Úterý 24. listopadu 2020, svátek má Emílie
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Úterý 24. listopadu 2020 Emílie

V Yakuze 6 drsní chlapi spěchají s toaletním papírem a přebalují děcko

  18:00
Nová Yakuza sice pouze dále vybrušuje již osvědčené principy, ale dělá to naprosto dokonale. K tradičně vynikajícímu příběhu přidává spoustu věcí okolo, takže tu lze opět strávit stovky hodin. A pochopitelně dojde i na krásná polonahá děvčata, současným společenským trendům navzdory.
90

Yakuza 6

Platforma: PlayStation 4
Výrobce: Sega

  • Tradičně vynikající příběh
  • Drobné změny až překvapivě oživují tradiční známé schéma
  • Spousta vedlejších činností včetně velmi povedených novinek
  • Kompletní dabing
  • Krásná děvčata v live chatu
  • Občas příliš rychlé titulky
  • Pohyby postav mohly být lepší

Herní karta

Yakuza 6 | foto: Michael Mlynář, iDNES.cz

Základy hry jsou stále stejné: hlavní příběhovou linii doplňuje množství vedlejších úkolů a ještě větší spousta činností vlastně zcela nepovinných. Vše je to ovšem poskládáno tak, že každou aktivitu si alespoň jednou zkusíte, protože vás k ní zavede nějaký úkol. Je pak na vás, zda se dané kratochvíli budete věnovat více.

Změny jsou jen víceméně kosmetického rázu, například tentokrát získáváte zkušenosti v pěti různých kategoriích a různé statistiky a dovednosti si můžete vylepšit pouze tehdy, pokud máte dostatečný počet bodů příslušného typu. Ale jelikož to funguje jinak než předtím, je to opět solidní výzva v tom smyslu, že nemůžete jen mechanicky postupovat podle mustru známého z minula, ale musí se nad tím uvažovat trochu jinak a chvilku trvá, než si nové mechaniky osvojíte.

Vlevo noční klub, vpravo večerka, v pozadí vstup do čtvrti Kamurocho se známou...

Vlevo noční klub, vpravo večerka, v pozadí vstup do čtvrti Kamurocho se známou červeně blikající bránou

A asi by se slušelo nováčkům alespoň náznakem popsat zdejší herní principy, ale jelikož jádro zůstává stejné, poslouží k tomu i recenze minulých dílů a obecněji jsme se na Yakuzu podívali v nedávném článku.

Sayonara se neříká

Příběh šesté Yakuzy navazuje na předešlé díly, ale pokud jste je nehráli, tak žádný strach. Jednak si ve hře můžete přečíst krátká shrnutí předešlých dílů, jednak se věci z minulosti vysvětlují i v průběhu hraní a jednak to asi není moc potřeba, protože příběh Yakuzy 6 dává smysl i sám o sobě.

Je ovšem opět docela temný a do tuhého jde prakticky už od úvodních titulků. Znalci předchozích dílů budou přinejmenším kroutit hlavou nad tím, že hlavní hrdina Kazuma Kiryu je zase v kriminále, Daigo Dojima je v kriminále, Goro Majima taky sedí a Kazumova schovanka Haruka leží na ARO. Svět je v troskách.

A když v jedné animaci hned na začátku zazní slůvko „sayonara“, člověk dostane pocit, že temné síly zvítězily a zvrat už není možný. Toto slovo sice znamená „nashledanou“, ale na rozdíl od celosvětového přesvědčení se tak Japonci rozhodně neloučí s prodavačkou v krámě. Je to loučení osudové, mnohdy bolestné a většinou navždy.

Nová doba

Hra je zasazena do roku 2016, tedy do zcela současného Japonska, což s sebou nese spoustu kosmetických, ale příjemně vtipných změn. Tak například základní menu je ztvárněno jako smartphone a dá se ukládat kdykoliv, tzn. nemusíte běhat k telefonním budkám. Samo o sobě to sice není nic světoborného, ale když vám tato informace přijde přes aplikaci s dodatkem, že je přece rok 2016 a budky už nikdo nepoužívá, je to příjemný střípek, který naznačuje, že autoři si umějí udělat srandu i sami ze sebe. To samé pak platí i o premiérové možnosti používat na mapě waypointy.

