Možná v sobě také nosíte nepříjemnou vzpomínku na situaci, na kterou nejste hrdí. Mohlo jít o osobní selhání či rozhodnutí, za které se stydíte, nebo jednání či slova, kterými jste někomu ublížili. I když jde třeba o velmi staré křivdy, pocit viny se vás drží jako klíště a bere vám energii, klid i lehkost v každodenním životě. A to není dobře nejen pro psychické, ale ani celkové zdraví člověka.
Pokud totiž neustále myslíte na staré chyby, zvyšujete riziko vzniku úzkostí, depresí a dlouhodobého stresu, který může oslabovat srdce i imunitní systém. Umět si odpustit tak podle psychologů není projevem sobectví, ale spíše základní hygienou mysli a důležitou podmínkou rovnováhy organismu.
Přijmout zodpovědnost
Je dobré si uvědomit, co konkrétně sebeodpuštění znamená. Nemyslíme tím, že máte nad starými vinami zavírat oči nebo nad nimi mávnout rukou. Na druhou stranu je zřejmé, že každé rozhodnutí vzniká v určité situaci a vychází z toho, co jste tehdy věděli, cítili nebo dokázali.
Psychologové často upozorňují, že lidé bývají k sobě mnohem přísnější než k ostatním. Jiným umíme dát druhou šanci, ale sami sebe někdy trestáme ještě dlouho poté, co už to nedává smysl a nic dobrého to nepřináší. Zároveň je ale důležité své provinění uznat, přiznat, že se to stalo, a přijmout svůj díl odpovědnosti.
Skutečný proces sebeodpuštění tedy začíná upřímným přiznáním chyby a snahou o nápravu tam, kde je to ještě možné. Zatímco vina vás nutí se v problému stále znovu utápět a vracet se k němu, odpuštění dovoluje se z něj poučit a jít dál. Přijímáte tím také fakt, že jsme chybující lidské bytosti, které mají právo na růst, proměnu i nový začátek.
Cesta k tomuto stavu vede přes laskavost k sobě samým, kterou bychom bez váhání nabídli blízkému příteli nebo někomu, na kom nám záleží. Místo nekonečného vnitřního kritika je potřeba probudit pochopení pro okolnosti, za kterých jste kdysi jednali, a uznat, že dnes už jste díky těmto zkušenostem dál.
Když si konečně přestanete klást za vinu věci, které už nelze změnit, získáte tím i větší svobodu stát se v budoucnu lepším člověkem.
Článek vznikl pro časopis Rytmus života.
