zavřít
1 / 28
náhledy
Legendární studio Westwood patřilo v 90. letech mezi ty nejvlivnější vývojové týmy světa videoher. Od ostatních se westwoodi lišili svou neuvěřitelnou flexibilitou, dařily se jim skvělé strategie, adventury, RPG i čistokrevné akce. Přestože nad drtivou většinou jejich produkce her kritika nadšeně výskala, nedlouho po odkoupení vydavatelstvím Electronic Arts museli skončit. Pojďme si alespoň připomenout jejich největší hity.
Autor: Westwood
Počátky legendárního studia lze vystopovat do roku 1985, kdy se dva přátelé na volné noze Brett Sperry a Louis Castle rozhodli pro společné podnikání. Původně si říkali Brelous Software, rychle ale změnili název na Westwood Associates. Proč Westwood? Jde o čtvrť Los Angeles, ve které se prý nejvíce střetává profesionalita i zábava, což mělo být jejich mottem. Výraz associetes (společníci) zase zvolili proto, že do poslední chvíle vlastně nevěděli, čím se budou živit. Chtěli se samozřejmě věnovat vysněné tvorbě her, ale kdyby to nevyšlo, toto jméno by jim umožnilo sehnat i „vážné“ zakázky.
Autor: Westwood
Jejich prvotinou se nakonec stalo sci-fi dobrodružství Mars Saga z roku 1988. Šlo o klasický krokovací dungeon z pohledu vlastních očí, kdy se jako ztroskotaný astronaut Tom Jetland snažíte vydělat dost peněz na to, abyste si mohli dovolit cestu z nehostinné Rudé planety pryč.. Kritici tehdy chválili především neobvyklou přístupnost pro nováčky, hra měla zabudovaný automapping a umožňovala ukládat postup, kdykoliv se hráči zachtělo. O vydání se postarali Electronic Arts a nedopadlo to úplně nejlépe, kvůli právům na značku později obě společnosti skončily u soudu a na PC hra později musela vyjít v notně upravené podobě pod jménem Mines of Titan. Kdyby se tehdy westwoodi ze vzniklé situace poučili, možná tu mohli být dodnes.
Autor: Westwood
Společnost tehdy chrlila spoustu menších titulů, vydavatele měnila jako ponožky a měla nelichotivou reputaci, protože nedokázala dodávat zakázky v dohodnutém termínu. Sperry a Castle se z kritiky poučili a přijali sérii opatření, kvůli nimž se naopak ze slova Westwood stalo synonymem profesionality. Na obrázku RPG Questron II, které dělali v podstatě na zakázku podle cizího zadání.
Autor: Westwood
Jejich prvním opravdovým hitem byl až Eye of the Beholder z roku 1991. V podstatě šlo jen o klon legendárního Dungeon Mastera ovšem vylepšený v téměř každém ohledu. Vývojáři se mohli opřít o licenci populárních Dungeons & Dragons, nijak zásadně toho ovšem nevyužili. Kromě pár známých reálií jde o klasickou abstraktní „chodbařinu,“ jakých v 90. letech vznikly spousty. Eye of Beholder zaujal především krásnou grafikou, nápaditým level designem a zvýšením počtů členů party ze 4 na 6. Po dokončení hry (které bylo v původní hře vyloženě minimalistické, po zabití titulního záporáka jste se dozvěděli jen to, že hrdinové vyhráli a vrátili se šťastní a zdraví domů) jste si navíc své hrdiny mohli importovat do dalšího dílu.
Autor: Westwood
Ten vyšel s podtitulem The Legend of Darkmoon ještě během téhož roku a kromě možnosti pohybovat se vedle podzemních bludišť i po povrchu se od jedničky nijak zásadně neodlišoval.
Autor: Westwood
V roce 1992 byli odkoupeni společností Virgin Games, konečně se přejmenovali na Westwood Studios a začala jejich zlatá éra.
Autor: Westwood
Prvotinou pod novým logem byla The Legend of Kyrandia, klasická adventura zasazená do pohádkového prostředí, kdy jako mladý princ Brandon musíte zachránit kouzelnou říši před ďábelskými plány zlého šaška Malcolma, který proměnil jeho rodiče v kámen. Hra nedělá nic zásadně jinak než žánrové konkurence, jíž tehdy vládla studia Sierra a LucasArts, k úspěchu to ale stačilo. Hry se prodalo čtvrt milionu kusů, později se dočkala dvou pokračování a především ukázala, že westwoodi umí i více než jen klasická RPG.
