Jenže svět je plný paradoxů, a tak nejen že se ZX Spectrum stalo kasovním trhákem, ale také výkonnou herní mašinou, na které vzniklo přes 15 000 her. A jaké vlastně ty hry byly? Pojďme se na to podívat.
Mlžné vzpomínky
Éra 80. let je už dávno pryč. Některé vzpomínky jsou rozostřené, některé se slévají. I tak bylo velké množství her, u kterých si dokážeme vybavit název a dokonce i kouzelné nahrávací obrazovky nebo obaly kazet. To svědčí o tom, že měly své nesporné kvality, které ale v dnešní době už jen těžko pochopíme. Časy se mění a s nimi i standardy. Hry na ZX Spectrum zestárly strašně moc. Bohužel se to netýká jen jejich grafiky, ale i hratelnosti, která je na dnešní poměry opravdu archaická.
Didaktik Gama
Didaktik Gama
Hry se s nikým nemazlily
V herním starověku byly hry až na pár výjimek brutálně těžké. Neexistovalo něco jako ukládání pozic, životů bylo proklatě málo a úrovně tuhé až bída. Dnes by takové hry byly jen pro malý okruh masochistů, kteří chtějí zdolávat ty největší výzvy. Hned první hra, kterou si připomeneme, patřila mezi nehorázné vrahy nervů.
První vlaštovka, Manic Miner
Manic Miner je jednou z nejznámějších a nejčastěji vyzdvihovaných her. Autor Matthew Smith ji vydal pro ZX Spectrum v roce 1983. Hra silně inspirovaná o rok starší hrou Miner 2049er se stala velkým hitem a takovým symbolem her na ZXko obecně. Horník Willy má nezáviděníhodnou práci, musí se pohybovat podzemím, které je plné nástrah, co krok, to potenciální nebezpečí.
ZX Spectrum - hra Manic Miner
Vaším úkolem ve dvaceti levelech je posbírat klíče a vystoupat až na povrch. Krom hostilního prostředí vám hru ztěžuje i stále se tenčící zásoba kyslíku. Do paměti se vryla i krásná vypípaná hudební smyčka In the Hall of the Mountain King. Manic Miner se stal hitem, duchovním nástupcem byl ve všech ohledech dokonalejší Jet Set Willy.
Willy si neužije klidu ani doma. Chudák, urvaný se vrátí z šichty v dole, ale ani si nemůže jít lehnout do postele. Hospodyně Maria chce, aby uklidil celý dům, který má 60 místností. Horničina, zdá se, Willymu vynáší, aby ne, když z minulého dobrodružství přinesl tolik pokladů. Až když konečně posbírá všech 80 předmětů, může si jít lehnout. Pokud selže, rozšlápne ho montypythonovská noha.
Obě hry jsou obtížné zhruba stejně, tedy zatraceně hodně. Hráč musí být precizní a vše mít pečlivě načasované. Jediné, v čem se hry zásadně liší, je nelinearita druhého dílu. Kam půjdete nejdřív, je jen na vás. Hry Manic Miner i Jet Set Willy se dočkaly mnoha pokračování a remaku.
Plošinovková mánie
Úspěch Manic Minera logicky inspiroval další tvůrce, a tak o rok později vyšla hra Booty s pirátskou tématikou. Nešlo o naprostý ideový plagiát šíleného horníka. Hlavní hrdina pobíhá po lodi a musí najít stovku pokladů. Dobře, tohle je úplně jako dobrodružství Willyho, ale aby se dostal do všech částí lodi, musí sbírat očíslované klíče a otevírat správné dveře. O hru byl velký zájem. V Británii se prodalo přes 100 000 kopií.
Stejného roku se urodil španělské firmě roztomilý, strašidelný Fred. Ten se od ostatních plošinovek snažil odlišit vertikálním pojetím. V kůži neohroženého Freda, španělského Indiana Jonese, prozkoumáváte náhodně generované egyptské kobky. Neustále musíte šplhat po lanech a vyhýbat se věcem, které potká v egyptském podzemí každý archeolog: mumie, kostry, opravdu roztomilé (v dětství děsivé) bubáky a upíry. Každé monstrum mělo jedinečné vlastnosti. Například štíři uměli lézt po lanech a bubáci procházeli zdmi. Naštěstí byl Fred vyzbrojen svým šestiraňákem.
ZX Spectrum - hra Bomb Jack
Pokud si mám vybavit něco, co zcela vystihovalo v té době pojem plošinovka, byl to Bomb Jack (1986), taková Dyna Blaster naruby. Hrajete totiž za pyrotechnika Jacka, který musí za každou cenu zneškodnit všechny bomby. Nejspíš je Jack tak trochu superhrdina, protože má pláštík a s přehledem vyskočí do výšky věžáku. Hrdinskou akci mu občas přeruší nepřátelská potvora, která se zmaterializuje do herní obrazovky. Principem byla hra neuvěřitelně jednoduchá, ale herně to byl majstrštyk. Do obrazovky padaly i rozličné bonusy, mezi nimi i magická mince s písmenem P, která propůjčila Jackovi možnost zbavit se nepřátel. Hrálo se na body, ale ani projít všechny levely nebylo snadné.
