Pojem přecitlivělost se používá ve spojení s člověkem, který „vše moc prožívá“. Jeho okolí často nemá pochopení pro to, že i běžné situace často prožívá intenzivněji než ostatní, často i navštěvuje terapii (i když se mu na první pohled nic neděje) a nezřídka propadá úzkostem nebo dokonce depresím.
Než takového člověk začnete soudit, nejdřív zjistěte, zda se nejedná o hypersenzitivního jedince (HSP). S tímto označením poprvé přišla ve své knize v roce 1996 psycholožka Elaine Aron.
Publikace se okamžitě stala bestsellerem – a vysoce citliví lidé si díky ní uvědomili, že s nimi není nic špatně a nejsou hysteričtí. Naopak dostali do vínku obrovský dar.
Hypersenzitivní osoby potřebují hlavně pochopení. Nejedná se o žádnou psychickou poruchu, která by vyžadovala léčbu. Jde spíš o specifický přístup k životu.
Jak takového člověka poznáme? Zkrátka všechno víc prožívá. Není to však tím, že by měl příliš vysoké mínění sám o sobě nebo byl vztahovačný, nýbrž jeho prožívání má jiný práh. Každý člověk je jiný a ani v oblasti citlivosti není možné „házet všechny do jednoho pytle“.
Smyslové přetížení je častý problém
Jak citliví jsme, je nám vrozené. „Vysoká citlivost je krajní hranice, do které spadá asi 20 procent z nás, takže každý pátý člověk,“ objasňuje terapeutka Michaela Jačmeněva v podcastu Hedepy Talks. Jak je to tedy s těmi, kteří mají hranici nejvyšší?
„Citliví lidé vnímají všechno s mnohem vyšší intenzitou. Všímají si jemných odstínů nebo rozeznávají v hudbě víc tónů,“ popisuje terapeutka Michaela Jačmeněva.
Udělejte si jednoduchý testNa to, abyste zjistili, zda patříte mezi hypersenzitivní lidi, není třeba žádné odborné vyšetření. Už proto, že se nejedná o diagnózu. Můžete to zjistit sami, a to pomocí testu, který vyvinula psycholožka Elaine Aron v 90. letech. Najdete ho volně dostupný na internetu a funguje formou otázky a odpovědi ano/ne. Jen namátkou se v něm objevují otázky typu: Rozhodujete se pomalu? Obtěžuje vás hluk, davy a máte snadno pocit, že je toho na vás příliš? Říkají vám ostatní, že dobře chápete, co cítí nebo co si myslí? Máte pocit, že na změny počasí reagujete víc než lidé ve vašem okolí? Pokud jste na většinu nebo všechny tyto dotazy odpověděli kladně, dost možná se mezi tuto skupinu lidí řadíte. Jestli vás to omezuje v běžném fungování, určitě se poraďte s terapeutem nebo psychologem, kteří vás navedou, kam své úsilí ubírat. |
Bohužel to nemá jen tyto „výhody“. Mezi obrovské nástrahy patří, že se takoví lidé snadno přetíží. Vnímají mnoho vjemů (takové, kterých si ostatní ani nevšimnou), a to je dokáže dostat do stresu nebo úzkosti.
Potřebují rovněž mnohem více času na rozhodování, neprojevují radost hned poté, co je něco potěší, zkrátka potřebují na zpracování emocí více prostoru.
„V jejich mozku se odehrává hodně věcí na hlubší úrovni, a je to pro ně tudíž hodně náročný proces,“ vysvětluje odbornice.
Jaké profese jsou pro ně ideální?
Lidé s HSP často uvádějí, že jejich vztahy s ostatními jsou postaveny na mnohem stabilnějších základech, mají živé sny, vedou sami se sebou vnitřní monology a nacházejí se v umění, hudbě a lidské blízkosti. Bývají hodně empatičtí a jsou jedni z mála, kdo při otázce: „Jak se máš?“ skutečně čekají na odpověď.
Přesto se většina vysoce citlivých lidí podceňuje. Týká se to zejména mužů, kteří nechtějí vypadat „zženštile“, proto emoce dusí v sobě, což má neblahý vliv na jejich psychiku. Naštěstí v tomto ohledu společnost postoupila a nedělá mezi muži a ženami takové rozdíly. Už dávno neplatí, že muži nepláčou nebo nedávají najevo své emoce.
Hlavně nedusit emoce v sobě...
Hypersenzitivita, pokud se s ní člověk naučí pracovat, má obrovské výhody. Tito lidé jsou například skvělými sociálními pracovníky, protože vynikají v empatii. Prosazují se i ve školství, kde dokážou snáze odhalit speciální požadavky jednotlivých žáků nebo poznat, že se při jeho hodinách nudí.
A většinou jsou i umělecky nadaní, takže své emoce dávají najevo herectvím, skládáním hudby nebo psaním poezie. Jen je nutné, aby si uvědomili, že se nejedná o žádnou vadu, ale naopak výhodu – a naučili se s ní správně pracovat.
Citlivost na vnější vjemyNení to jen o tom, že je hypersenzitivní člověk emocionálně citlivější. Daný jedinec mnohem intenzivněji prožívá i běžné vjemy, které většina lidí vůbec nevnímá. Patří mezi ně hluk nebo třeba příliš světel a osvětlených billboardů ve městě. Citliví lidé nesnášejí davy a málokdy je potkáte třeba na koncertu – a když, jedině s notnou dávkou sebezapření. „Takový jedinec to nemůže odfiltrovat, protože tak funguje jeho mozek,“ vysvětluje Michaela Jačmeněva. Zpracovávání tolika vjemů najednou ho unaví a vyčerpá, může dokonce působit apaticky. Podle odbornice se následně projevuje jako přetažené dítě – je protivný a vyžaduje odpočinek i ve chvílích, kdy se to nehodí. Kdo ho nezná, může tak na něj pohlížet skrz prsty. |
Článek vznikl pro časopis Pestrý svět.
