RECENZE: XCOM 2 je strategická perla. Takto měla vypadat jednička

Když v roce 2012 vyšel duchovní nástupce původního XCOMu a Ufa s podtitulem Enemy Unknown, mnozí měli obrovskou radost. Jenže to mělo háček: něco tomu chybělo. Proto nyní s potěšením hlásím, že nový XCOM s číslovkou 2 je přesně tím, co si fanoušci tahových strategií přáli už v roce 2012.

Druhému XCOMu nejvíce prospěla změna přístupu. Zatímco v minulosti jste jako bezejmenný velitel do boje proti mimozemské hrozbě vždy šli z pozice obránce planety Země, tentokrát je všechno jinak.

Válku s nájezdníky z hvězd totiž lidstvo jaksi prohrálo. A celou planetu tak už dvě desetiletí ovládá koalice Advent. A vojáci XCOMu už tak nejsou hrdinové, ale naopak teroristé, které mimozemská samospráva vykresluje jako ty nejhorší grázly.

XCOM 2

A to rozhodně není záviděníhodná pozice. Zvlášť když bájný velitel celého XCOMu je léta nezvěstný a kdysi hrdá vojenská organizace je sotva lokální bojůvkou, která mimozemským vládcům nesměle okopává kotníky.

Záškodníci na start

A v tomto okamžiku vstupuje na scénu hráč. Úkolem není jen vybudovat XCOM úplně znovu a naučit se operovat v nových podmínkách, cílem je samozřejmě svržení Adventu a odhalení ufounských zvěrstev, o nichž nemají obyčejní lidé ani zdání.

Se změnou herního přístupu přichází i spousta dalších změn. Tou nejvýraznější je asi to, že základnou je nyní ukořistěná mimozemská nákladní loď, která dokáže létat z místa na místo. Další novinkou je to, že na strategické mapě zeměkoule je toho mnohem víc k vidění a dělání než dřív.

XCOM 2 - obrázky z recenzování

A je to pochopitelné. Na rozdíl od předchozích her totiž nezačínáte jako vládci zeměkoule, kteří mají pod palcem všechny světové mocnosti a přesně vědí, kde se co šustne. Naopak si musíte každého nového vojáka, vědce nebo inženýra tvrdě vybojovat a zasloužit. O penězích a surovinách ani nemluvě.

A velmi často budete řešit dilema, kam letět dříve a co naopak oželet. Hlavním úkolem záškodnického XCOMu je zastavit tajemný projekt Avatar, jehož dokončení znamená konec lidstva, a tím pádem i konec hry.

Postup Avataru přitom máte při hraní pořád na očích v podobě stupnice v záhlaví strategické mapy. Občas se dají neúprosně přibývající bloky ukrajovat splněním určité mise nebo zastavením konkrétní temné události (Dark event).

XCOM 2

Temné události jsou také novinkou a mimozemská administrativa připravuje každý měsíc tři: občas přidá vojákům Adventu v poli víc brnění, jindy schová mezi civilisty zamaskované mimozemšťany, kteří mají ošklivou tendenci „líhnout se“ v té nejméně vhodné chvíli. A většinou máte čas zastavit jen jednu takovou vypečenou kulišárnu.

To samé platí o záškodnických misích, které jsou s temnými událostmi pevně svázané. Podle toho, kterou si vyberete, dostanete nejen odměnu za její splnění, ale také zastavíte konkrétní nepřátelskou událost. Občas tak budete mise vybírat podle odměny, jindy naopak tak, abyste zamezili nepříjemnému protiútoku.

Pomalu a rozvážně

Na světové mapě je toho k vidění pochopitelně ještě více, ale mým cílem není prozradit všechno. Hra naštěstí dávkuje informace v rozumném tempu, a ani nováčkům tak nehrozí, že je XCOM hodí do rozbouřeného moře jen v nafukovacích rukávcích.

XCOM 2

Podobně přehledná je naštěstí i správa vaší létající pevnosti. Navíc máte k dispozici několik věrných pobočníků, kteří aktuální dění stále komentují a upozorňují na to důležité. Při stavbě základny, výzkumu a výrobě předmětů platí, že nemůžete mít všechno hned. Naopak je třeba plánovat, klidně i několik týdnů herního času dopředu.

Nedílnou součástí série XCOM jsou samozřejmě vaši věrní vojáci. I ti se ve druhém dílu dočkali nějakých těch vylepšení. Kromě toho, že můžete strávit hodiny tím, že jim budete malovat vlasy na modro, tetovat je nebo jim oblékat legrační kloboučky, musíte především zvážit, jakým směrem je profilovat a čím je vybavit. A také jaká vylepšení jim navěsit na zbraně.

