Mnozí z nás mají pocit, že ušetřit něco navíc je skoro nemožné, protože ceny rostou, výdaje jsou velké a příjmy se zase tolik nezvyšují. Ve skutečnosti ale často utrácíme za maličkosti, které nám na první pohled nepřijdou důležité a nevnímáme je jako zásadní zásah do rodinného rozpočtu.
Typickým příkladem jsou drobné nákupy během dne, například káva po cestě, sladkost na benzince, časopis v trafice nebo lahev vody, i když bychom si ji mohli vzít třeba předem z domu. Když si to spočítáme, může jít měsíčně o stokoruny, někdy i tisíce korun, které nám unikají doslova mezi prsty. Jak to změnit?
Udělejte si přehled
Základem je mít přehled o příjmech a výdajích, protože kdo neví, kam peníze odcházejí, ten nemůže správně najít rezervy. Kdo si zapisuje, kolik utratil za jídlo, bydlení, dopravu nebo volný čas, rychle zjistí, kde peníze mizí zbytečně a co by se dalo jednoduše omezit.
Dobrým pomocníkem jsou mobilní aplikace, ale vystačíme si i s obyčejným blokem a tužkou. Dobré je si také vymyslet kategorie, podle kterých budeme své nákupy třídit. To nám ukáže, jestli neutrácíme příliš třeba za jídlo nebo pití z restaurací, nové oblečení, které tolik nepotřebujeme, případně taxíka, když lze snadno využít veřejnou dopravu, apod.
Kde se v šetření pleteme?
|
Když máme přehled, můžeme si nastavit limity. Například si určit, že za volný čas měsíčně nedáme víc než tisíc korun. Pokud limit dodržíme, přebývající částku si odložíme bokem, a jestli ho překročíme, je to jasný signál, že musíme někde ubrat a hledat vyváženější řešení.
Mnoha lidem pomáhá i metoda „obálkového systému“, kdy si peníze na jednotlivé výdaje rozdělí hned po výplatě či důchodu a pak přesně vědí, kolik mohou maximálně utratit za nákupy, zábavu nebo dopravu.
I malé změny pomohou
Nemusíme hned měnit celý životní styl ani se připravit o všechny radosti, abychom dosáhli úspor. Stačí začít drobnostmi. Například využívat slevové akce, porovnávat ceny v různých obchodech nebo nakupovat ve větším množství potraviny, které jsou někde právě levnější a vydrží dlouho.
Velký vliv má i vaření doma místo častých návštěv restaurací, protože jeden oběd v restauraci může stát tolik, co stojí čtyři domácí jídla.
Podobně to funguje s energií. Kdo zhasíná světla, nevětrá zbytečně dlouho, používá úsporné spotřebiče a nemá televizi zapnutou jen jako kulisu nebo neplatí za všechny možné internetové televize, ten ušetří ročně i několik tisíc korun.
A nejsou to často žádné velké oběti. Jde jen o trochu větší pozornost a ochotu myslet do budoucna. Pomůže i kratší sprchování místo dlouhé koupele, praní při nižší teplotě nebo využívání hromadné dopravy, chůze nebo kola místo jízdy autem.
Kdo se naučí dívat na každodenní činnosti s otázkou, zda to může stát méně, pro toho se může stát šetření bezbolestnou a přirozenou součástí života.
Korunka ke korunce
Šetření je totiž úspěšné hlavně tehdy, když se stane zvykem, a proto je dobré vytvořit si jednoduchý systém, který bude fungovat bez ohledu na naši náladu nebo momentální chuť utrácet.
Ideální je nastavit si trvalý příkaz a hned po výplatě posílat určitou částku na spořicí účet, čímž se peníze „schovají“ dříve, než nás napadne je utratit. I kdyby to bylo jen pár stovek měsíčně, po roce to udělá pěknou sumu, a navíc získáme dobrý pocit, že myslíme dopředu.
Díky automatickému odkládání peníze ani nebudeme vnímat jako dostupné k utrácení, protože se stanou součástí jiného účtu, na který se běžně nedíváme. Dobrou motivací je také spořit na konkrétní cíl, například na dovolenou, opravu bytu nebo nový spotřebič, protože když víme, na co šetříme, jde to snáz a radost z výsledku je dvojnásobná, ať už se jedná o malý, nebo větší sen.
Článek vznikl pro časopis Rytmus života.
