Nikomu asi není zapotřebí připomínat, že X-COM je nejen označení speciálních jednotek vycvičených pro boj s mimozemským nebezpečím, ale také souhrnný název pro sérii kultovních tahových strategií, jejichž obliba nemá ve svém žánru obdoby. Proto když se poprvé na veřejnost dostala informace, že společnost Microprose připravuje ve spolupráci s distributory z Infogrames vydání nové hry z prostředí X-COMu, propuklo mezi hráči téměř davové šílenství po nejnovějších novinkách o tomto připravovaném titulu, jenž již od počátku nesl název X-COM: Enforcer. Avšak jak se brzy ukázalo, nemělo se jednat o strategii (a tudíž už vůbec ne tahovou), ale o 3D akci s third person pohledem. Hráči rázem zbystřili tušíce zradu. Nic nepomohla ani informace, že hra by měla být vystavěna na kvalitním a osvědčeném enginu použitém v Unreal Tournamentu. Taková změna žánru zavání tím, že tvůrce chce použitím slavného jména z nebohých hráčů vyždímat co nejvíce peněz, ba co víc, takový čin je skoro jako svatokrádež. Jak to tedy vlastně je? Stojí X-COM: Enforcer za povšimnutí, nebo je to obyčejná past na naše peněženky? Na to by nám měly přinést následující řádky vyčerpávající odpověď.
Předem rozmeťme v prach i ty poslední naděje, které možná někteří dlouholetí fanoušci X-COMu v koutku duše ukrývají. X-COM: Enforcer opravdu není strategií, a to v žádném směru. Opravdu se jedná o rychlou 3D akci... A když říkáme rychlou, tak to tak
také myslíme. Nebudete mít žádný odpočinek, žádnou, byť tu sebemenší chvíli na zamyšlení, jaký postup by byl v danou chvíli nejlepší. Jediné, co se od vás chce, je nepřetržitě držet spoušť a běžet, běžet, běžet...
Co se herního systému týče, ten je původnímu X-COMu opravdu na hony vzdálen a s tahovými strategiemi nemá naprosto nic společného. Ocitáte se v roli robota stvořeného jedním mírně šeplajícím, přesto však geniálním profesorem na obranu před mimozemským nebezpečím. Vaším úkolem bude většinou zničit veškeré teleportační transportéry v dané lokaci, z nichž neustále proudí noví a noví mimozemšťané. Občas budete navíc zachraňovat i nějaké ty civilisty. Také se budete snažit nasbírat co nejvíce datapointů, které vypadávají ze zabitých nepřátel. Za ty si budete moci před začátkem další mise vylepšit stávající zbraně, zvýšit efektivitu různých power-upů nebo si za poměrně slušný obnos vylepšit sám sebe. Přitom vězte, že jak zbraní, tak i power-upů a dalších vylepšení je velice slušný počet. Co se vašeho arzenálu týče, ten se pohybuje od plamenometu a brokovnice přes granátomet a raketomet až po elektrickou či fúzní pušku (nebo můj oblíbený Vibroblade :o)). Často přitom platí, že i když je některá zbraň ve své základní podobě spíš na obtíž než k užitku, po několikerém vylepšení si život (a hlavně přežití) bez ní nedovedete už ani představit. Power-upy jsou ještě různorodější. Některé vám pochopitelně dodají energii, jiné vás zrychlí nebo
zvýší účinnost vašich zbraní. To ale ještě pořád není nic proti tomu, když se vám pomocí power-upu podaří přivolat nálet bombardérů nebo zajistí, že když zemřete, tak znovu obživnete a naopak způsobíte smrt všech ufounů kolem vás.
Za zmínku také jistě stojí bonusové mise, na které můžete v průběhu hry narazit. Vstup do nich je v jednom směru jednoduchý a ve druhém zase složitý. Musíte totiž nalézt power-upy s písmeny slova BONUS. Pokud se vám to podaří, přenesete se po skončení mise nejprve do bonusové lokace a až poté pokračujete v normálním postupu hrou. Snažit se o vstup do nich se přitom vyplatí hned ze dvou důvodů - první je ten, že v nich můžete přijít ke slušné sumičce datapointů, a druhý ten, že často obsahují jistou dávku humoru. Zde se můžeme zmínit například o boxerském ringu, ve kterém bojujete proti dvěma Mutonům a snažíte se přitom nasbírat co nejvíce datapointů, které se kolem vás neustále objevují.
Ještě stále nemáte jasno, zda je X-COM: Enforcer kvalitní hrou, nebo jen zajmavě ztvárněným propadákem? Pak si vyjmenujme několik dalších kladů a záporů, které by vám mohly při rozhodování pomoci.