Ultimátní Ultimate
Osmdesátá léta dala vzniknout mnoha legendárním vývojářským studiím. Jako gem zářila Ultimate Play The Game bratří Stamperových. V roce 1983, tedy hned rok po uvedení ZX Spectra, vydali pět her, každá je dodnes považována za klasiku.
Jetpac znají snad i ti, kdo o ZX slyšeli jen z vyprávění. Legendární kosmonaut s jetpackem na zádech se snaží poskládat svou rozbitou raketu, načepovat do ní palivo a odletět. V záchranné misi mu brání různé mimozemské améby, které naštěstí může zpražit příručním laserem. Hra byla typická arkáda, existoval jen jeden level, kde se jen obměňovali nepřátelé za různé typy améb. Podobně jako v Asteroids, pokud jste opustili obrazovku, objevili jste se na druhém konci.
Ultimate se na počátku své kariéry vytáhli i se zábavnými hříčkami zaměřenými pro děti, tituly Pssst či Cookie byly přesně ty hry, které mohl hrát každý. Není tedy divu, že jsme je tehdy překřtili na Zahradníčka a Kuchtíka.
Hry na ZX Spectrum
Cookie je kuchař Charlie, kterému se v kuchyni vzbouří ingredience a nechce se jim do hrnce. Neposedným přísadám musíte tedy do hrnce pomoci trochou té staré dobré síly. Musíte ale dávat pozor, aby vám do hrnce nenaskákaly i odpadky. Sice to zní infantilně, ale ve své době to byl nesmírný hit.
Mnohem propracovanější byl Pssst. Také roztomilá hra, v roli robotického zahradníčka jste chránili svou rostoucí květinku před nenažraným hmyzem. Hra byla zpestřená tím, že na každý hmyz fungoval jiný pesticid, takže jste museli pobíhat po herní ploše a neustále střídat barevné spreje. Odměnou za vaše úsilí byla kvetoucí slunečnice a další, náročnější úroveň. V roce 1983 vyšla ještě jedna kultovní hra Atic Atac. Pravé nehynoucí slávy se Ultimate dostalo už v roce 1984 díky sérii Sabre Wulf, Underwurlde a Knight Lore. Bohužel masterpiece jménem Knight Lore už studio nikdy nepřekonalo.
Scrollovací střílečky
Scrollovací střílečky byly na osmibitech neuvěřitelně populární, bez nich by těžko vznikly dnes již legendární hry 90. let. Zavzpomínejte na střílečky jako Raptor nebo Tyrian, princip se od let 80. prakticky nezměnil.Stále se sbíraly různé bonusy, které vám přidávaly palebnou sílu nebo životy. V případě ZXka se ještě křečovitě svíral Kempston joystick a bušilo se do rudého tlačítka spouště, až z vás lítaly chlupy.
Harrier byl vždy herně atraktivní letadlo, na ZX tomu nebylo jinak, jen nešlo o sofistikovaný letecký simulátor, byl rok 1983. Harrier Attack grafikou moc nevynikala, ale zábavou ano. Poté, co jste odstartovali z letadlové lodi, museli jste zamířit k ostrovu a sestřelit co nejvíc vzdušných i pozemních cílů. Pak přeletět nad něčím, co až moc připomínalo přímořské město než vojenské instalace, vybombardovat to a vrátit se zpět na loď. Pokud jste si omylem hodili bombu na svou loď (stávalo se to častěji, než byste věřili), na konci mise byla vaše loď pryč a vy jste nemohli dokončit úkol. Hra byla známá i tím, že šlo shodit bombu na nepřátelský stíhač.
ZX Spectrum - hra Harrier Attack
Mnohem promyšlenější byla hra Light Force (1986), ukázkový předchůdce již zmíněného Raptora. Hezčí pestřejší grafika, mnoho typů nepřátel a několik prostředí. Střílečka měla pár na svou dobu originálních nápadů, například nezničitelné meteority, kterým jste museli vždy uhnout, jinak s vámi byl amen.
Ve všem ještě preciznější však byla hra s prostým názvem 1942 (1986). Hra se odehrává v Pacifiku a vaším úkolem bylo sejmout vše, co se jen pohne. Hra 1942 měla na svou dobu detailní grafiku, vaše letadlo bylo celé animované, dělalo lopingy a natáčelo se do stran. Dnes se při takové maličkosti spíš nevěřícně poškrábete na hlavě, ale v 80. letech se na detailnější animace na ZX Spectru moc nehrálo.