Kazuma se seznamuje s moderními technologiemi, konkrétně s počítačem.

Kazuma se seznamuje s moderními technologiemi, konkrétně s počítačem.

Skvěle to pak působí zejména v porovnání s Yakuzou 0, která je příběhově úplně na začátku celé série, tedy v 80. letech, ale vyšla jako poslední před šestkou. Tam nás zase holčička proškolila, že „haló, máme přece osmdesátky a ne minulé století“.

Od té doby ovšem zestárnul i Kazuma, takže mu do starých dědků nadávají častěji než kdy předtím a setkání s některými starými známými po zhruba 30 letech působí až smutně. Ale Yakuza vždy bodovala i řekněme fajn humorem, přestože často dost košilatým, a ani teď tomu není jinak. Úsměvná připomínka jeho věku se objeví například v internetové kavárně, kde do počítače kostrbatě datluje slovo „roztomilá“ a nahlas si to hláskuje. Mimochodem, zrovna toto slovo píše proto, že zrovna poprvé kouká na live chat s roztomilou dívenkou.

Jakuzáci z vesnice

Příběh vás velmi záhy zavede do menšího městečka v provincii Hirošima, kde narazíte na partičku zdejších jakuzáků. Jsou to neumětelové, jak se patří, a korunu tomu dává jejich šéf, který ten post nemá snad ani za zásluhy, ale proto, že to asi nikdo jiný nechtěl dělat. Takže třeba zatímco u nich v kanclu řešíte zásadně důležitou věc, šéfík tam jednomu mladíkovi názorně ukazuje, jak se nasazuje páka na nohu.

Takeši Kitano

Nejsrandovnější jakuzácký boss v historii

„Vesnického“ předáka jakuzy hraje Takeši Kitano, japonský multiumělec, kterého u nás známe především jako herce a režiséra. V jednu chvíli se jeho chlapci chystají na zátah na vlastní pěst, ale tím by naštvali lidi z nadřazené jakuzácké rodiny. Kitanův hrdina zahlásí, že na to zná jeden hodně dobrý fígl, a přijde s opravdu nečekaným a velmi „neotřelým“ řešením. V tu chvíli se zdá, že v jeho případě už by nepomohla asi ani ta příslovečná svěcená voda.

Dotyčný mlaďoch to ostatně vůbec má těžké. Haruka totiž sice už vyrostla a navíc je v kómatu, ale aby si Kazuma nemohl užívat radostí života v pokročilejším věku, tak se na scéně objevuje další děcko, navíc dokonce zhruba jednoroční. A někdo ho přebalovat musí. Pochopitelně ten nejmladší.

Tito chlápci tak jsou v ostrém kontrastu s uhlazenými seladony z horních pater nejen tokijské jakuzy. Ale nejsou to vysloveně komické postavičky (těm jsou vyhrazeny vedlejší příběhy). Stejně jako všechny ostatní jsou i tyto postavy napsány naprosto parádně a dohromady to tvoří skvělý příběhový propletenec, kdy tradičně každou chvíli je něco jinak, než se dosud zdálo. Zkrátka scénář opět na jedničku.

A když už byla řeč o tom přebalování, tak nejen ten malý potřebuje péči. To si tak jdete po ulici a najednou k vám přes místní sociální síť dolehne volání o pomoc. Na veřejných záchodech v parku totiž došel toaletní papír a onen nešťastník má za chvíli důležité jednání. Takže do večerky, koupit papírové ubrousky a s nimi do parku. Pořád ještě máte pocit, že jakuzáci mají lehký život?

Volnočasové aktivity

Na konec příběhu se samozřejmě musíte protlouct pěstmi, ale mimo to se můžete věnovat i dalším dlouhodobějším aktivitám. Zatímco v Yakuze 0 jste budovali realitní a kabaretní impéria, zde se budete věnovat baseballu a válkám gangů.

Bitky jsou nyní o poznání obtížnější. Nepřátelé útočí aktivněji a to nejraději...

Bitky jsou nyní o poznání obtížnější. Nepřátelé útočí aktivněji a to nejraději ze všech stran.

