RECENZE: Zaklínačský animák působí spíš jako „neznačkové“ fantasy

  • 32
Nový animovaný film se zaklínačskou tématikou je dalším přírůstkem do kolekce nabídky původní tvorby Netflixu. Ačkoli diváka zabaví, nelze se zbavit pocitu, že je film v podstatě generickým fantasy s pár známými jmény.

Hitem seriálového fantasy světa je aktuálně netflixovský Witcher s Henrym Cavillem v hlavní roli a spousta z nás netrpělivě vyčkává druhou sérii, kterou dostaneme v prosinci. Jako výplň čekání nám Netflix nyní nabídl animovaný film s podtitulem Nightmare of the Wolf (v češtině Vlčí sen), a my tak můžeme do světa od původem polského autora Andrzeje Sapkowského nahlédnout zase trochu z jiného úhlu.

Bohužel právě původní autor s tímto dílem nic moc společného nemá. Film je totiž dějově pojatý jako prequel ke všemu, co jsme doposud mohli vidět a hrát, a hlavní scénárista Beau DeMayo přiznal, že má být film spíš takovou poklonou tomu, co Sapkowski vytvořil. Jinak řečeno, Netflix si se značkou dělá, co chce. Příslušnost k oné původní myšlence slovanské fantasy se tak celkem slušně vytrácí. Ale o tom ještě za chvíli.

The Witcher: Nightmare of the Wolf

Nedá mi to a musím se rovnou pozastavit nad tím, jak je film označovaný jako „anime“. Ačkoli bych se opravdu nepovažoval za nějakého znalce, tento žánr spojuje díla vytvořená v Japonsku, nesoucí řadu náležitostí, které se týkají jak grafického stylu, tak i kulturního zázemí. Vlčí sen v tomto ohledu není vůbec žádné anime, ale americký animák. To, že se film místy snaží třeba přehnanými akčními scénami a vyšponovanými emocemi napodobit anime, z něj nedělá anime.

Vizuální styl je po oproštění se od výše zmíněného faktu už naprosto v pořádku a je vidět, že na něj Netflix poskytl odpovídající rozpočet. Animace je tak povedená, detailní a promyšlená, zkrátka není moc co vytknout. Pokud čekáte jen hezkou vizuální stránku, u které budete moct vypnout mozek, film účel splní.

Jenže příběh a jeho zasazení už je něco, kde se výhrady najít dají. Samotné pojetí, tedy prequel o zaklínači Vesemirovi, tajemném únosu elfů a čarodějce Tetře, zní celkem zajímavě a rovnou se přiznám, že to byla jedna z věcí, která mě k filmu lákala. A přestože o příběhové zvraty zde není nouze a film dovede udržet vaši pozornost prakticky celou dobu, chybí mu zkrátka cosi, co dělá svět Zaklínače takovým, jakým je.

The Witcher: Nightmare of the Wolf

Z filmu jsem si odnesl dojem, že kdyby se pozměnilo pár jmen a místo zaklínačů by se dosadil nějaký jiný smyšlený řád „čarodějů s meči“, film by na diváka fungoval úplně stejně, ne-li lépe. V první řadě jsou zaklínači v čele s Vesemirem až přehnaně magicky zruční, takže Vesemir místo jednodušších znamení zkrátka metá oheň na desítky metrů daleko nebo vyčaruje obří sloup čisté energie (jako z nějakého anime!).

Svět Zaklínače se ovšem jinak smrskne na pár geografických názvů a jmen postav. Vlastně jde spíš o takové generické fantasy, kde zkrátka kouzelníci bojují s monstry s příměsí intrik a tradic fiktivního království. Ano, máme tu třeba tolik typické detaily jako zaklínačské medailony reagující na blízkost monster nebo ukázku rituálu Zkoušky trav, ale všechno to zkrátka působí víc „půjčeně“ než přirozeně.

Z postav filmu vyčnívá jen Vesemir, který je ovšem trochu stereotypní „švihák dobrodruh“ s až podezřele kvalitním účesem. A tak při boji nezapomene metat vedle kouzel a ran také rádoby drsné hlášky a povětšinou je zkrátka nad věcí. Pokud je on v podstatě jediná aspoň trochu zapamatovatelná postava, tak to pak dost vypovídá o všech ostatních.

The Witcher: Nightmare of the Wolf

Vlčí sen se nebojí šokovat násilím, takže tu vedle usekaných hlav a vyhřezlých střev máme i dost mrtvých dětí nebo poměrně grafickou scénu jako vystřiženou z Vetřelce. Sami si doplňte, zda jsou pro vás takové prvky spíš plusem, nebo minusem.

Shrnul bych to asi takto. Pokud při brouzdání knihovnou Netflixu dostanete náladu na nějaký akční animák a svět Zaklínače znáte spíš jen okrajově, Vlčí sen účel splní. Je to vizuálně povedený animák našlapaný souboji, magií a monstry, který je tak akorát dlouhý na to, aby vás celou dobu bavil.

Pokud se na něj jdete dívat s tím, že vám na zdi visí stříbrný zaklínačský meč a vybrané kapitoly ze Sapkowského románů si večer před spaním pročítáte pro radost, pak se Vlčí sen dá přinejlepším označit jako taková rozpačitá, byť vysokorozpočtová fanfikce. Někoho z tohoto okruhu fanoušků i tak může bavit, pro jiné však bude film asi tak stejně zábavný, jako Vaření s Paris Hilton o položku v nabídce vedle.

  • Naše hodnocení: 70 % jako generické fantasy, 50 % jako film ze světa Zaklínače
  • Hodnocení Metacritic: 68 %
  • Datum vydání: 23. srpen 2021
  • Platforma: Netflix