Autor: Westwood
Ještě ve stejném roce pak vychází kultovní Dune 2, která v podstatě založila žánr real-timových strategií, jak ho známe dodnes. Zatímco první díl od francouzského Crya byl spíše adventurou plně se spoléhající na propracovanou zápletku spisovatele Franka Herberta, dvojka slavnou literární předlohu „sotva lízla“ a z politického dramatu udělala válečnou řežbu. Ale jakou! Kromě vedení vlastních armád jste nesměli zapomínat ani na ekonomickou stránku války, která byla financována sběrem nerostných surovin (v tomto případě koření). Ano, o žádné strategické hody ve skutečnosti nešlo, vždy šlo jen o to ubránit se repetitivním útokům znepřátelených rodů a poté vrhnout veškeré vojsko směrem k nepříteli. To ovšem nic nemění na tom, že Duna 2 je absolutní legendou a hlavním zdrojem inspirace pro desítky následovníků.
Autor: Westwood
Licence na Dungeons & Dragons se pro talentované scenáristy Westwoodu ukázala spíše jako nechtěná koule u nohy bránící rozletu, a tak místo dalšího dílu Eye of the Beholder vsadili na vlastní značku. Lands of Lore sice používají stejný engine, ovšem mají daleko rozmáchlejší výpravu i scénář, namísto studování statistik sází na přístupnost a až adventurní postupy. I když Lands of Lore vyšli až po Ultimě Underworld, která tehdy omráčila publikum skutečně 3D zpracováním, staly se mimořádně úspěšné u kritiků i hráčů. Skvělým prodejům určitě pomohlo i jméno herce Patricka Stewarta na krabici. Představitel strattrekovského Jean-Luca Picarda dostal tehdy od vývojářů za pouhé tři hodiny práce 30 tisíc dolarů, ale marketing se vypaltil. Mimochodem první prodávaná verze obsahovala bug, kvůli němuž nešla dohrát, což byl vzhledem k tehdy neexistující digitální distribuci poměrně zásadní problém.
Autor: Westwood
Od roku 1993 pracovala většina „westwooďáků“ na nesmírně ambiciózním titulu, který daleko překračoval vše, co dosud udělali. V mezičase ale i tak zvládli své fanoušky zásobovat menšími, ovšem vysoce zábavnými novinkami. Tak především ze značky Legend of Kyrandia postupně udělali trilogii… Ve dvojce s podtitulem Hand of Fate hrajeme místo prince Brandona za alchymistku Zanthii, jinak je to ovšem v podstatě to samé, co minule.
Autor: Westwood
To jen o několik měsíců mladší trojka s podtitulem Malcolm’s Revenge je daleko odvážnější. Jednak její příběh sledujeme z perspektivy dosavadního záporáka, jednak autoři výrazně změnili grafický styl. Byť tedy s odstupem času nutno říct, že k horšímu, tehdy to byl opět úspěch.
Autor: Westwood
Jen tak mimochodem westwoodi během pouhého půl roku „spíchli“ povedenou skákačku na motivy Disneyho animáku Lví král. Použili z něj některé vystřižené scény, téměř polovina z 20milionového budgetu šla na marketing a aby zamaskovali její krátkost, udělali ji hodně obtížnou. I tak se The Lion King stal velmi oblíbeným a spolu s podobnými Alladinem a Knihou džunglí patří mezi největší klasiky konzole SNES.
Autor: Westwood
Moc práce vývojářům asi také nedala digitální adaptace klasické deskovky Monopoly, kterou si od nich společnost Hasbro nechala vytvořit k 60. narozeninám. Z typicky windowsovské estetiky se dnes chce člověku plakat, ovšem z obchodního hlediska šlo o jednoznačný hit, kterého se prodalo přes milion kopií.