Baseball je takový velmi zjednodušený sportovní manager, kde musíte na ulicích rekrutovat hráče, skládat sestavu a porážet jiné týmy. Zápasy fungují téměř komplet automaticky, jen sem tam dostanete možnost provést odpal sami. Celé je to dost jednoduché, ale vylepšování statistik, budování týmu atd je dost návykové na to, abych u toho strávil nemálo hodin. Nicméně ačkoli to asi bude po chvíli pochopitelné, možná by to chtělo znát alespoň základní pravidla baseballu. Ale neumím to moc odhadnout, neboť kdysi dávno na střední škole jsem shodou okolností baseball hrával, takže osobně jsem s tím neměl nejmenší problém.

Naproti tomu války gangů jsou variace na žánr tower defense, akorát že tady nebráníte, ale útočíte. Časem se nabíjí „energie“, která umožňuje vypouštět různé jednotky a ty musí rozdrtit nepřátelské šiky. V jádru je to opět velmi jednoduchá věc, ale když se do toho přidají časový limit, sestavování hierarchie klanu, levelování, tužší nepřátelé a zejména časový limit, tak to rozhodně není triviální. To v žádném případě.

No a pak je tu ještě hlubinné rybaření, což je klasická kolejnicová střílečka. Zpočátku mi to přišlo jako taková fajn srandička na odreagování, ale když se na to navázal jeden vedlejší úkol, rázem jsem se našel vprostřed víru vylepšování a nakupování nových harpun.

Podvodní rybaření. Hned první boss je pochopitelně velký jako dva náklaďáky.

Podvodní rybaření. Hned první boss je pochopitelně velký jako dva náklaďáky.

Buď fit

No a pak jsou tu všechny ty známé věci jako šipky, herny se starými klasikami, pálkařské baseballové centrum a podobně. A k tomu samozřejmě přibyly i další novinky, například posilování. Vyfasujete osobního trenéra a pod jeho dohledem cvičíte. Jsou to jednoduché minihry, kdy je potřeba přesně/rychle tisknout tlačítka. Je ovšem nutné dodržovat i stravovací režim, a tak dostanete po cvičení instrukce, co máte jíst. Ale to se děje formou jakési hádanky typu „něco bohatého na karbohydráty, je to vlastně japonské národní jídlo a dej si to s hovězím“. Pak musíte najít vhodný podnik a dát si tam správné jídlo. I s mírnou znalostí japonských reálií jsem tedy často střelil vedle, ale fatální dopad to nemá. A navíc jsou za cvičení slušné zkušenosti, takže jsem nakonec v posilovně strávil víc času než v reálu za celý svůj život dohromady.

Vyhodnocení tréninku v posilovně

Vyhodnocení tréninku v posilovně

Opět je to tedy v podstatě zbytečnost, ale zkrátka i v tom fitku jsem byl každou chvíli. Důvod vidím v tom, že autoři hry zkrátka vědí, jak pracovat s detaily. S takovými těmi, které vlastně vůbec nevidíte, ale právě ony dělají rozdíl mezi pitomostí a tím, že s nadšením jak blb mačkáte podle pokynů čudlíky, abyste správně dělali dřepy s výskokem.

Důkazem je třeba chytání koček. Majiteli kočičí kavárny všechny utekly, tak mu musíte pochytat nové. Takže nakoupíte kočičí konzervy, a když někde uslyšíte mňouknutí, začnete kocoura horečně hledat, i kdybyste běželi k té nejdůležitější misi ve vesmíru. A ten detail? No, je to kocour, takže když mu dáte třeba sardinkový pamlsek, na který on zrovna nemá chuť, tak vás nonšalantně zaignoruje. A vy běžíte do nejbližší večerky koupit třeba tuňákový.

Než člověk věkem dospěje ke krmení holubů, krmí v přechodové fázi kocoury.

Než člověk věkem dospěje ke krmení holubů, krmí v přechodové fázi kocoury.

A k vrcholům se řadí situace, kdy chodíte po městě s děckem v náruči a ono začne řvát. Utišit ho musíte jedním ze tří typů houpání, přičemž musíte vysledovat, co to nemluvně vlastně chce. A pak podle toho třesete ovladačem. Zdržovačka? Takto na papíře určitě, ale z pohledu celku je to jen potvrzení předchozích řádků. Nápaditý detail, díky kterému aspoň chvilku nepobíháte po městě jen tak „naprázdno“. Akorát mě tedy trochu děsí, že od té doby si každou chvíli vybavím hlášku „Hó-ra, takai, takái“ (japonský ekvivalent našeho „No téda, ty jsi ale veliký“).

