Kdo je zvědavý, bude brzo starý. To se říká, ale pravda to není. Dokonce by se dalo tvrdit, že je to přesně naopak. Když se totiž podíváme na malé dítě, uvidíme zvědavost v její nejčistší podobě. Všechno chce osahat, otevřít, ochutnat nebo rozebrat. Není to tím, že zlobí, to jen jeho mozek se učí fungovat ve světě. Dítě zkouší, co se stane, když něco upustí, zmáčkne nebo schová.
Právě díky tomu získává zkušenosti, které mu žádná učebnice nedá. Odborníci upozorňují, že schopnost klást otázky a hledat odpovědi je jedním ze základů lidského učení. Bez ní by se člověk jen obtížně rozvíjel a získával nové dovednosti.
Víc druhů zvědavosti
Zajímavé je, že řada jazyků rozlišuje mezi zvědavostí a zvídavostí. Čeština také zná obě slova, i když mnoho lidí je používá jako synonyma. Je v nich ale rozdíl. Zvědavost často označuje obecný zájem o svět a nové poznatky. Zvídavost bývá spojována spíše s aktivním vyptáváním se a hledáním informací.
Podobné rozdíly najdeme i v dalších jazycích, kde existují různé výrazy pro touhu poznávat a pro zájem o cizí záležitosti. Zvědavost totiž není jen jediného druhu. Některá vede k objevům a vzdělání, jiná spíše k nahlížení do soukromí druhých.
Škodí zvědavost, nebo prospívá?Odpovězte si na jednoduché otázky:
Pokud většina vašich odpovědí směřuje k poznání, rozvoji a zájmu o svět, jde pravděpodobně o zdravou zvědavost. Když ale převládá potřeba vědět vše o druhých nebo neustále vyhledávat další informace, může být čas trochu přibrzdit. |
Právě díky zvědavosti vznikla řada velkých objevů. Vědci, cestovatelé i vynálezci si často kladli otázky, které ostatní přehlíželi. Co je za horizontem? Proč padají předměty k zemi? Jak funguje lidské tělo?
Touha najít odpovědi je vedla k dlouhému hledání. Psychologové dnes upozorňují, že zvědavost prospívá nejen vzdělání, ale i duševnímu zdraví. Lidé, kteří si zachovávají zájem o nové věci i ve vyšším věku, bývají mentálně aktivnější, lépe se vyrovnávají se změnami a často mají pestřejší společenský život.
Zvědavost totiž pomáhá udržovat mozek v činnosti, podobně jako pohyb pomáhá svalům.
Informační přetížení
Přesto existují situace, kdy může být zvědavosti příliš. Psychologie sice nezná samostatnou diagnózu nazvanou například chorobná zvědavost, některé projevy se ale mohou objevovat v souvislosti s jinými psychickými potížemi.
Někdo například nedokáže odolat nutkání zjišťovat informace o druhých lidech, kontrolovat jejich soukromí nebo sledovat každý detail jejich života. Jindy člověka ovládne potřeba neustále hledat nové podněty, aniž by se dokázal soustředit na něco delší dobu.
V době internetu se navíc objevuje takzvané informační přetížení. Člověk neustále kliká na další a další články, videa a zprávy, ale ve výsledku si z nich odnese jen minimum užitečných poznatků. Psychologové proto zdůrazňují, že nejcennější je zdravá zvědavost. Taková, která člověka vede k poznání, ale zároveň respektuje soukromí ostatních a nenechá se pohltit nekonečným proudem informací.
Není náhodou, že právě zvědavost bývá spojována s učením, tvořivostí i životní spokojeností. Navíc podle neurologů aktivuje hipokampus, který je zodpovědný za formování paměti. Při zvídavém učení tak mozek produkuje více dopaminu, což vede k tomu, že si informace snadněji zapamatujeme – a také k tomu, že nám učení působí radost.
Článek vznikl pro časopis Rytmus života.
