Letos se fanoušci série Grand Theft Auto snad už konečně dočkají vytoužené „šestky“, na kterou se od vydání předchozího dílu čeká už třináct let. A vzhledem k tomu, že se bude odehrávat v již známém Vice City a do listopadového data vydání je stále ještě daleko, možná stojí za to si připomenout, jaký byl původní díl z roku 2002.
Aktuálně máte dvě oficiální možnosti, jak toho docílit. První je oprášit krabičku s CD či jinak sehnat původní verzi, která bohužel už z celé řady obchodů s digitálními verzemi her zmizela. Naštěstí jde ovšem stále koupit přímo od Rockstaru v podobě kompilace Grand Theft Auto: The Trilogy.
RECENZE: Jen nostalgie a vylepšená grafika nestačí, ukazuje GTA Trilogy |
Druhou možností je verze v „Definitivní edici“, která modernizovala grafiku, zbytek obsahu ale zůstal stejný. Definitivní edice všech kultovních dílů (GTA 3, GTA Vice City a GTA San Andreas) se však netěšila oblibě, hráče naopak pobouřila ohromným množstvím bugů a hlavně odbytou prací s aktualizací textur, které byly často ošklivé či jinak rozbité. Technický stav se však už od vydání zlepšil a navíc jsou tyto hry lépe stavěné na moderní rozlišení obrazovek.
Vzhledem k tomu, že dnes už je právě Definitivní edice v hratelném stavu, dá se už doporučit, pokud se tedy přenesete přes některé stále dost pokažené modely postav a textur. Důležité je, že třeba na PlayStationu 5 se hra hýbe hezky a modernizovaná grafika prospěje třeba při noční projížďce po Ocean Drive plné barevných neonů.
Z pohledu moderního hráče je otevřený svět původního Vice City až směšně malý, což nic nemění vzpomínky na to, jak jsme před 24 lety znali podrobně každou ulici a Vice City nám připadalo ohromné. Hra to umocnila ještě tím, že vám město odemykala postupně. Nejdřív je dostupný jen východní ostrov a až později ten západní.
Mise ve hře i v modernizované verzi vám naopak dají ochutnat onen retro zážitek především tím, že nemají vůbec žádné checkpointy. Jakmile se jednou mise spustí, musíte ji celou dokončit na jeden pokus. Žádné záchytné body, žádné manuální ukládání. Naštěstí až na pár výjimek nejsou nikdy mise moc dlouhé, takže i když musíte ty těžší opakovat třeba několikrát po sobě, příliš vás to nezdrží.
Při volném pohybu po městě můžete vedle plnění samotných misí ještě nacházet různé vedlejší aktivity, například rozvážení pizzy, závodění v autech nebo třeba pilotovat vrtulník a prolétávat vytyčenými body na čas. Později můžete také nakupovat nemovitosti a plnit úkoly s nimi spojené, což je koneckonců i jedna z podmínek vstupu do finální části příběhu.
Herní děj má sice ucelenou příběhovou linku, která je však dnešním pohledem vyprávěna v příliš krátkých útržcích, které často nedovolují moc osobnostního rozvoje jednotlivých hlavních postav. Přesto se dá nazvat GTA: Vice City jako poutavá gangsterka, inspirovaná legendárním filmem Scarface či seriálem Miami Vice.
Hra nabídne okolo 15 hodin zábavy a až na moment, kdy je třeba plnit různé mise pro zakoupené podniky se nestane příliš monotónní a nudnou. Jednou budete jako paparazzi šmírovat vysoce postaveného politika, jindy zase z malého letadélka svrhávat bomby na lodě nepřátelského gangu a samozřejmě dojde i na vykrádání banky. Některé mise umí potrápit, ale opravdové záseky způsobuje většinou smůla (převrácené auto, policie v pravý čas na pravém místě atp.) než nedostatek herního umu.
Vzhledem k tomu, že Rockstar Games odděluje „HD díly“ (3, Vice City, San Andreas) a „3D díly“ (4. a 5. díl) jako zcela samostatné herní vesmíry, není příliš pravděpodobné, že v letošním šestém dílu budeme potkávat spoustu postav a známých lokalit z původního Vice City. Nová hra bude na tu původní zřejmě odkazovat v drobnostech a malých skrytých narážkách, než aby se zde znovu objevil třeba Tommy Vercetti.
Vice City z roku 2002 spíše než jako příprava na Grand Theft Auto VI je vhodné hrát jako hezkou ukázku toho, co bylo tehdy považováno za špičku videoherní nabídky. Otevřený svět, ve kterém můžete poctivě plnit mise i neřízeně tropit chaos, se neokoukal i po letech a kdo kdysi nestihl vidět ze hry vše, má teď dobrou možnost vše dohnat a ještě se pomalu dostat do nálady na pomalu se blížící novinku.