Mezi nesporné výhody hry X-COM: Enforcer patří bezpochyby použitý engine. Unreal Tournament patří mezi nejlepší 3D akce všech dob a právě onen engine na tom má svou nepopiratelnou zásluhu. V nejnovějším X-COMu se tedy můžeme těšit na kvalitní grafické zpracování a velice dobré, byť pouze standardní vizuální efekty (i když ke slovu se zde dostaly např. i zrcadlové plochy, částicové efekty apod.). I animace a otexturování vašich nepřátel je zpracováno velice dobře a nestane se, že vás nějaká chybka či nesrovnalost bodla do očí. Za grafikou pak nezaostává ani designová stránka hry. Ať již budete ve městečku, na fotbalovém stadiónu, v podzemí či na mateřské lodi mimozemšťanů, rozhodně nebudete mít důvod si na cokoliv stěžovat.
Když už jsme se zmínili o vašich protivnících, i za ty můžeme tvůrcům přičíst několik plusových bodů. Ve valné většině se bude jednat o ty ufouny, jež nás ve snech pronásledují již od vydání hry UFO: Enemy Unknown. Setkáte se tedy se Snakemany, Mutony, Sectoidy a dalšími, v poslední misi se dokonce setkáte i s hlavním Etherealem, jenž rozhodně není taková slabotka jako v původní předloze. Je jich zde ale mnohem více, včetně oněch malých létajících talířů, vražedných Chrisalidů a také několika druhů protivníků, kteří vznikli v hlavách tvůrců teprve nedávno.
Jistý druh uznání si pracovníci Microprose zaslouží i za zvukovou stránku hry. Hudební doprovod je svižný a velice dobře dokresluje atmosféru celého titulu. Nejmenší připomínky také nelze mít ani k efektům, ať již budeme mít na mysli střelbu či zvuky vydávané krvelačnými mimozemšťany.
Tím bychom měli veškeré klady více méně vyčerpány a můžeme směle přejít k záporům. Tím největším je bezesporu jistá jednotvárnost, která se dříve nebo později dostaví. Hra je sice nadupána adrenalinem na nejvyšší možnou míru, ale během několika misí si ozkoušíte, jaký způsob eliminace nepřátel přináší nejvíce úspěchů, a ten pak používáte pořád dokolečka, dokud nezničíte závěrečného Ethereala. Co naplat, že během jediné mise zabijete stovky nepřátel (můj rekord na misi byl něco málo přes 600), když přitom jen párkrát sáhnete po dobrodiní power-upu doplňujícího zdraví... Moc nepomůže ani skutečnost, že během mise není možné ukládat si pozice, protože ve skutečnosti byste tuto funkci použili stejně asi jenom párkrát. Prostě a jasně, hra není příliš obtížná, a i když se občas velice slušně zapotíte, valnou většinou pro vás bude úspěšné splnění daného úkolu rutinní záležitostí. A to je škoda.
Poněkud nešťastně také tvůrci zvolili systém zbraní. Těch je sice více než dost a můžete si je postupně vylepšovat, ale poněkud nedomyšlen zůstal fakt, že je sbíráte automaticky a
automaticky je také zaměňujete. Vaše vlastní zbraň vám sice neublíží, takže se nemusíte bát, že byste se kvůli náhodnému sebrání raketometu odeslali do silikonového nebe (tj. tam, kam odejdou kalkulačky, když doslouží :o)), ale opravdu zamrzí, když máte v ruce právě zbraň, jež vám naprosto vyhovuje, a najednou místo ní držíte naprosto neefektivní Freeze Gun...
No a na závěr také musíme zdůraznit, že pár pomyslných bodíků musíme tvůrcům odečíst za zprznění posvátného X-COMu. Enforcer totiž z tohoto námětu opravdu jen těží, aniž by se řídil jakýmikoliv zákonitostmi této série nebo do ní, nedej bože, přinesl něco nového. Je to trošku zklamání, protože by jistě nebylo příliš obtížné vymyslet takový herní systém 3D akce, který by odrážel svůj RPG-strategický původ a přitom by si zachoval hráčskou atraktivitu...
I tak ale musíme uznat, že pracovníci Microprose odvedli dobrý kus práce. X-COM: Enforcer vás bude bavit, a i když možná v některých pasážích potlačíte zívnutí, rádi dotáhnete vše až do zdárného konce. O to se postará vysoká hratelnost, kvalita vizuálního zpracování a zábavný, byť realitě poněkud vzdálený herní systém. Hru tedy lze doporučit všem fanouškům zběsile rychlých akcí, vyhnout by se jí však měli skalní příznivci původního X-COMu. Ti by totiž takovýto přerod své kultovní série nemuseli přežít.
| X-COM: Enforcer | ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
|
