Rebecca Heinneman zemřela již 17. listopadu, v redakci jsme však dospěli k názoru, že bychom psaní nekrologu měli věnovat více, než jen v pár bodech z Wikipedie sesumírovat její bohatou kariéru. Na rozdíl od mnoha současných vývojářských celebrit neměla potřebu exhibovat před kamerami, a tak její jméno tolik nerezonuje, o to hlubší je ovšem stopa, kterou po sobě v herním průmyslu zanechala.
Prožila navíc inspirativní život, nenechala se spoutat předsudky a svůj život si žila po svém, navzdory společenským konvencím.
Spíše než mezi hráči byla známá mezi kolegy vývojáři. Na snímku s autorem kultovního „Prince“ Jordanem Mechnerem.
Narodila se v roce 1962 jakožto William Salvador Heineman v kalifornském městě Whittier. Pokud jste po přečtení jejího rodného jména nadzvedli obočí, tak ano, Rebecca se narodila v mužském těle a v dospělosti prošla tranzicí. Lidé, jejichž sexuální identita neodpovídá obdržené tělesné stránce, vzbuzují ve společnosti spoustu vášní i dnes, jaké asi muselo být dospívání pro transgender jedince v 80. letech minulého století, kdy takováto témata byla prakticky tabu, je jen obtížně představitelné.
Ostatně i to je možná jedním z důvodů, proč ji teprve se rodící interaktivní médium od malička tolik fascinovalo. Jen ve hrách si totiž poprvé mohla vyzkoušet vcítit se do ženské postavy, byť tedy možnosti tehdejších her byly hodně omezené.
Rebecca pocházela ze skromných poměrů a na své rodiče v dospělosti nevzpomínala zrovna s láskou, opilý otčím ji prý často bil, u matky zastání nenašla, tak žádný div, že si na svůj první domácí počítač (Atari 2600, samozřejmě zakoupené „ z frcu“) musela vydělat sama roznáškou novin. Na hry už sice nezbylo, s tím si ale dokázala poradit. Našla cestu, jak (samozřejmě nelegálně) zkopírovat obsah cartridgí, tou dobou prakticky jediný způsob distribuce, takže si brzy sama vybudovala slušnou sbírku. Právě talent na obcházení hardwarových omezení se stal pro její pozdější kariér signifikantní, když se vedle samotného vývoje zabývala především portováním mezi vzájemně nekompatibilními platformami.
Hra Space Invaders jí paradoxně přišla nudná, přesto se díky ní stala vůbec prvním národním šampionem USA v počítačové hře.
Každopádně z široké nabídky her, které si v průběhu času dokázala „napirátit“, ji nejvíce uchvátili Space Invaders, jež snad našim čtenářům nemusíme představovat. Prostě ovládáte raketku a čelíte nekonečnému nájezdu mimozemšťanů, kteří se s narůstající rychlostí přibližují.
Tehdejší William projevil pro hraní mimořádné nadání, po nějakých pěti šesti hodinách došel do fáze, kdy ji dokonale zvládl a přestala ho bavit. Přesto se v roce 1980 jen tak z hecu přihlásil na obrovský turnaj v Los Angeles, kterého se zúčastnilo 45 000 lidí. Všechny je porazil. Že to nebyla náhoda pak potvrdil i na následujícím turnaji v New Yorku, takže se může pyšnit titulem prvního Američana, který vyhrál celonárodní turnaj v počítačové hře. Byť lze kvůli roztříštěnosti tehdejší scény toto označení zpochybnit, nic to nemění na tom, že šlo obrovský úspěch, kterého si Rebbeca považovala po celý zbytek života. „Dnes je to přesně 45 let, co jsem vyhrála národní turnaj ve Space Invaders na Atari 2600,“ napsala na svůj twitterový profil ještě 10. listopadu, tedy pouhý týden před smrtí.
45 years ago, today, I won the National Atari 2600 Space Invaders Championship #atari
V rozhovoru pro magazín Xtra zavzpomínala, že při přebírání ocenění se nejvíce bála, aby nikdo nezjistil, že je ve skutečnosti dívkou. Fakt, že se dokázala prosadit na velké scéně, i když do té doby nikdy neopustila rodný stát, ji přinesl potřebnou sebedůvěru, a tak již o 3 roky později spoluzakládala studio Interplay. Ano, přesně to Interplay, co nám přineslo Fallouty, Stonekeep, Descent, případně pomohlo vyrůst studiím jako Blizzard, Bioware nebo Shiny.
Spolu s Troy Worrellem, Jayem Patelem a Brianem Fargem stvořili legendu, jejíž jméno rezonuje dodnes. Jen prvně jmenovaný byl přitom v té době tak starý, že si mohl legálně koupit alkohol. Z této doby pochází i Rebbečina přezdívka Burger – aby co nejvíce ušetřila v době finančně pomalého rozjezdu firmy, nakupovala si do zásoby levné hamburgery, které pak potají konzumovala.
