Pro mnohé je to jedna z nejpřirozenějších věcí, jiní se to musí složitě učit. Usmát se je přitom lék pro vás i pro druhé. Poslední dobou ale bohužel vídáme úsměv stále méně často.

Úsměv. Jak jednoduchý a přitom tak mocný mimický výraz. Vyjadřuje emoce, náladu, stav mysli, ale také náklonnost či lásku k danému člověku. Přesto je ho stále méně. A nemůže za to lidská přirozená zachmuřenost. Tentokrát vážně ne.

Jenže kvůli koronavirové pandemii nosí všichni už víc než rok a půl na veřejnosti na obličeji roušky a respirátory, které nám kazí vzájemnou interakci.

Jak přesně, na to se zaměřila ve svém výzkumu mimo jiné také společnost E. ON Energie. Jak studie probíhala, popisujeme podrobněji v boxu. Důležité je, co její odborníci ve spolupráci s psychology z Univerzity Palackého v Olomouci zjistili.

„Výsledky byly zajímavé,“ pokyvuje hlavou člen představenstva společnosti Jan Zápotočný a hned pokračuje: „Potvrdily se naše předpoklady, že síla úsměvu je obrovská. Jediný úsměv totiž dokáže zajistit, že se lidé na svět dívají až o 37 % pozitivněji. A když je úsměvů hned několik, výsledný efekt se dokonce násobí.“ 

Pomáhá proti virům a nachlazení

Úsměv má totiž i spoustu dalších přínosů. Jedním z těch základních je to, že nám pomáhá žít déle. Společně s ním se totiž do mysli nenápadně vloudí také optimismus. A ten podle výzkumu vědců z Harvardovy univerzity snižuje riziko srdečních i nádorových nemocí.

Jak český výzkum probíhal?

E. ON a odborníci z olomoucké univerzity měli k dispozici více než 400 respondentů v online i offline prostředí. Ti měli za úkol ohodnotit fotografie několika desítek jim neznámých tváří podle sympatií. Některé fotografie byly usměvavé, jiné neutrální. „Pak jsme zkoumali a měřili, jakým způsobem jejich hodnocení ovlivní asistentka, která se na ně v průběhu hodnocení buď usmívala, nebo měla neutrální výraz,“ upřesňuje psycholog Martin Dolejš, vedoucí katedry psychologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého. 

Výzkum přinesl tři hlavní závěry. Respondenti, na které se asistentka v průběhu výzkumu usmívala, hodnotili stejné fotografie až o 37 % pozitivněji než ti druzí. Z výzkumu také vyplynulo, že se síla úsměvu řetězí, multiplikuje a nabaluje. Pokud se totiž usmívala asistentka i člověk na fotografii, šance pozitivního hodnocení vzrostla o 84 %. Jeden úsměv tak dokáže téměř zdvojnásobit energii druhého úsměvu. 

„Je to naprosto logické. Člověk si prostě nepřipouští těžké myšlenky, netrápí se. A jakékoli nepříjemnosti zvenčí se ho pak dotýkají méně, protože ať chceme nebo ne, tělo a duše jsou jistým způsobem propojené nádoby,“ uvádí se v něm.

Když smích není šťastný

Ne každý úsměv znamená že je člověk v pohodě a veselý. Naopak. Vědci se shodují, že existuje asi tak patnáct druhů úsměvu a každý naznačuje něco zcela jiného. „Je to jakýsi nástroj pro všechny nejasnosti nebo rozporuplnosti, které jakýkoli jedinec cítí,“ uvádí experti z Univerzity Walden. 

Stačí k tomu jen přidat malý kousek jiného výrazu a najednou se může jednat o projev nejistoty, strachu, studu, trapnosti nebo dokonce i vzteku. Některé tyto grimasy jsou vědomě nucené, jiné se na tváři objeví samy. Zajímavý je výzkum vědců ze zmíněného ústavu v prostředí prodejců. Ti, kteří se musí do úsměvu při kontaktu se zákazníky nutit, se ukázali být po práci většími pijany než ti, jimž takové jednání připadá přirozené. 

Podobným způsobem funguje i na lidskou obranyschopnost, což se zvláště teď na podzim může hodit. Úsměv totiž aktivuje v těle jisté neurotransmitery, které pomohou cítit se více v klidu. A díky zmíněnému stavu mysli se nastartuje i imunitní systém. S tím úzce souvisí také další benefit tohoto malého a nenápadného gesta – zbavuje lidi stresu. To se týká nejen vás, ale také těch, které svým úsměvem počastujete.

Usměvaví lidé působí přitažlivěji

„Funguje to dokonce i v tom případě, kdy se člověk usmívá nevědomky anebo kdy tuto řekněme grimasu jenom předstírá,“ uvádí vědec Mark Stibich, který se tímto tématem zabýval.

Z toho plyne: pokud se cítíte zavalení starostmi a ničí vás práce i rodina, donuťte se k úsměvu. Uvidíte, že už po chvilce se budete cítit lépe a všechny strasti vyřešíte bravurněji.

Pokud se nechcete zaměřovat jen na sebe, pak je velkou jistotou, že díky úsměvu vás budou mít ostatní ve vašem okolí za mnohem milejší, sympatičtější a otevřenější kolegy nebo parťáky. Platí to i o sexuální atraktivitě nebo chcete-li o tom, jak je člověk vnímán fyzicky.

„Přirozeně jsme víc přitahováni k jedincům, kteří se usmívají. Máme totiž za to, že jsou to celkově pozitivněji naladění lidé, kteří umějí lépe a s klidem překonávat životní překážky. A takové osoby jsou vždycky lepšími spoluputovníky životem,“ uvádí Mark Stibich. Úsměv navíc evokuje úspěch a ten je zvláště v dnešní společnosti považován za jednu z nejdůležitějších věcí vůbec – ať už si o tom myslíte, co chcete.

Je sice vrozený, ale dá se i naučit

Otázka je – dá se k úsměvu nutit? Podle výzkumu odborníků z Univerzity Walden v USA to někdo má mnohem těžší než druhý. „Je to k nevíře, ale s úsměvem se už rodíme. Buď ho v povaze máme, nebo prostě nikoli,“ tvrdí se v ní.

Ani když patříte do druhé skupiny, nemusíte ovšem hned propadat panice. Důležité je se aspoň snažit. Povahu nezměníte, ale tvarovat se dá, a to v jakémkoli věku. Zaprvé se věnujte věcem, které jsou pro vás přirozené, a dělejte je naprosto samovolně. „Spontánnost totiž automaticky přivodí na vaši tvář úsměv,“ vysvětluje koučka, která si říká prostě Rose z australského Perthu. Podle ní je také umění dokázat se každý den pozitivně naladit. Můžete to dělat pomocí filmů.

„Lepší je ale potkávat lidi, kteří to mají vrozené, stýkat se s nimi a učit se,“ usmívá se expertka. Vzpomínejte také někde v ústraní, ale klidně i v MHD na hezké a příjemné věci, co jste zažili – klidně se zavřenýma očima, vizuálně si je představujte a ono se to ve vaší tváři odrazí. A všímejte si věcí, které jsou pěkné. Pak se vám bude usmívat mnohem snadněji. Oceníte to nejen vy, ale spousta lidí kolem.