Číšník v restauraci nám přinese jídelní lístek a my nejsme schopni se rozhodnout, na co máme chuť. „Ještě chvilku, ještě jsme si nevybrali,“ zní často naše odpověď.
V pátek večer sedíme před televizí, projíždíme všechny dostupné kanály, ale nic nás nezaujme.
A v obchodě? Tam teprve začíná rozhodovací martyrium – i když máme sepsaný seznam, oči nám přejíždějí z jednoho druhu chleba na druhý a my nevíme, jaký vybrat.
Jakmile má člověk příliš možností volby, většinou si není schopen vybrat nic. Není to rozmar, může za to náš mozek, který je v tu chvíli zahlcený. Tímto problémem se už před dvěma dekádami zabývali vědci v Kalifornii. Jejich test byl jednoduchý. Před zákazníky v obchodě postavili nejprve 24 vzorků džemů, poté jen šest. Větší chuť nakupovat měli lidé, kteří vybírali z menšího množství.
Že vám to nepřipadá jako vážný problém? Pak vězte, že psychologové bijí na poplach. Podle nich může mít přehlcení mozku fatální následky. Lidská mysl nemůže zpracovat neomezené množství informací, a to na nás může mít neblahý dopad.
Svého rozhodnutí můžeme litovat
Tento psychologický jev, kterému se říká „choice overload“ může způsobit, že budeme rozhodování oddalovat, vede ke snížené spokojenosti, prokrastinaci, stresu a vyšší pravděpodobnosti, že budeme svého rozhodnutí litovat. Dostaví se únava z rozhodování (jak jí předejít se dozvíte v boxu).
Jak předcházet rozhodovací únavě
|
Přitom svoboda volby je jedním ze znaků moderní společnosti. Naši předkové měli životní dráhu mnohem více danou a výběr čehokoli byl omezený. Zkrátka nic se nemá přehánět.
Dnešní lidé se navíc liší v tom, jakým způsobem se rozhodují. Takzvaní „maximalisté“ hledají tu nejlepší možnou variantu a porovnávají vše do detailu. Naproti tomu „spokojenci“ si vystačí s volbou, která splní jejich základní požadavky – a často jsou spokojenější.
Příliš času na internetu
Velké množství možností nás nutí přemýšlet nad tím, zda jsme si nemohli vybrat lépe. Známe při nakupování na internetu. Něco nás zaujme, ale stejně hledáme dál, porovnáváme ceny, čteme recenze. Nakonec sice nakoupíme, ale místo radosti cítíme spíš úlevu a vyčerpání ze strachu, že bychom mohli při své volbě prohloupit. To by se třeba v cestovní kanceláři, kde by nám nabídli místo katalogu jen jeden zájezd, nestalo.
Ano, moderní svět nabízí víc možností než dřív. Znamená to ale automaticky lepší život? Ne nutně. Jak upozorňují psychologové, velký výběr může spokojenost naopak snižovat a zvyšovat pravděpodobnost, že budeme svých rozhodnutí litovat.
Na všem se dá pracovat
Dobrá zpráva je, že se s tím dá pracovat. Pomáhá omezit počet možností, stanovit si priority a nenechat se zahltit snahou prozkoumat úplně všechno. Důležitou roli hraje i to, jak k rozhodování přistupujeme. Pokud si předem ujasníme, co je pro nás podstatné, dokážeme část možností rychle vyřadit. Tím se snižuje nejen čas strávený rozhodováním, ale i pochybnosti.
Stejně tak pomáhá přijmout fakt, že dokonalá volba často neexistuje. Každé rozhodnutí s sebou nese určité kompromisy a snaha najít absolutně nejlepší variantu nás může zbytečně vyčerpávat.
Záleží na denní doběOdborníci, kteří se touto problematikou zabývali, dospěli k závěru, že schopnost rozhodování se během dne mění. Nebude asi žádným překvapením, že nejschopnější jsme v tomto ohledu ráno, kdy je mozek odpočatý. Pozornosti ubývá kolem poledne, posléze se v odpoledních hodinách zase navyšuje a nejhorší je večer. Schopnost soustředění má zkrátka sestupnou tendenci. Je proto zásadní nechávat důležitá rozhodnutí, jako je změna práce, nákup něčeho cenného nebo výběr dražší dovolené, na dobu, kdy za sebou nebudete mít rozhodovací maraton z práce a budete odpočatí. Nic se nemá uspěchat, lidský mozek má v tomto ohledu jen omezené možnosti. Nesnažte se je „nafouknout“, výsledkem by mohlo být špatné rozhodnutí, které byste druhý den stejně měnili. |
Článek vznikl pro časopis Pestrý svět.