Největší legenda mezi scrollovacími střílečkami přišla roku 1988, byl to R-Type. Stejně jako ve většině arkád šlo o konverzi z automatů a podle mnohých byla hra ještě lepší, těžší a návykovější, tohle se říkalo o většině portů na ZXko. R-Type se příliš myšlenkou od svých předchůdců nelišila, lodičkou, která se pohybovala po scrollovacím pozadí zleva doprava, jste letěli stále dopředu a ničili jednoho mimozemšťana za druhým. Na každém konci mise vás čekal záludný boss. Samozřejmostí byly i různé bonusy, které vám zvyšovaly palebnou sílu. Punc jedinečnosti měl i na svou dobu propracovaný vizuál, který se nechal silně inspirovat díly H. R. Gigera a jeho Vetřelce.
17. listopadu 2014 |
30 let svobody
Sledovat další díly na iDNES.tvR-Type udělal díru do světa a samozřejmě vyšla myriáda klonů. Některé se ale rozhodly experimentovat. Toho roku vznikla kooperativní střílečka Silkworm. Ta přidala podporu druhého hráče, který ovládal pozemní Jeep. Jeep a helikoptéra pak takticky klestily cestu přes roje nepřátel, které se dokázaly shlukovat do silnějších strojů. Když se před vámi začal montovat supervrtulník, adrenalin dokázal vylétnout do nebeských výšin. Bez koncentrované a sehrané palby obou hráčů bylo dohrání hry téměř nemožné.
Za zmínku stojí i střílečka, která postavila původní koncept chytře na hlavu. Nikdo přeci netvrdil, že ve skrolovací střílečce musí pořád létat jen nějaké letadlo. Vždyť tak lze udělat i automobilovou hru, a tak se zrodil Spy Hunter (1985). V roli někoho jako James Bond nebo Sterling Archer, podle vašich sympatií, sedáte do špionského superauta. Máte omezený čas, abyste dojeli na místo určení, ale cesta není žádný med. Komplikují vám ji nebezpečná auta, jimiž se to na silnici jen hemží. Sice máte přední kanón, ale na některé nepřátele nestačí.
ZX Spectrum - Spy Hunter
Ve hře bylo dost unikátních protivníků, někteří jako by se vrátili v sérii Carmageddon. Snaží se vás ze silnice vyšťouchat a vy je. Jízda pouze po silnici by byla stereotypní, proto jste si mohli cestu ozvláštnit plavbou po vodě, kdy se z vašeho auta ve vteřině stal člun. Jízda na vodě byla těžší, mnoho lodí vyhazovalo miny a koridory byly mnohem užší než na silnici. Cesta po silnici byla sázkou na jistotu. Ve hře byl i boss, zlý vrtulník, který na vás házel bomby. K tomu všemu si připočítejte různé zbraňové bonusy, například vypouštění olejových skvrn, které protivníky hodily do smyku, a vyjde vám z toho zábava na dlouhá odpoledne.
Velmi zdařilou arkádou uchopenou trochu jinak byl i Titanic (1988) od španělských Topo Soft. Potápění může být velká zábava, když máte po ruce harpunu na nebezpečné mořské ďasy a hledáte legendární vrak. V jeskynním bludišti, ve kterém na vás útočily různé sasanky a žraloci, jste se museli probojovat až ke zmíněnému vraku. Hra byla dost krátká, ale to nevadilo, zákoutí, kam šlo špatně zatočit, bylo mnoho a některá vedla do jisté zhouby, například k sudům s jaderným odpadem. Hru rozšířil de facto simultánně vydaný druhý díl, který se odehrával přímo v interiéru lodi.
Mezi hrami na ZXko se najdou i opravdu zapomenuté perly, které hratelností překvapí i dnes, jednou takovou je Thanatos (1986). Řekněte, kdy naposledy jste mohli hrát ve hře za monstrum, za draka? Thanatos je drak, který se snaží očistit jméno všech draků (šlo by mu to asi lépe, kdyby se nejmenoval Smrt, ale to nechme stranou) v tomto heroickém úkolu vám může pomoci jen hodná čarodějka Eros, kterou nejdřív musíte vysvobodit ze zajetí.
ZX Spectrum - Thanatos
Thanatos vládne velkou silou. Dokáže plivat oheň do několika směrů, létat, ale problém mu nedělá ani monumentální chůze, při které se třese zem. Pokud se při letu přiblíží dostatečně blízko zemi, může svými pařáty chytit nepřítele nebo skálu a svrhnout do davu. Na svou dobu byla hra opravdu dechberoucí i po stránce grafické. Měsíc se odrážel na hladině a hra uměla pracovat i s pseudo 3D. Není divu, že si hra v dobových recenzích odnášela skoro maximální hodnocení.
To je pro dnešek všechno, přátelé, naše putování dávnou herní historií bude pokračovat příště. Připomeneme si nějaké ty mlátičky, trochu si zasportujeme, dáme zabrat joysticku a na konec si necháme žánr adventur, který už v 80. letech dokázal leckoho nadchnout.
12. prosince 2014 |