Autor: Westwood
Největším hitem v historii Westwoodu se ovšem stala strategie Command & Conquer. Tedy alespoň co se komerčního úspěchu týče. Podle spoluzakladatele studia Briana Speryho do hry nacpali vše, na co během tvorby Duny 2 neměli čas a prostředky. Hlavním vylepšením bylo ovládací rozhraní, hráč tak díky tomu mohl jen několika kliky intuitivně ovládat armády o desítkách jednotek a ještě u toho stíhat budovat základnu. Původně mělo jít o fantasy, probíhající válka v Zálivu však vývojáře inspirovala, a tak děj zasadili do blízké budoucnosti. I když hra byla pro osud studia klíčová, vývoj probíhal v mimořádně přátelské atmosféře, hlavní programátor Joe Bostic se později nechal slyšet, že „vývoj byl tak zábavný, až jsem se někdy divil, že za to vůbec dostávám zaplaceno.“
Autor: Westwood
O rok později vyšel prequel Red Alert, což byl v podstatě Command & Conquer jen v kulisách alternativní historie, kdy je za vznik 2. světové války zodpovědný pouze Sovětský svaz. Kromě zábavné hratelnosti si zaslouží vypíchnout i sympaticky neumětelské filmové předěly, ve kterých můžeme vidět Stalina nebo Einsteina.
Autor: Westwood
Mimochodem už tak námětem dost kontroverzní hru tehdy provázela nebývale „ostrá“ reklamní kampaň. Cynicky totiž vyzývala hráče k tomu, aby se pokusili překonat „score“ (čti počet zabitých lidí) největších masových vrahů v dějinách lidstva. Mezi Hitlerem, Kaddáfím, Stalinem, Pol Potem a dalšími záporáky se pak objevila i fotografie bývalého francouzského prezidenta Jacquesa Chiraca. Jeho politická kariéra přitom rozhodně nebyla tak jednoznačně odsouzeníhodná jako v případě ostatních uvedených.
Autor: Westwood
Svého pokračování se v roce 1997 dočkala i Lands of Lore. Zjevná inspirace tehdy žánru kralujícím Daggerfallem vyústila v daleko otevřenější (a nutno říct, že vizuálně ošklivější) svět, než tomu bylo minule, jinak to ale bylo pořád stejně zábavné RPG. Ke své smůle však vyšlo ve stejném měsíci jako první Fallout nebo Ultima Online, a tak se mu nedostalo zasloužené vzornosti. O neúspěch však rozhodně nešlo.
Autor: Westwood
Westwoodům se podařilo sehnat práva i na kultovní sci-fi snímek Blade Runner. Byť z něj kvůli právním tahanicím nemohli použít žádné záběry, a dokonce ani ikonický Vangelisův soundtrack, výsledek se jednoznačně podařil. Příběh hry se odehrává paralelně s filmovým vyprávěním, na akce filmového detektiva Deckarda je zde spousta odkazů, hráč se s ním ale osobně nikdy nepotká. Hlavním hrdinou je jeho mladý kolega Ray McCoy, který je pověřen vyšetřováním vraždy vzácných zvířat v místní obdobě zverimexu. Co se týče technologické stránky, byl Blade Runner jednou z nejpokročilejších her své doby, a byť šlo „jen“ o adventuru, dal tehdejším PC notně zabrat.
Autor: Westwood
V roce 1998 milované studio odkoupilo vydavatelství Electronic Arts. To se sice zavázalo, že vývojářům nechá volnou ruku, ovšem vyvíjelo na ně tlak, že každá jejich hra musí být hitem. Že tento přístup moc nepodporuje kreativitu, naznačuje už společná prvotina, kterou byl remake kultovní Duny 2 vydaný pod názvem Dune 2000. Což o to, hra je to bezpochyby skvělá, ale to nic nemění na tom, že tvorba remaků je pro podobné vizionáře jen plýtváním drahocenného času.
Autor: Westwood
V titulku jsme psali, že westwoodi nevydali nikdy špatnou hru, za čímž si stojíme. Vydali ale jednu vyloženě průměrnou, kterou většinu svých fanoušků zklamali. Navzdory velikým produkčním hodnotám už neměli třetí Lands of Lore nic z toho, proč první dva díly fanoušci milovali a žádné nové se jim pak sehnat nepodařilo. V podstatě takový Mass Effect: Andromeda své doby.
