Jsme ve 22.století na vesmírné stanici Antilia, která je orbitem planety Jupiter. Klid a mír je drsně narušen nevysvětlitelným atakem obřích robotických strojů, kterým jde v patách oheň a smrt. Lidská obydlí se mění v trosky a případné otázky jsou zašlapány do prachu pod kročejemi několikaset tunových mechů. Sledujeme bezmocnost jednoho malého hocha jménem Leo Stenbuck, před jehož očima dojde k drsnému zlikvidování všech jeho přátel. Sledujeme jeho panický útěk a nalezení nečekaného úkrytu. Skrýše, v níž ho čeká opravdu velké překvapení. Přítomnost kolosálního válečného robota Jehuty, kvůli kterému bylo celé tohle pozdvižení a zbytečně mnoho mrtvých. Jenomže Jehuty se teď dostane do rukou našeho malého hrdiny a ten má jedinou šanci, kterak přežít. Začít se bránit útočícím jednotkám. S Jehuty se snažíte zachránit nejenom svůj vlastní život, ale také existenci rodné kolonie.
ZOE je na první pohled velmi zajímavá robotická akce a vyjma adrenalinových soubojů s protivníky nabízí jako příjemný žánrový nadstandard skromný příběhový scénář, jenž se rozvíjí za pomoci pěkných FMV sekvencí, výrazně ovlivněných manga stylem. Grafická kulisa hry je vynikající, plně 3D interaktivní prostředí je zahlceno skvělými světelnými efekty při častých výbuších všemožných střel, při destrukci objektů či samotných oponentů.
Souboje s nepřátelskými mechy se sice odehrávají převážně ve vzduchu, nicméně pokud v městských aglomeracích sestoupíte níže, povšimnete si impresivní propracovanosti těchto levelů; nezřídka tu pak naleznete obytné domy se zahrádkami, tuhle parkuje něčí automobil, v dálce se rýsuje vysoko čnějící věž, prostě paráda. Jenomže, jak již bylo řečeno, vzdušné střety se povětšinou odehrávají hodně vysoko nad oslavovanou scenérií, pročež brzy přestanete její klady tak nějak vnímat. Vedle vizuální podoby zasluhuje pochvalu též zvuková kulisa, dokreslující atmosféru boje. Nezastupitelné místo na DVD formátu má kompletní namluvení postav (vč. titulků) a třebaže je v některých úsecích výsledný dojem poněkud rozpačitý (zejména dabování hlavního hrdiny se sem občas - díky jeho klukovské mluvě a intonaci - příliš nehodí), přese všechno je možno tuto část kvitovat s povděkem.
Dostáváme se k hlavní fázi hry. Jako Leo Stenbuck pilotujete obrovitou Jehuty a skrze komunikaci s chladně racionálním palubním počítačem ADA dostáváte nové úkoly a informace pro postup vpřed. Ač se to zprvu nezdá, ZOE má také multiplayer, a to režim Versus, jenž si zpřístupníte pokořením singleplayeru, tedy dohráním hry do jejího konce. Což obnáší spoustu bojování. Výběr misí je přitom jednoduchý. Během volného průletu uvnitř jakési kopule míjíte jasně vyznačená místa a pro jejich akceptování prostě nad vybranou lokací stisknete tlačítko O a následuje sestup do konkrétní úrovně.
V ní pak musíte zpravidla zlikvidovat všechny oponenty a k tomu asi tolik. Ovládání ve 3D prostoru je výborně navrženo. Pochvalu zaslouží také kamerová práce, zabírající celé tohle akční snažení v klasické third person perspektivě. Přestože činnost kameramana není pro zdejší pojetí dostatečně pohotová, pro automatické vycentrování záběru stačí toliko na moment pustit levý analog (iniciující pohyb Jehuty). Jinak ZOE plně využívá podpory ovladače Dual Shock2, vedle vibrací se dostane také na pravé analogové tlačítko, jímž lze manuálně zaměřovat a současně tak ručně optimalizovat kamerový pohled na akci.
Jehuty disponuje několika různými ataky na blízko a na dálku, přičemž s postupujícími vítězstvími se nadějete zisku relativně velkého počtu sekundárních zbraní. Spolu s funkcí auto-lock, díky níž si dokážete zarámovat vybraného oponenta před hlavně vaší soustředěné palby, a díky sympatickému radaru, zohledňujícímu nejenom postavení nepřátel v lokaci, se anihilace oponentů znatelně zjednodušuje. Jenomže. Teď příchází čas na rázné shození této hry z ranveje určené pro přílety skutečných BIGů, KINGů, KILLERů a jim podobných games. ZOE má až neskutečně slabý typový výčet nepřátel, což nezachrání ani impresivní souboje s několika bossy. Vedle toho můžeme ZOE vytknout i nepříliš velkou rozlehlost bojových arén, resp. úrovní. A co je nejhorší, zaměření jednotlivých misí je od začátku do konce de facto stále totožné, vzhledem k čemuž dostává tento titul již po chvíli hodně repetetivní nádech.
Neboli stále JENOM likvidujete enklávu pořád stejných oponentů, při opakujících se útočných kombech a za výčtu neměnných bojových dovedností (žádný upgrade možností vašeho stroje se NEKONÁ). Hrozná ostuda. ZOE tak ve finále představuje jakousi arkádovou záležitost, kterou byste si eventuelně mohli střihnout na automatech za mnohem menší peníz a tudíž s mnohem větší spokojeností. Čili další příklad hry, která má sice skvělý rozjezd, ale po chvíli zjistíte, že postrádá jakoukoliv hloubku. A ve své plochosti je neuvěřitelně nenápaditá.
Přese všechno však ZOE doporučuji spíše než podobně koncipovaný projekt jménem GunGriffon Blaze od GameArts, a to z jednoho důvodu - ZOE je mnohem lépe hratelná hra. Tedy v porovnání se zmiňovaným titulem. Jinak se navzdory některým hodně přesvědčivým reakcím jedná o záležitost, která má velké štěstí, že se na trhu mohla svézt s hratelným demem MGS2, díky čemuž ji asi také většina lidí kupuje.
| Zone of Enders | ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
|
