopis Chvilka pro tebe.