Za děvčaty z Kamurocho choď

Samozřejmě nesmí chybět ani ryze pánská zábava, a tak dojde i na koketování s dámičkami. Ovšem zatímco v osmdesátých letech k tomu sloužily telefonní kluby, dnes se chodí do internetové kavárny na live chat. Probíhá to prostřednictvím krátkých videí s živými herečkami, kdy musíte v časovém limitu zadat sekvenci tlačítek. Videa jsou to často dost odvážná, ale mnohdy je moc nevidíte, protože se soustředíte na čtení požadované sekvence. Naštěstí se zpětně dají zhlédnout znovu.

Na tomto místě je ovšem třeba poznamenat, že nálepku 18+ má tato hra zcela oprávněně. Filmečky sice nejsou nijak explicitní a na krásné dívce v plavkách samozřejmě není nic špatného, ale svlékání v kombinaci se značně lascivní mluvou asi opravdu není něco, co by i velmi liberální rodič ukazoval dětem. Přestože tedy zůstává otázkou, nakolik bude jak starý mládežník rozumět peprné konverzaci v angličtině.

Live chat

Live chat

Live chat. Našemu týmu odborníků se zatím nepodařilo docílit toho, aby...

Live chat. Našemu týmu odborníků se zatím nepodařilo docílit toho, aby účastnice výzkumu svým slovům dostála.

Klasické odlehčení v tomto případě představuje mladý muž, který vás v jedné vedlejší misi s live chatem seznámí. Přítelkyně mu totiž vyčítá, že touto činností tráví příliš mnoho času, tak se odhodlá k zásadní životní změně: přítelkyni pošle k vodě a nadále se bude věnovat jen live chatu. Ten má totiž budoucnost. 

Krásy velkoměsta

Dívky jsou tu bezpochyby velmi krásné, ale důležité je, že zkrásněla i celá hra. I když to tedy mohlo být lepší. Grafika je od posledně taková jakoby ostřejší, živější a čistší. Kaluže mají lepší odlesky, na ulicích je více lidí a nepřátelé se houfují ve větších partách. Mimochodem, jsou i o něco silnější, takže poradit si s průměrnou skupinkou vagabundů dá o něco více práce než minule. Napadají ze všech stran a v některých příběhových bitkách na vás nastoupí doslova dav.

Mírně se změnila i mapa. Oblast Little Asia už není změť zaplivaných uliček, některé budovy se změnily, objevilo se tu pár pasáží a do více budov se dá vstoupit i při volném průzkumu. Lepší nicméně mohly být pohyby postav. Stále jsou tak trochu kostrbaté, což platí i o některých obličejových animacích. Tady jsem od nového dílu tvořeného přímo pro současné konzole čekal více.

Fotogalerie

Velkou změnou pak je kompletní nadabování, které však možná může za to, že vedlejších příběhů (tzv. Substories) je tu tentokrát jen 52. Ale v kombinaci s výše naznačenými možnostmi to není žádná ztráta, i tak hra vydrží na proklatě dlouho. Mírnou komplikací však je, že občas je potřeba velmi rychle číst titulky. Dabing je pochopitelně japonský, a když nakvašený jakuzák spustí, titulky občas skáčou jeden za druhým. Ale nemám pocit, že by mi kvůli tomu něco důležitého uniklo. Většinou se to pak probírá v konverzacích s dalšími postavami, takže obraz o dění jsem měl vždy velmi dobrý.

Takže co nám z toho celkově vychází? Samozřejmě opět vynikající věc. Dramatická i vtipná, obsáhlá i ucelená, atraktivní i lehce exotická, vážná i lechtivá a hlavně úžasně zábavná a dlouhá. Prostě vynikající.

Cyberpunk 2077

Jedna z nejočekávanějších her roku Cyberpunk 2077 vyjde po odkladu 10. prosince.

