Specialisté na reprodukci jsou přesvědčeni, že čím dříve budete řešit neplodnost, tím lépe. Lidé nad pětatřicet let by si měli pospíšit ještě víc, s přibývajícím věkem partnerů, a to zejména žen, totiž šance na úspěšné početí dítěte klesá.
Platí to i při léčbě asistovanou reprodukcí, i když si mnozí myslí, že je to „jistota“. Není. U žen do 35 let se šance na narození dítěte po jednom léčebném cyklu IVF pohybuje zhruba mezi 20 a 30 procenty, po pětatřicátém roku klesá pod 20 procent a pacientky starší 40 let mají pouze desetiprocentní šanci na úspěch.
Víte, žeVysoká tělesná hmotnost mužů i žen často brání početí? V tuzemsku se s obezitou podle Českého statistického úřadu potýká každý pátý občan. Těhotné ženy, které jsou obézní, mají až o třetinu vyšší riziko, že dítě nedonosí. |
Většina párů, které na kliniku umělého oplodnění přijdou, má o procesu umělého oplodnění zkreslené představy.
„Situace, kdy do ordinace vkročí pětačtyřicetiletá žena s tím, že chce dítě, a je nemile překvapena zjištěním, že tohoto cíle bude možné dosáhnout jen s darovanými vajíčky, jsou na denním pořádku,“ dodává Štěpán Machač z IVF Clinic.
Jakou roli hraje psychika?
„Nemysli na to! Moc se stresuješ, proto se ti nedaří otěhotnět,“ často slýchají ženy, které se snaží založit rodinu. Nejenže je tyto výroky často ještě více zdeptají, podle lékařů jsou navíc nepravdivé. Podle specialistů na reprodukci souvislost mezi psychikou a plodností existuje, ale nemá takový význam, jaký se jí přisuzuje.
„Psychika ovlivňuje plodnost mnohem méně, než si lidé myslí. Pacientky, které léčbu neplodnosti nesou po psychické stránce těžce a stresují se, nám otěhotní stejně jako ženy, které jsou takříkajíc v pohodě,“ přiznává specialistka na léčbu neplodnosti Jana Daňková Kučerová z ostravské kliniky Reprofit, která psychologii párů dlouhodobě zkoumá.
Zároveň ovšem dodává: „Psychickou zátěž, kterou žena při neúspěšné snaze o početí dítěte prožívá, lze přirovnat k úmrtí v rodině.“ A ta nebývá malá.
Co vás čeká při IVFPři problémech s otěhotněním čekají ženu vyšetření – ultrazvuk či hormonální profil, muže zase spermiogram zjišťující kvalitu a počet pohyblivých spermií. Lékař pak volí ideální postup – nejčastěji následuje stimulace vajíček, odběr spermií a vajíček, mimotělní oplodnění a transfer do těla. |
I proto lékaři párům snažícím se o miminko nabízejí také psychologickou pomoc. Podle psychoterapeutky Lenky Pelechové spolupracující s brněnskou klinikou Reprofit ji často vyhledají páry až po prvních neúspěšných pokusech.
„Cítí se fyzicky a emočně vyčerpaní a mnohdy v partnerské krizi. Potřebují získat dostatek informací a strategií, aby měli situaci co nejvíce pod kontrolou. Potřebují čas, aby přijali fakt, že jejich cesta za rodinou přestane být osobní a intimní záležitostí. Jako terapeut jim pomáhám mobilizovat všechny vnitřní zdroje a pomáhám jim uvěřit, že nejsou jenom hračkou v rukách osudu,“ vysvětluje Pelechová. Taková pomoc jim pak může zachránit nejen vztah.
Navíc se tak vyhnou situaci, kdy jsou po neúspěšném pokusu tak citově zranění, že se jim proces umělého oplodnění znovu opakovat nechce. Když pak přijdou po pár letech znovu, muži mají třeba ještě horší spermiogram a žena zase nižší kvalitu vajíček.
Složenky za plyn, nebo za IVF?
Inflace, růst cen energií i válka na Ukrajině – okolnosti, které nutí řadu lidí zamyslet se, jestli do nejistého světa přivést dítě. Naštěstí to ale vliv na zakládání rodin nemá. Podle specialistů na asistovanou reprodukci zatím lidé vyhledávají pomoc s početím stále stejně. Zda se to do budoucna změní, není jisté.
„Je to podobné jako při ekonomické krizi v roce 2008. Lidé se uskromní, neutrácejí tolik peněz za oblečení nebo za zážitky. Možnost stát se rodičem si ale vzít nenechají,“ vysvětluje Štěpán Machač, předseda výboru Sekce asistované reprodukce České gynekologicko-porodnické společnosti ČLS JEP.
Před dlouhodobým odkládáním rodičovství specialisté varují. Věk rodičů je totiž pro úspěšné početí zásadní. Pavel Otevřel, vedoucí lékař reprodukční kliniky Reprofit, dodává: „Rozumím ale, že situace, kdy lidé nemají jistotu, zda z našetřených peněz na IVF nebudou muset doplatit účet za plyn, je stresující.“
Co je to vlastně neplodnost?
|
Šance na vlastní rodinu
Darování vajíček není dnes nic neobvyklého, na každé klinice asistované reprodukce věnují vajíčka desítky dárkyň, za jeden odběrový cyklus mohou získat kompenzaci zhruba 30 tisíc.
I darování ale má svá omezení, naše pohlavní buňky totiž stárnou spolu s námi a ztrácejí s časem na kvalitě. Žena, která využije darovaná vajíčka, pak může podstoupit umělé oplodnění, při němž spolu s lékaři vybere geneticky podobnou adeptku, její jméno ani další nacionále ovšem nezná. K oplodnění vlastního vajíčka je zase možné využít darované spermie, to když vychází partnerovi špatný spermiogram.
Vajíčka z „vlastního“ mrazáku
Někdy se k oplodnění nevyužívají vajíčka čerstvá, ale zmražená po mnoho let, a přesto vlastní. Jak je to možné? Předejít možným rizikům neplodnosti, jako je třeba závažné onemocnění nebo úraz, pomůže social freezing neboli zmrazování zdravých pohlavních buněk.
Preventivní zmražení spermií a vajíček (a to třeba i kvůli práci, kvůli níž odkládáme založení rodiny do pozdějšího věku) je ideální ve věku kolem dvaceti let, kdy si ovšem ne každý uvědomuje nebezpečí neplodnosti. Uskladnění pohlavních buněk vyjde asi na dva a půl tisíce na tři roky. I v případě úrazu či nemoci s výsledkem neplodnosti pak mají lidé jistotu, že budou moci založit vlastní rodinu.