Přezdívka Burger Rebeccu provázela celý život a často se tak i podepisovala.
Tou dobou už přitom byla zkušenou programátorkou, vše se zvládla naučit „jen po své ose“ bez škol a učitelů. Nikdy nedodělala střední školu, od šestnácti se živila kódováním a nikdy toho nemusela litovat.
Interplay ze začátku tvořily hlavně textové adventury na objednávku, pak se ale přeorientovalo na RPG. Tehdy vznikly klasiky jako Wasteland, což je přímý předchůdce Falloutu, nebo odlehčená série The Bard’s Tale. Právě její třetí díl je asi tou nejslavnější hrou, pod kterou je Rebecca podepsána jako designérka, jinak byla spíše tou nenápadnou postavu ve stínech, která převáděla návrhy svých kolegů do reality.
Na Bard’s Tale už si dnes vzpomene málokdo, hra se přitom dočkala čtyř dílů, remaku a v roce 2022 i mobilní odbočky.
S přibývajícími projekty se studio rozrůstalo, za 11 a půl roku bylo z pětice zaměstnanců 500, což už bylo Hennemenovou moc, a tak se trhla. Vše ale proběhlo v dobrém, mezi kolegy byla vždy oblíbená, jak dokazuje množství fotografií s herními celebritami na jejím facebookovém profilu.
Po odchodu z Interplay založila společnosti Logicware a později Contraband Entertainment, kde se zabývala portováním hitů mezi platformami. Právě ve snaze nalézt řešení zdánlivě nepřekonatelných rozdílů různých typů hardware byla nejsilnější a věnovala se tomu po většinu pracovního života. Rukou jí prošly stovky her, včetně těch největších značek jako Aliens vs. Predator, Baldur’s Gate, Jazz Jackrabbit a mnohých dalších. Legendární je její port Dooma na konzoli 3DO, který je sice obecně vnímán jako mizerný, nicméně vzhledem k tomu, že na něm pracovala sama v šibeničním termínu, a to prakticky bez pořádných zdrojových dat, auře geniálního programátora to nijak neublížilo. Naopak.
Rebecca Heineman tvořila pár s další herní vývojářkou Jennell Jaquaysovou. Vychovaly 5 dětí, dočkaly se i vnoučat.
Tou dobou stále Rebecca svoji sexuální identitu na veřejnosti tajila, vše se změnilo v roce 2003, kdy nastoupila do kolosu Electronic Arts. Pro fanoušky kdysi milovaného vydavatelství to tehdy nebyly nejlepší časy, protože více než na inovativní tituly se soustředilo na agresivní monetizaci a také posilování pozice na trhu, což vyústilo v odkup a následné ukončení mnoha talentovaných studií.
Každopádně vstřícná a chápavá personální politika vůči zaměstnancům vedla k tomu, že tehdejší William udělal svůj coming-out a započal s přípravami na tranzici.
To ovšem nijak nezbrzdilo její kariéru, jež naopak nabrala strmý vzestup. Postupně pracovala v Bloombergu i Amazonu, učila vývojáře v Microsoftu optimalizovat pro konzoli Xbox 360, podílela se na vývoji Kinectu, ale později i psala jádro operačního systému handheldu PSP pro konkurenční Sony. Někdy v tom období se potkala s Jennell Jaquaysovou, rovněž respektovanou herní vývojářkou, se kterou vstoupila do manželského svazku a společně vychovaly pět dětí.
The last toast from the legend herself:
Valhalla really really reeked of beer, but Jennell seems happy
The other angels are tired of me saying “fight for the other users” while throwing my halo around
I leave it up to you to go to lindken.com and look up Jennell Jacques, now look at her job description, goddess of technology… and fuck cancer, fuck it in the ass - Becky
V tomto bodě bohužel ta optimistická část našeho článku končí. Jennell zemřela v lednu roku 2024 na Guillainův–Barrého syndrom, Rebecce letos v říjnu oznámila diagnózu agresivního adenokarcinomu. A i když okamžitě započala léčbu, bylo už pozdě. Šestnáctého listopadu oznámila všem svým podporovatelům, kteří přispěli na léčbu přes portál GoFundMe, že jejich peníze budou využity už jen na pohřeb. O den později pak ve věku 62 vydechla naposledy.
(Nejen) herní svět tak přišel o velikou osobnost, která svým mimořádným technickým nadáním, ale i bojem za lidská práva menšin, mnoha lidem změnila svět. Důkazem budiž uvedení do respektované herní síně slávy v roce 2017, ale i kondolence od mnoha významných osobností herní scény.
Rebecca Heineman sadly passed away. Known her since the 80s when I'd drive her to work, one of the most brilliant programmers around. A real gut punch earlier today when she messaged me: "We have gone on so many adventures together! But, into the great unknown! I go first!!!" :( https://t.co/lu3i0fyt5C