Hodnocení hry

Redakce

90 %

Čtenáři

99 %

Vaše hodnocení

Doposud hodnotilo 27 čtenářů

  • Nejčtenější

Přes 300 lidí staví deset let Středozem v Minecraftu. Stále nemají hotovo

Skupina nadšenců se před desíti lety rozhodla převést literární dílo J. R. R. Tolkiena do virtuálního světa Minecraftu....

Měli jste vlka chytajícího vejce či chobotnici? Tuto retro novinku oceníte

Vzpomínáte rádi na digihry, v nichž vlk chytal vajíčka nebo potápěč lovil poklad a snažil se vyhnout chapadlům...

Patříte mezi šťastlivce, kteří mají PS5? Tak pozor na tento problém

Nové konzole PlayStation 5 přichází ve čtvrtek na český trh, ovšem v továrním nastavením obsahují poněkud trapnou...

Překupníci mají žně, nové PlayStationy 5 prodávají klidně za dvojnásobek

Omezená dodávka PlayStationů 5 způsobila ohromný přetlak v poptávce proti reálné nabídce. Kdo chce konzoli do Vánoc, má...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Hrát na Xboxu se dá i bez konzole, zastoupí ji mobil a pár kabelů

Premium Se startem streamovací služby xCloud se otevřel způsob, jak hrát na mobilu tituly Xboxu, aniž byste vlastnili samotnou...

Proč je Eva Burešová tak hubená? Promluvit ji donutila Prachařová s anorexií

Premium Herečka Eva Burešová (27) se zastala Mariany Prachařové (26), která přiznala anorexii. Hvězda Slunečné je ale sama kost...

Měli lepší stroje Sověti, nebo Američané? O jednom neobyčejném souboji

Premium Když autu dojde palivo těsně před čerpací stanicí, můžete ho k ní dotlačit. Ale co dělat, když se totéž stane letadlu...

Manažer postavil srub uprostřed chráněné oblasti. Tvrdí, že to je posed

Premium Nejprve tvrdil lidem, že je to seník. Když se o jeho stavbu začaly zajímat úřady, prezentoval ji jako posed. Ve...

  • Další z rubriky

RECENZE: Dex ukazuje budoucnost, v níž bez implantátů nemá cenu žít

Česká hra Dex zasazuje tradiční žánr do ne úplně tradičního prostředí. Mladá dívka s modrými vlasy zachraňuje svět před...

RECENZE: Crash Bandicoot 4 žádné revoluční změny nepřináší. Naštěstí

Konečně jsme se dočkali vymodleného čtvrtého dílu Crashe a byť to zní jako klišé, trpělivost se vyplatila. Je to pocta...

Filmová adaptace Warcraftu je splněným snem. Recenze očima hráče

Pokud existuje černá magie, snímek Warcraft v boji s ní zvítězil. Podařilo se mu totiž prolomit pomyslné prokletí filmů...

RECENZE: Might and Magic X je úžasný návrat strojem času o 15 let zpět

Málokdo se dnes odváží vyrukovat s tak hardcore retro titulem, jakým je desáté Might and Magic. Vzpomínky ožívají.

Jsem znechucená, říká Eva Burešová, kterou vyfotili s Forejtem z MasterChefa

Eva Burešová (27) a Přemek Forejt (33) byli společně vyfoceni, jak vycházejí z domu, kde herečka bydlí. Hvězda seriálu...

Svatební cesta byla fiasko, vztah zachránila Milešovka, tvrdí novomanželé

Poslední dvojicí, kterou dala dohromady věda pomocí testů připravenosti na vztah, atraktivity vzhledové i čichové a...

Dědička pivovaru Guinness je po smrti, zemřela na následky smolné nehody

V pouhých devatenácti letech zemřela dědička světoznámého irského pivovaru Guinness Honor Ulothová. Vnučka...

Fronty ještě přijdou, vláda zapomněla na rodiče s dětmi, tvrdí prodejci

Od rána obchodníci poprvé povinně počítají zákazníky, aby měl každý pro sebe 15 metrů čtverečních v přepočtu na plochu...

Vyšel seznam nejpoužívanějších hesel. Pokud tam najdete své, změňte ho

Uživatelé stále používají velmi jednoduchá hesla. Přitom platí, že pokud si ho snadno zapamatujete, je s největší...