Emoční přejídání postihuje především ženy, které jsou citlivější na různé životní změny i situace. Při stresu, vzteku či pocitu prázdnoty často sahají po jídle jako po prostředku k zahnání těchto negativních emocí.
Co je emoční hlad
Zatímco při skutečném hladu nutí člověka jíst jeho tělo, při tom emočním jeho mysl. Jídlo se stává nástrojem k uklidnění a navození dobré nálady. Ta však trvá jen krátce, protože emoce nelze zajíst. K jejímu opětovnému vyvolání zase poslouží jídlo. Vždy jde o jídlo bohaté na kalorie, zato chudé na prospěšné živiny.
U některých lidí má emoční přejídání kořeny v dětství, kdy dostávali různé pamlsky za odměnu. I v pozdějším věku si spojovali jídlo s příjemnými pocity. Odměňovali se dobrotami a sahali po nich ve chvílích stresu, vzteku, pocitu nudy nebo prázdnoty.
Jak je odlišit
Zatímco skutečný hlad vzniká postupně, ten emocionální přepadne člověka náhle. Při tom skutečném si dokáže jídlo vychutnat, cítí pocit sytosti, ne výčitky, že toho snědl moc.
Emoční přejídání u dětíTento problém sice postihuje hlavně ženy, nevyhýbá se však ani dětem. Sedavý způsob života u mobilů a tabletů rovněž podporuje emoční přejídání. Zejména když dítě vidí, že jeho rodiče většinou sedí a jejich jídlo je hodně vzdálené zásadám zdravého stravování. Navíc ho často používají jako formu odměny. Prvním krokem je nekřičet na svého potomka a nevyčítat mu množství snědeného jídla. Základem je komunikace, projevení zájmu o dítě a o jeho pocity, radosti i starosti. Je třeba u něho vytvořit zdravý vztah k jídlu. K tomu je nutné ho nejen zabavit, ale také být jeho vzorem, tedy žít zdravě. |
Emoční hlad vyvolává touhu po konkrétní sladké, tučné či slané potravině. Může to být například čokoláda, zmrzlina, zákusky, sladkosti, pizza, jídlo z fast foodu nebo slané brambůrky.
Touha po jídle je neodbytná, nepřestane, dokud nebude uspokojena. Na rozdíl od klasického hladu nepřichází pocit sytosti, ale naopak pocit stále prázdného žaludku, což vede k přejídání se. A po jídle člověk pociťuje vinu.
Pryč s přejídáním
Nejprve je nutné dostat emoce pod kontrolu, jinak se emočního přejídání nelze zbavit. Nepomohou jídelníčky ani doporučení týkající se výživy a pohybu. Dalším krokem je odhalení příčiny. K tomu slouží potravinový deník, do kterého si člověk zapisuje nejen druh snědeného jídla, jeho množství, ale i čas, kdy ho snědl. Rovněž je nutné si zapsat, při jaké příležitosti ho snědl, a připsat pocity, které vedly k jeho konzumaci, například nuda, touha se zbavit stresu. Potravinový deník vede také k vědomému stravování.
Teprve potom může následovat návštěva nutričního terapeuta, který poradí, jak se stravovat. Nejde o obecné rady zdravého stravování, nýbrž o konkrétní stravovací plán, sestavený na míru konkrétnímu člověku. Jeho součástí je i vzorový jídelníček, který má pomoci se sestavováním skladby stravy. Nechybí ani doporučení ohledně pohybu.
Rovněž je třeba najít jiný způsob, jak zahnat stres, vztek a nudu. Tím může být pohyb, zájmová činnost, věnování se rodině, setkávání se s přáteli. A pokud opět zvítězí emoční hlad, je nutné to nevzdávat, nevyčítat si jídlo a nepřestat si věřit.