XCOM 2

Ukážeme si to na třídě ostrostřelce (sharpshootera), která je jednou z pěti dostupných. Další jsou specialisté, rangeři, grenadýři a psi vojáci, kteří k likvidaci nepřátel používají psionické útoky.

Pokud jde o zmíněného ostrostřelce, toho můžete profilovat buď jako plnokrevného snajpra, který se krčí daleko vzadu a nerušeně střílí nepřátele, nebo jako pistolníka. Ten více než na svou odstřelovačskou pušku spoléhá na pistoli u pasu.

Tak trochu jiný kovboj

Pochopitelně tak musí být u nepřátel daleko blíž, protože pistolí na čtvrt kilometru fakt nikoho netrefíte. Na druhou stranu takový futuristický kovboj nemusí řešit munici, protože zdejší pistole jsou obdobou bezedné studny a bez nabíjení mohou střílet až do soudného dne.

V praxi nejspíš oba stromy schopností nějak nakombinujete, ale pokud chcete mít v boji Billyho Kida nebo Wyatta Earpa s plazmovou pistolí, nikdo vám nebrání. A podobné volby nechybí ani u zbylých tříd vojáků. Jedinou výjimkou jsou psionici, kteří se při dostatku času mohou naučit všechny schopnosti.

A od vojáků je už jen krůček k taktickým misím, kdy se vaši svěřenci střetávají s mimozemskými okupanty pěkně tváří v tvář, puška proti pařátu. I tady došlo ke změnám k lepšímu, což je jedině dobře.

Ta nejvýraznější opět souvisí s tím, že nevelíte klasickému vojsku, ale hnutí odporu. Proto nemůžete prostě kamkoli naběhnout s hurónským řevem a začít kolem sebe střílet. Naopak je potřeba se pěkně potichu plížit a v nestřeženém okamžiku zákeřně udeřit.

XCOM 2

Většina misí tak začíná v jakémsi režimu utajení (concealment), kdy nepřátelé nevědí, že jste poblíž, a vy můžete vojáky vesele rozesílat po mapě a zjišťovat, kde se schovává jaká nepřátelská skupinka. Opravdový boj začíná až v momentě, kdy poprvé vystřelíte/hodíte granát. Anebo když jste neopatrní a vběhnete nepřátelské hlídce přímo do zorného pole.

Tento mechanismus prohlubuje pocit z toho, že jste vlastně gerilová jednotka a slouží k přípravě přepadů, kdy nepřátele rozmašírujete v křížové palbě. Druhou zásadní novinkou je hackování, které ovládají vaši specialisté.

Díky němu se můžete nabourat do mimozemské bojové sítě a vyvádět různé kulišárny: krást suroviny, mást nepřítele nebo se po první přestřelce znovu ukrýt do režimu utajení. A později není problém převzít kontrolu nad nepřátelským robotem nebo automatickou střílnou a dát Adventu ochutnávku vlastní medicíny. Odměny při hackování jsou navíc stejně jako taktické mapy náhodně generované a pokaždé jiné.

Vše ovšem pochopitelně není jen růžové a v bitvách se běžně stává, že i sebelépe připravený útok ze zálohy selže, protože tři ze čtyř vojáků minou. A nebo minete obřího mutona z půl metru brokovnící. Nebo při útoku mečem se váš ranger zasekne na malé dřevěné káře a po celý zbytek mise už s ním prostě nepohnete.

Nakopat pár mimozemských zadnic

Pak vám začnou mizet podlahy, na které se potřebujete dostat, nebo se mapa vygeneruje tak špatně, že dlouhou dobu nepotkáte nikoho a pak naopak tři skupiny nepřátel pěkně pohromadě, takže budete mít co dělat, abyste vůbec vyvázli živí.

Naštěstí se tyto frustrující momenty neobjevují nijak zvlášť často a dá se předpokládat, že spousta chybek včetně nesmyslně dlouhých nahrávacích časů se vyřeší ideálně už po prvním patchi, který autoři z Firaxisu chystají.

Po vizuální a zvukové stránce je druhý XCOM hodně povedená hra, zvlášť na poměry tahových strategií, které odnepaměti patřily k popelkám herní branže. A za celou třicetihodinovou kampaň mi hra do Windows spadla jen dvakrát, a to ještě v jediné misi, která byla nejspíš nějak špatně vygenerovaná a herní engine s ní měl problémy.

Nezbývá mi tak než druhý XCOM doporučit. A to nejen fandům starších her z této letité série a příznivcům tahových strategií. Na své si tu rozhodně přijdou všichni trpělivější hráči, kteří neutečou před výzvou. A pokud jste nováčci, není žádná ostuda hrát na nejlehčí obtížnost. XCOM totiž pořád dokáže zatraceně kousat.

XCOM 2 je dostupný na PC (Windows, Linux) a MAC.