Autor: Westwood
Nox byl vysněným projektem talentovaného Matta Bootha, který na něm pracoval ve svém volném čase ještě během studia na vysoké škole. Na konferenci GDC v roce 1997 ukázal první prototyp zástupcům Westwoodu, kteří se do něj zamilovali a poskytli mu své produkční kapacity. Původně mělo jít o ryze multiplayerovou hru, ve které spolu v arénách soupeří čarodějové, nakonec se ale našly peníze i na klasickou příběhovou kampaň, ve které se hlavní hrdina nedopatřením ocitne ve fantasy říši, kde musí porazit královnu nekromancerů. Novináři byli tehdy nadšení, hráči méně a byznysmeni z Electronic Arts vůbec, takže ze zamýšleného pokračování sešlo.
Autor: Westwood
Dlouho očekávané pokračování Command & Conquer vyšlo až po mnoha odkladech na konci prázdnin roku 1999 pod názvem Tiberian Sun. I když vývojáři museli škrtnout spoustu zamýšlených funkcí, nakonec se ze hry zaslouženě stal prodejní hit. V podstatě šlo o to samé, co minule, jen v lepší grafice. Obrovskou proměnou ovšem prošly filmové předěly, kdy nadšené ochotníky před kamerami nahradili skuteční herci, jako například Miacheal Biehn nebo nedávno zesnulý James Earl Jones.
Autor: Westwood
A stejně jako tomu bylo i minule, po vydání druhého Command & Conquer brzy následoval i druhý Red Alert. Jelikož se hraje prakticky stejně jako Tiberian Sun, využijeme tento prostor k připomenutí „westwoodího“ dvorního skladatele Franka Klepaczkiho, bez nějž by jejich hry přišly o podstatnou část svého kouzla. Právě on složil pověstnou skladbu Hell March, která jinak velmi odlehčenou atmosféru výrazně zahušťuje.
Autor: Westwood
A aby těch real-time strategií nebylo náhodou málo, v roce 2001 vychází ještě Emperor: Battle for Dune. Na rozdíl od Duny 2 tentokrát vývojáři lépe pracovali s knižní předlohou Franka Heberta a nabídli zajímavý příběh i více hratelných frakcí než jen znepřátelené rodiny Atreidů a Harkonnenů. Na rozdíl od Command & Conquer už tentokrát bylo bojiště skutečně 3D, což dovolovalo bohatší taktické manévry, jinak to ale bylo pořád to samé.
Autor: Westwood
Že se westwoodi nebojí žádného žánru, ukázali v klasické akční adventuře Pirates: The Legend of Black Kat. Vyšla jen na Playstationu 2 a prvním Xboxu a bez většího zájmu prošuměla. Přiznáme se, že jsme nehráli, ale podle ukázek na internetu vypadá jako tuctová akce, kde střídavě mydlíte nepřátele mečem anebo se plavíte na lodi.
Autor: Westwood
To na Command & Conquer: Renegade vzpomínáme dodnes, jeho premisa byla totiž geniální a bohužel nedoceněná. Hráč se stal jedním z řadových pěšáků, kteří sami o sobě mají v původní strategii jen mizivý význam. Nešlo přitom jen o klasickou střílečku, která by jen využívala známé kulisy, dění na bojišti z předlohy věrně vycházelo, včetně například neustálé výroby nových jednotek. Hra fungovala skvěle jak v příběhové kampani, tak multiplayeru a dostávala skvělá hodnocení. Pro Electronic Arts to však bylo málo.
Autor: Westwood
Poslední hrou vydanou pod značkou Westwood Studios tak bylo MMORPG Earth & Beyond z roku 2002. Šlo o simulaci obrovského vesmíru, kde hráči mohli trávit stovky hodin bojem, objevováním neprozkoumaných galaxií nebo třeba obchodováním, sdružovali se do větších gild a svým chováním pomáhali formovat podobu světa. Nápad skvělý, kritika i hráči byli spokojeni, ovšem těch ochotných platit za hraní měsíční poplatky bylo tehdy málo, a tak Electronic Arts usoudili, že se hru nevyplatí dále rozvíjet. V roce 2004 servery vypnuli, jen krátce před příchodem fenomenálního World of Warcraft. Tak jako u mnoha jiných studií pak hlavouni v EA naznali, že udržovat značku Westwood se jim nevyplatí, milované studio zrušili a jeho zaměstnance rozpustili ve své korporátní struktuře. Smutný a nezasloužený konec, dokazující, že hry byly, jsou a budou v první řadě především byznys. Ty stovky hodin prosezených u „westwooďáckých“ hitů nám už ale nikdo nevezme. Který byl váš nejoblíbenější?
Autor: Westwood
