Je tomu už tři a půl roku, co jsme mohli spatřit hru Spellcross: Poslední bitva od slovenského týmu Cauldron. Už hlavní zápletka naznačuje, že tento titul je něčím výjimečný. Na poutavý příběh strategie většinou kašlou, avšak hra Spellcross na něm staví své kvality. Blízká budoucnost nepřinesla lidstvu klid v podobě světového míru, ale jen měsíce a měsíce strašné války. Protivníkem nejsou teroristé nebo fundamentalisté, nýbrž tajemný nepřítel pracovně nazván jako Other Side. Nikdo neví odkud se vzal a proč na Zemi přišel, jisté ale je, že zanechává obyvatele modré planety v hrůze a strachu. Orkové si svými sekerami pohrávají s břichy nevinných lidí, válečné stroje pustoší města, mágové i kouzelníci dokončují peklo a sesílají na lidstvo nejrůznější katastrofy. Prostě pořádný průšvih, ze kterého může lidstvo zachránit jen jeden z mnoha velitelů Aliance (seskupení všech států v boji proti Other Side), muž, který snad pošle Other Side tam, odkud přišla, a vrátí na Zemi klid i bezpečí. Oním velitelem jste samozřejmě vy. Kdo zvítězí? Magie a fantasy bytosti, nebo moderní válečná technika?
Nástup do velitelské funkce (tedy ona funkce na začátku moc vysoká není) se rozhodně nepodobá procházce zelenohnědým sadem. Ocitáte se v obležení nepřátelských vojsk a máte
za úkol se dostat k záchrannému oddílu – to jest náplň první mise, nutno podotknout, že se jedná o misi pěkně tuhou. Po úspěšném úniků ze spárů Orků vás čeká nabídka takového drsného chlapíka s baretem, jestli se nehodláte ujmout velení v jedné méně důležité oblasti. Jak jinak - souhlasíte a na vaše bedra se dostane menší územíčko, ze kterého musíte vyhnat Other Side. Příběh hry Spellcross je opravdu, ale opravdu vynikající. Prostupuje celou hrou, udrží vás v napětí a dotváří tak skvělou atmosféru. Jenomže jenom s dobrým příběhem hra díru do světa neudělá, nicméně Spellcross splňuje všechny ostatní podmínky, aby si zasloužil místečko v Klasice.
Spellcross je tahová strategie jako řemen. V mnoha ohledech se drží klasických postupů jako klíště a v lecčem přináší nové prvky. Tak třeba samotná struktura hry. Veškeré dění se dělí na dvě hlavní části a splňuje tajná přání všech hráčů tahovek. Chcete vynalézat nové jednotky? Je libo vylepšovat válečnou techniku novými zbraněmi, motory a pancířem? Máte chuť dávat jednotkám velitele, kteří se v žáru bitev stávají zkušenějšími a zkušenějšími? To všechno hra Spellcross nabízí. Když totiž právě nebojujete, tak se připravuje na další akci. V tom je právě obrovské pozitivum. Neplníte jako hlupák pořád
dokola ty samé mise, mezi kterými byste jen nakupovali nové stroje, ale kompletně se staráte o rozdělování financí a správu jednotek. Peníze tečou do dvou proudů. První je výzkum a druhý „pokladnička“ (to je jen můj vymyšlený termín, neberte jej doslova), z níž čerpáte zdroje na veškeré nákupy. A z čeho kulaťoučké zlaťáčky (taktéž) získáváte? Z dobytých území. A odkud se vzaly? No, raději si to vysvětlíme od začátku.
Hra je rozdělena do několika kapitol. V každé vás čeká nějaký hlavní úkol, jehož přesné znění ale zpočátku neznáte - tu zabít vysokého nepřátelského kouzelníka (myšleno hodností, ne postavou) nebo vyhnat Other Side z oblasti či udržet pozice a posléze přejít do protiofenzivy. Každá oblast, což představuje jednu kapitolu hry, čítá kolem deseti i více sektorů a vy si můžete vybrat, na který zaútočíte. Co sektor, to jedna mise. A podle čeho se rozhodnout? Hra vám vždy nabídne přibližný nástin situace. Co lze očekávat, co se musí udělat a jak je na tom nepřítel z hlediska počtu a síly. Někdy se ovšem nedozvíte nic a třeba jen víte, že se v oblasti děje něco záhadného. Musíte to prozkoumat a poté počkat na instrukce. Splníte-li úkol a pobijete nepřítele, území je ve vašich rukou. Jenomže Other Side má ve zvyku útočit také, proto vás sem tam potěší svou návštěvou a vy se budete snažit
ubránit náporu nebezpečných kreatur. Primárním cílem je obsadit všechna území a dostat se k sektoru, kde vás čeká hlavní úkol, po jehož splnění si poslechnete poněkud delší brífink z úst již zmiňovaného drsného chlapíka v podobě klasické animačky a už se přesouváte do další oblasti. Dostanete se na skoro každičké místečko na Zemi, i do hor a nehostinných pouští. Jak už tomu bývá zvykem, v další kapitole máte k dispozici vícero druhů jednotek a více oblastí výzkumu. Jo, výzkum. Kromě nových druhů jednotek se dají vynalézat i dosud neviděné pancíře, motory a hlavně zbraně. Vše samozřejmě můžete namontovat do příslušných jednotek a učinit z nich ještě větší vražedné stroje.
