Šestidílná série her o mladém chlapci, který si na zahradě postaví vesmírnou loď a pod jménem Commander Keen se vydává do boje s mimozemšťany, je nesmazatelně zapsaná do srdcí každého, kdo počátkem 90. let vlastnil doma herní PC. Jde o klasické dvourozměrné plošinovky, které se proslavily chytlavou hratelností a na tehdejší dobu skvělou grafikou. Především se však staly odrazovým můstkem v kariérách několika výjimečných lidí, kteří později ovlivnili herní průmysl jako málokdo jiný.
Retro jako každé jiné
První Commander Keen byl graficky jednoduchý, přesto šlo na PC o technologickou revoluci.
Krátce po rozpačitém ohlášení mobilního verze (viz náš článek) jsem si v návalu nostalgie koupil na Steamu za necelé euro kompletní edici Commander Keena, a znovu se pustil do čtvrtého dílu, který je podle mého ten nejlepší. V pubertě jsem u něj strávil spoustu čas, teď mi stačila zhruba hodina nostalgického vzpomínání a hru jsem vypnul. Ne že by snad Commander Keen už nebyl zábavný nebo snad ztratil něco ze svého lehce infantilního kouzla, ale zároveň ani nenabízí nic až tak zásadního, čím by se lišil od desítek, ne-li stovek podobných her své doby.
Žádná jiná se však nemůže pochlubit tak výstavním rodokmenem.
Na rozdíl od většiny plošinovek své doby byl Commander Keen dost nelineární.
Pod Commander Keenem jsou totiž podepsány legendy, na jejichž dílo dodnes přísahají miliony hráčů na celém světě. Johna Romero, John a Adrian Carmackovi (navzdory stejnému příjmení mezi nimi není žádný příbuzenský stav) a Tom Hall, tedy lidé, které svět zná především jako autory kultovního Dooma. Byl to ale právě Commander Keen, který je všechny svedl dohromady a stal se prvotinou legendárního studia id Software.
Zrození legendy
Na počátku všeho byl geniální programátor John Carmack, tehdy zaměstnaný v softwarové firmě Softdisk, kterému se v roce 1990 na domácích počítačích podařilo vytvořit engine, umožňující plynule pohybovat obrazem (scrollovat) do všech čtyř směrů. To byla do té doby výsada jen specializovaných herních konzolí, jenže ty na to měly specializovaný hardware, zatímco univerzální PC byly vyráběny jako stroje s co nejširším využitím.
Nejlepším dílem je podle mnohých ten čtvrtý.
Se svým vynálezem se Carmack hned šel pochlubit kolegovi, kterým nebyl nikdo jiný než Tom Hall. Ten během jediné noci dokázal v tomto enginu naprogramoval kopii první levelu dobového hitu Super Mario Bros 3 od Nintenda.
Oba nadšení vývojáři pak výsledek ukázali dalšímu spřízněnému zaměstnanci Softdisku Johnu Romerovi a ten v předvedené ukázce okamžitě spatřil obrovský potenciál. Přesvědčil své kolegy, že nechat takovýto poklad Softdisku by byla obrovská škoda a že by se měli pánové společně „udělat pro sebe.“ A tak vzniklo torzo id Software, tehdy ještě fungující pod názvem Ideas from the Deep.
Id Software se ke svým kořenům s hrdostí hlásí.
Původní plán byl ten, že se engine ukáže Nintendu, které by firmu následně pověřilo portováním svých nejslavnějších hitů na domácí počítače. Jenže už tehdy bylo Nintendo velice uzavřenou společností, a i když se mladým programátorům dostalo za jejich práci profesionálního uznání, ke kýžené dohodě nedošlo..Ostatně držet si své nejslavnější značky jen na vlastních zařízeních je oficiální nintenďácká politika dodnes.
Toto odmítnutí však budoucí id Software nijak nerozhodilo, a tak padlo rozhodnutí, že se revoluční engine použije k tvorbě vlastní hry. A tady konečně na scénu přichází Commander Keen.
