Pamatuje si ještě někdo dobu, kdy byly fotbálky od Sony na domácích konzolích plnohodnotným konkurentem lídrů fotbalově videohreního hřiště? Určitě někdo ještě ano, bylo to sice ještě na staré PSone a na PS2 se jeden, dva ročníky rovněž ještě pokoušely chytit druhý dech. Nicméně nepovedlo se a na PS2 se se sérií This Is Football už nějaký čas nesetkáváme. Vývojáři ale na tento žánr nezanevřeli a vrhli se do tvorby fotbalových her pro „zmenšenou verzi PS2“ - přenosný PSP.
S prvním World Tour Soccerem jsme se mohli setkat již vloni, hned při launchi PSP. Hra to překvapivě nebyla ani zdaleka tak špatná jako předchozí soňácké fotbaly na PS2, a tak jsme druhý díl očekávali sice ne vyloženě s nadějemi, ale na druhou stranu rozhodně ani ne s hrůzou. A dočkali jsme se opět poměrně dosti uspokojivého výsledku. Tedy ne že by se World Tour Soccer mohl ryze fotbalovými kvalitami rovnat takovým jménům jako kupříkladu Pro Evo Soccer, ale vzhledem k
tomu, že na to už minule tvůrci šli od lesa, tak se opět jedná o poměrně dost příjemný produkt, který dokáže fotbalově pozitivního
fanouška potěšit i přesto, že Galásek coby defenzivní štít běžně operuje na hranici soupeřova vápna nebo že Bolf vybíhá ze zónové obrany o metr více než má.
Základním pilířem je mód World Tour, v němž cestujete po světě a sehráváte reprezentační utkání s jinými týmy.
První World Tour Soccer se nám líbil částečně i proto, že se jednalo o první fotbálek na PSP, ale ani dnes nelze zpochybnit, že nápad bodově hodnotit různé činnosti na hřišti byl nápadem dobrým. A právě toho se tvůrci podle hesla „ševče, drž se svého kopyta“ svědomitě drželi i při tvorbě dílu druhého, který je na této záležitosti víceméně kompletně založen.
V praxi to funguje zhruba takto. Víceméně za všechno, co se ve hře stane vám hra přidělí body, buď kladné nebo „překvapivě“ záporné. Do plusu se tak dostáváte, pokud kupříkladu přesně přihráváte, nekompromisně soupeře
obíráte o míč, střílíte góly a podobně. Mínusové body naopak naskakují v momentech, kdy míč ztratíte, dostanete gól nebo třeba když jste neúspěšní při pokusu o zbavení soupeře míče. Toto je dále pak doplněno několika dalšími různými kritérii, která se ovšem liší zápas od zápasu a je vystaráno. Pak ještě při každém zápase vypsat bodové hranice pro klasické zlato, stříbro a bronz a máme prakticky hotovo. Ještě vymyslet nějaké ty režimy.
Základním pilířem je mód World Tour, v němž, jak samotný název naznačuje, cestujete po světě a sehráváte reprezentační utkání
s jinými týmy tak, abyste v daném zápase uhráli pokud možno co nejlepší výsledek. Teď ovšem nemáme zase ani tak na mysli konečné skóre zápasu, ale v prvé řadě výsledný zisk. Již první World Tour Soccer tak byl první fotbalovou hrou, kde zase až tak nezáleželo na konečném výsledku, ale v prvé řadě na tom, jaký fotbal jste hráli, přičemž jeho nástupce na tom rozhodně není jinak. V prvé řadě je potřeba hrát hezký fotbal a pak až na výsledek. A k hezkému fotbalu už góly tak nějak automaticky patří. Hra vás tím ale docela slušně tlačí k tomu, abyste po celý zápas jezdili nahoru dolů, protože vstřelení branky a následné betonování nijak zvlášť dobře hodnoceno nebude.
Autoři si s vymýšlením a laděním všech těchto možností dali docela práci.
Již zde padla zmínka i o doplňujících podmínkách, na nichž je ostatně založeno i něco úkolů v režimu Medal Mode. V
sekci All Rounder tak kupříkladu najdeme úkoly, kdy je potřeba, aby se před vystřelením na branku soupeře dotkli míče všichni hráči z vaší sestavy. Shot Clock se zase zaměřuje na rychlý přechod do útoku, takže je potřeba vystřelit dříve než vyprší časový
limit startující v okamžiku, kdy získáte míč na své kopačky, a máme zde i mód, v němž jsou na hřišti lépe hodnocené zóny, v nichž je hra odměňována větším počtem bodů než mimo ně. Dále zde máme ještě několik dalších variant jako kupříkladu časové omezení pro přihrávku, hra v početním oslabení, ale třeba i mód v němž je potřeba procházet či přihrávat skrz checkpointy.
Autoři si tedy s vymýšlením a laděním všech těchto možností dali docela práci, a je tedy nutno říci, že se jim to do značné míry i povedlo. Hra je tím pádem vcelku nápaditě pestrá a jen tak nudit nezačne. Problém ale nastává u zpracování
samotného fotbalu. Tedy ne že by se hráči nebo míč chovali zcela nesmyslně, ale přeci jen se v některých momentech každý, kdo již někdy hrál PES5 na PS2, bude muset pousmát. Na druhou stranu jsme zde ale na handheldu, a přílišné překombinování hry by mohlo ve výsledku uškodit. Ne zcela ideálně funkční je ale ovládání, které sice nevykazuje žádné anomálie, co se týče rozložení
tlačítek, ale je potřeba si na něj chvíli zvykat a zpočátku tedy rozhodně ne každá vaše přihrávka najde svého adresáta.
Na úrovni je ovšem technické zpracování, respektive grafika. Dabing je stejně jako u všech ostatních fotbalů věcí poměrně záludnou, takže asi nemá cenu jej nějak horlivě kritizovat. Zato na grafiku se kouká skutečně pěkně, zejména pak při blízkém nastavení kamery, kdy je možné pokochat se vcelku povedenými animacemi hráčů. Ano, jsou místy takové docela strojové, ale ve výsledku to bůhví proč rozhodně nepůsobí rušivě, ale skutečně docela dobře. Konkrétně u takového Honzy
|
Netradiční přístup
Lehce horší po fotbalové stránceCelkově tedy asi takhle: World Tour Soccer 2 opět není žádným milníkem v historii fotbalových her, ale díky tomu, že na to autoři opět šli poněkud jinak než konkurence, se jedná opět o poměrně povedenou a zábavnou záležitost. Navíc se jedná po svém předchůdci teprve o druhou hru, kdy si můžete, respektive musíte zahrát na krásu a ne jen se strachovat zdali vám v předposledním kole Master League dá Andalusia gól, protože se při pětihvězdičkové obtížnosti nedokážete vymanit z tlaku, jelikož vám ještě před půlí vyloučili Mirandu a zranil se Netoreto.
| World Tour Soccer 2 | ||||
| ||||
| ||||
| ||||
|
