Mnoho lidí si myslí, že na jazyky prostě nemají talent. Jenže často nejde ani tak o schopnosti, jako o způsob učení. Ve škole jsme se řadu let učili hlavně gramatiku, přepisovali cvičení a memorovali slovíčka bez souvislostí. Mozek si ale nové informace mnohem lépe zapamatuje, když mají nějaký konkrétní význam a dají se používat v běžném životě. Důležité také je přijmout, že dospělý člověk se neučí stejně jako dítě. Potřebuje jiný systém, větší pravidelnost a hlavně pocit, že jazyk opravdu používá.
Slovíčka si dávejte do vět
Když se člověk naučí jen samotné slovo apple – tedy jablko –, mozek ho často rychle zapomene. Mnohem lépe fungují celé věty nebo krátké situace z běžného života. Věta „I eat an apple every morning“ znamená „Každé ráno jím jablko“. Člověk si díky ní zapamatuje nejen slovo apple, ale zároveň i to, jak se používá ve skutečné větě. Mozek si tak neukládá izolované pojmy, ale skutečný jazyk.
Velkou pomocí bývá systém kartiček a přihrádek, díky kterým se slovíčka učíte a opakujete přesně tak, jak potřebujete, abyste si je skutečně zapamatovali. Slovíčka, která člověk neumí, opakuje často, třeba ještě ten samý den – nechává je ve stejné „přihrádce“. Ta, která si pamatuje lépe, přesouvá do dalších „přihrádek“ a vrací se k nim třeba druhý den, za dva dny, týden nebo měsíc.
Přihrádky či boxíky můžete mít označeny čísly, ale třeba taky dny v týdnu. Mozek si tak informace ukládá do dlouhodobé paměti mnohem účinněji než při jednorázovém dlouhém učení.
Nebojte se mluvit chybně
Řada lidí rozumí, ale nepromluví. Mají strach z chyb nebo z trapnosti. Jenže právě mluvení je okamžik, kdy se jazyk opravdu ukládá do paměti. Pomáhá začít úplně jednoduše – krátkými větami nahlas doma, popisem běžných činností nebo obyčejným objednáním kávy na dovolené.
Proč přijít s jazykem do kontaktu denně? Tři hodiny jednou týdně bývají méně účinné než patnáct minut každý den. Mozek si lépe zvyká na pravidelný kontakt s jazykem. Pomáhá také poslouchat krátká videa, číst jednoduché články nebo si pustit podcast při vaření či cestě autem. Důležité je, aby jazyk zůstával běžnou součástí dne.
Najděte si obsah, který vás baví
Když člověk čte nudné učebnicové texty, motivace rychle zmizí. Mnohem lepší bývá spojit jazyk s vlastním zájmem. Někdo sleduje recepty, jiný zahradničení, cestování nebo seriály. Mozek si lépe zapamatuje informace, které v něm vyvolávají emoce nebo zvědavost.
Neučte se mnoho najednouČastou chybou bývá snaha naučit se desítky slovíček během jednoho večera. Mozek pak většinu informací rychle vytěsní. Mnohem lepší bývá naučit se pět nebo deset nových slov a opravdu je několikrát použít. Důležitější než množství je pravidelnost a opakování. |
Velmi dobře funguje také obyčejné psaní několika vět denně. Nemusí jít o nic složitého. Stačí například napsat „Dnes jsem byla v obchodě.“ nebo „Venku prší a já piju kávu“. Člověk si tím procvičuje slovní zásobu i skládání vět. Důležité je nesnažit se psát dokonale, ale pravidelně. Mozek si díky tomu začne vytvářet vlastní jazykové návyky.
Poslouchejte, i když nerozumíte
Mnoho lidí si pustí cizí jazyk a po chvíli to vzdá, protože nerozumí každému slovu. Jenže mozek si i tak zvyká na výslovnost, rytmus a melodii řeči. Pomáhá i poslouchat krátká videa, rádio nebo seriály s titulky. Časem člověk začne zachytávat stále více známých slov a vět, aniž by si to uvědomoval.
Pomáhá i přepnout si mobil do cizího jazyka, nalepit si doma názvy věcí nebo si při vaření říkat názvy potravin. Když člověk vidí a používá jazyk během obyčejného dne, přestává působit cize a mozek si ho ukládá přirozeněji. Jazyk se tak nestává jen školním úkolem, ale součástí běžného života.
Pokrok není hned vidětMnoho lidí skončí právě ve chvíli, kdy mají pocit, že se nikam neposouvají. Jenže u jazyků často dlouho není změna vidět, ale potom se najednou člověk přistihne, že rozumí filmu nebo zvládne krátký rozhovor. Mozek si nové informace skládá postupně a potřebuje čas. I malé každodenní kroky mají nakonec velký význam. |
Článek vznikl pro časopis Rytmus života.