Paleta jednotek, ať už těch „dobrých“ nebo „zlých“, je pestrá i široká. Lidé mají k dispozici veškerou nejmodernější současnou techniku (např. tanky Leopard nebo průzkumné Hummery) i vymyšlené kousky (třeba hi-tech pěchota, která umí létat). Model taktiky a boje se podobá tomu současnému, takže nebudete ochuzeni o klasické schéma armády. Průzkum zajišťují mobilní radary, dělostřelectvo masíruje nepřátele velkým dostřelem, tanky si obrovskými děly razí cestu a pěchota dodělává raněné a polomrtvé. Other Side, ač se může zdát, že fantasy prostředí neuspěje, má vždy o kousíček navrch. Třebas Orkové sice mají v
rukou jenom sekery (později ve hře se ale naučí zacházet i se střelnými zbraněmi) a temní Elfové obyčejné šípy, avšak vše nahrazuje početní přesila. Navíc jsou některé jednotky vskutku tuhé – na duchy platí jenom soustředěná palba nebo plamenomety, nemrtví děsí nebohou pěchotu, jež před nimi bere nohy na ramena a ve strachu zdrhne. A co teprve nejrůznější šípomety, kamenní Golemové, draci i jacísi obří pavouci – i takto vypadá váš soupeř. Celkem na vás čeká kolem třicítky jednotek za každou stranu, což je naprosto dostačují počet.
Samotnou akci netřeba blíže vysvětlovat. Princip tahové strategie zná asi každý a Spellcross se v základech ničím neodlišuje. Snad jen, že s přibývajícími zkušenostmi jednotky mohou v jednom tahu střílet vícekrát něž při vyjetí z výrobních pásů (nebo v případě pěšáků výběhu ze cvičiště) a poškozené i raněné jednotky se mohou samy opravit/vyléčit, jenomže se již nikdy nedostanou do plné síly – čili jak je to i v reálu. Cíl mise obvykle přestavuje vymýcení všech nepřátelských jednotek, tu a tam se dočkáte i nějaké jiné záludnosti jako nutnosti průzkumu nějakého bodu na mapě atp. Nepřítel moc inteligence nepobral (však Orkové jsou taky pěkně tupí, že?), ale neutuchající příliv dalších a dalších potvor může leckomu přidělat potíže. Aby autoři oživili samotnou misi, přidali do
hry nový element – zprávy, nebo jak to nazvat. Sem tam, pokud se stane něco moc špatného, či naopak máte vítězství na dosah, se vám na obrazovce objeví nové informace od velitelství. Atmosféra Spellcrossu je prostě nepřekonatelná.
I přes mnoho pozitiv má hra Spellcross pár much. Není jich sice mnoho, ale docela prudily a nemůžu se o nich nezmínit. První výtka se točí kolem ukládání pozic. Během akce si totiž hru můžete uložit jen čtyřikrát, což je na tahovou strategii, kde záleží na každém kroku, naprosto šibeniční počet, navíc se pozice přepisují. Druhá a také poslední chybka směřuje ke zbytečné velikosti některých map, tím se některé mise prodlužují do velikosti XXL. Rozstřílet všechny nepřátele – to jest úkol mnoha misí a hledat poslední zatoulanou potvoru není zrovna mysl obohacující zábava. Jó, ještě něco. Absence multiplayeru. Ten vyloženě chybí a do hry by se parádně hodil. Snad se multiplayeru dočkáme ve druhém díle. Otázkou je, jestli vůbec nějaký bude.
Graficky se Spellcross vytáhl i nad světovou extratřídu. Pohled na bojiště a jeho čtvercovitý ráz se podobá skvělému Transport Tycoonu, jenomže
Spellcross zvládá i rozlišení 1024x768 a celkově vypadá opravdu dobře. Stromečky, vodička a hlavně baráčky jsou opravdu krásné. Taktéž jednotky nezůstávají pozadu. Prostě a stručně - Spellcross se svou grafikou může chlubit i dnes. Co je ale prioritní, autoři skloubili dobrý přehled nad bojištěm s estetičnem. A to se počítá. Hra je sice v lecčem nelogická – vojáci jsou stejně velcí jako hummer a všem paňácům při větších jatkách nelezou střeva z břicha a neupadají ruce, což už je většinou takový vedlejší účinek války. Ono totiž... když nepřítel způsobí větší škody v řadách pěšího vojska, panáček prostě a jednoduše zmizí. Vojáčci by měli zůstávat ležet v kaluži krve, nicméně hra Spellcross vyšla před třemi a půl lety, takže co bychom chtěli, že? A navíc jsou takové detaily z hlediska hratelnosti zhola irelevantní. Jak už bylo řečeno výše, grafika je opravdu perfektní a není jí co vytknout.
Spellcross je hodně dobrá a hodně nápaditá hra. Ti, kdo měli čest se s touto gamesou seznámit, mi jistě dají zapravdu. Bohužel, Spellcross nechce na novějším počítači běhat, a tudíž si tuto legendu slovenské herní scény můžeme jen připomenou podobnými články, jaký byl právě tento.
