Takzvaná ischemická choroba dolních končetin je proces, při němž dochází ve stěnách cév k postupnému růstu aterosklerotického plátu. Ten je tvořen tukovou usazeninou, jež vyvolává zánětlivou reakci, která má za následek usazování dalších látek a buněk (včetně leukocytů).
Cévní stěna poté tuhne a její průsvit se postupně zužuje, a tím se zároveň stále obtížněji prokrvují orgány a tkáně, do kterých se tak dostane nejen méně krve a potřebných živin, ale také kyslíku. V některých případech může dojít až k uzávěru tepny, někdy až s fatálními následky.
Není to vždy banalita
Faktem je, že studené ruce a nohy většina z nás nijak neřeší. Tak si prostě jen navlékneme teplejší rukavice. Zdánlivě banální záležitost může ale snadno přejít do dalšího stadia, kdy už v končetinách necítíme pouze chlad, ale také křeče nebo píchání. Nejprve při pohybu, později i v klidu vleže (velmi často například v noci).
V posledním stadiu poté dochází k výraznému omezení krevní cirkulace, což může mít za následek obtížné hojení ran – a to i po drobném poranění –, či dokonce rozvoj gangrény.
Může za to i jídlo
Se zhoršeným krevním oběhem se dnes potýká stále více lidí. Důvodem je nevhodný životní styl. Nedostatek pohybu, strava plná nezdravých tuků a cukrů, neschopnost (u mnohých workoholiků dokonce neochota) relaxovat a hlavně všudypřítomný, v mnoha případech chronický stres. Tím vším si permanentně a dobrovolně zaděláváme na cévní nemoci.
V zimě není nad pořádný vývarExistují také jídla a potraviny, které v těle způsobí zahřívací efekt. Na ty byste se měli zaměřit zejména teď v zimě. Patří mezi ně: masové a zeleninové vývary, luštěninové polévky, některé druhy koření (zázvor, muškátový oříšek, koriandr, kardamom, kari, pepř, skořice, badyán, rozmarýn, hřebíček), ryby, maso (kuřecí, skopové, jehněčí, kachna, husa), pórek, křen, vlašské ořechy, mák, slunečnicová semínka. |
Možná si říkáte, proč by za studené dlaně a chodidla mohl právě stres? Velmi jednoduše. Stresová reakce je ve své podstatě přípravou na útěk, nebo na boj.
V dnešní době už ale nikam neutíkáme (tedy alespoň v drtivé většině případů) a vzájemné neshody řešíme spíš verbálně. Tělo však tyto „novoty“ ignoruje a chová se tak, jak mu velí jeho přirozenost – připraví se k akci.
Srdce ho podpoří a začne stahovat krev z končetin do svalů. Výsledkem jsou ruce a nohy jako kusy ledu.
Zkuste to rozchodit
Nepříjemné pocity chladu lze zmírnit mnoha způsoby, počínaje horkými nebo střídavými koupelemi s rozmarýnovým či skořicovým olejem přes různé druhy masáží (ájurvédská, lymfatická, s lávovými kameny) a používání prohřívacích polštářků až po omezení rizika prochlazení (teplé ponožky a rukavice).
Kupte si makreluPro dobře fungující krevní oběh jsou také nezbytné omega-3 nenasycené mastné kyseliny, které podporují pružnost cév, snižují krevní tlak a regulují množství nebezpečných tuků, jež se usazují na cévních stěnách. Najdete je hlavně v tučných rybách (losos, tuňák, halibut, makrela, sardinky). |
Tím nejdůležitějším preventivním opatřením, kterým lze předcházet zet cévním onemocněním, je však pohyb.
Zejména máte-li sedavé zaměstnání nebo v práci spoustu hodin prostojíte. Nejlepším a nejpřirozenějším pohybem je obyčejná chůze. Pořiďte si krokoměr a zkuste každý den ujít deset tisíc kroků.
Podaří-li se vám víc, tím lépe. Dokonce i chůze po bytě se počítá! Rozhýbat tělo můžete také ve chvíli, kdy sledujete televizi. Stačí kroužit kotníky, propínat a uvolňovat prsty u rukou, třít dlaně o sebe a podobně. Nic, co by vás unavilo nebo narušilo pohodu z filmu, a vašemu krevnímu oběhu to nesmírně prospěje.
Článek vznikl pro časopis Chvilka pro tebe.