Scénář za 15 minut
Autoři začínali od bodu nula, a tak si mohli dovolit skutečně cokoliv. Nakonec dospěli k rozhodnutí, že onou hrou bude odlehčená sci-fi skákačka s dětským hrdinou. Tvorba scénáře zabrala Tomu Hallovi pouhých 15 minut a v podstatě se skládala jen z jednoho odstavce, který se objeví po spuštění hry. A výsledek tomu odpovídá:
„Osmiletý génius Billy Blaze si na zahradě postavil mezigalaktickou vesmírnou loď. Zatímco jsou jeho rodiče mimo město a paní na hlídání usnula, Billy se vloupá do kůlny, kde si půjčí bratrovu fotbalovou helmu a změní se na… COMMANDERA KEENA, ochránce Země. Se svou lodí pak šíří galaktickou spravedlnost železnou rukou.“
Hladová ryba Dopefish se stala internetovým memem a objevila se již v mnoha dalších hrách.
Ano, až tak málo tehdy stačilo. On vůbec celý vývoj byl na dnešní poměry až směšně jednoduchý. Hra vznikala jen tři měsíce a její rozpočet byl 2000 dolarů. Id Software, kteří se rozrostli už jen o grafika a animátora Adriana Carmacka, přes den pracovali pro Softdisk, po nocích pak na stejných počítačích na černo vytvářeli Commander Keena. Dvojitý zápřah se jim však rozhodně vyplatil. Na distribuci se totiž dohodli s tehdy začínající firmou Apogee, která rozjížděla nový systém distribuce, pro který se pak ujalo označení shareware. Každá hra byla rozdělena na několik částí, přičemž ta první byla k dispozici k vyzkoušení zcela zdarma. Kdo však chtěl více obsahu, musel si jej od vydavatele dokoupit. Commander Keen byl jednou z prvních her, která se takto prodávala a rozhodně se to autorům vyplatilo.
První peníze
Zatímco do té doby Apogee vydělávalo přibližně 7000 dolarů měsíčně, díky Commander Keenovi vydanému chytře před Vánoci roku 1990 to bylo rázem 30 000, v červnu 1991 pak už 60 000. Id Software se tak mohli konečně osamostatnit a pracovat na dalších dílech na plný úvazek.
Mobilní Commander Keen může být možná nakonec i docela dobrý, ale původní fandy asi nenadchne.
Jakmile se se svými nástroji naučili, byli schopni chrlit hry neskutečnou rychlostí. Změny byly spíše kosmetické, postupně přibyla skákací tyč pogo, možnost vícevrstvého scrollování, díky čemuž se podařilo dosáhnout lepší grafiky, anebo třeba různé minihry. Trochu úsměvně dnes působí informace, že rodičům Toma Halla přišel první díl příliš násilný, protože zasažení nepřátelé zůstávali ležet na zemi, místo aby se jen rozplynuli v oblaku dýmu, jak bývalo tehdy zvykem. Ve většině pozdějších dílů tak Commander Keen své nepřátele jen omračuje.
Vzhledem k absenci číslování je v následných pokračováních trochu zmatek, obecně se má za to, že má série šest hlavních dílů plus dvě oficiální odbočky.
Všechny hry s Commander Keenem byly bezpochyby kvalitní, ale počet inovací byl příliš malý, a tak prodeje strmě klesaly. Jenže tou dobou už tým pracoval na dalším herní prototypu, ze kterého se v roce 1992 stal Wolfenstein 3D, a když pak ještě o dva roky přišel DOOM, na 2D Commander Keena si už nikdo nevzpomněl.
Ale to už je zase jiná historie.
Mimochodem id Software na své počátky nezapomíná, a tak je Commander Keen i součástí oficiálního příběhového pozadí nových her. Jde prý o vnuka B.J. Blazkowitze z Wolfensteina a otce mariňáka z Dooma.
