Warriors Orochi - zbijte je všechny

Warriors Orochi
Platforma: PlayStation 2
Výrobce:
Omega Force
- Bojovka na PC
- Dobré na odreagování
- Zastaralá grafika
- Linearita
- Skoro to samé jako DW4H
Stokrát omílané téma nezachrání ani obrovské množství bojovníků. Oproti Dynasty/Samurai Warriors minimum novinek. Už to začíná být nuda.
Orochi Warriors
Čistokrevné mlátičky nejsou na PC moc časté. Proto fanoušci žánru (jestli nějací zbyli) čekají na každý nový přírůstek jako na smilování. Warriors Orochi jsou sice rubačkou, ale jestli mají býti oním smilováním, tak tedy nevím. Dám do souvislosti některá fakta. Tato hra již vyšla před nějakým časem i na konzolích a ani tam přílišný úspěch neslavila. Další důležitý fakt je to, že je nesmírně podobná Dynasty Warriors 4 Hyper. Bude to hlavně tím, že má obě hry na svědomí jedno vývojářské studio, které je lokalizováno kdesi v zemi vycházejícího slunce. Poslední, co zmíním, je to, že hra spojuje dvě Warriors série. Již zmíněné Dynasty Warriors a pak Samurai Warriors, přičemž samurajští bojovníci ani na PC nezavítali. Vše podstatné do úvodu je zhruba venku.
Zápletka je takováto. Je tu zloduch, který se jmenuje Orochi a je to Hadí král. Jako správný padouch musí dělat pořádné zlotřilosti. Rozhodne se, že pro své vlastní potěšení unese za pomoci magie nějaké ty udatné bojovníky z Číny v období Tří království a feudálního Japonska. Nebyl by správný příběh, kdyby se nepostavila vlna odporu proti jeho počínání. Ve hře se objevují čtyři klany. Z královské Číny to jsou Shu, Wu a Wei, to jsou ty, které se objevily ve hře Dynasty Warriors. Z Japonska jsou to potom Samurajové, kteří naproti tomu měli své místo v Samurai Warriors. Každý z klanů má svou vlastní příběhovou linku. Pokud se podívám na prezentaci příběhu, tak to není nic převratného. Hlavním problémem je, že ten kdo nezná obě série (a to je na PC vysoce pravděpodobné), tak si bude mezi všemi těmi jmény připadat ztraceně.
"Nepřátel jsou hordy a moc inteligence nepobrali."
Zaměření hry bylo popsáno dost korektně. Myslím tím definice mluvící o mlátičce a rubačce - hra skutečně nenabízí moc navíc. Každá mise se odehrává v rámci jedné, pokaždé jiné mapy a okolo úkolů na konkrétní mapě zadaných. Žádné geniality nečekejte. Úkoly se omezují na zlikvidování někoho konkrétního, případně záchranu tím, že zlikvidujete všechny ostatní. Vždy máte dány podmínky, po jejichž splnění vyhrajete a naproti tomu stanovisko, za kterého prohrajete. Herní náplň je taková, že běháte po mapě (pro přesun můžete využít i koníka) a rubete všechny co vám přijdou co cesty. Nepřátel jsou hordy a moc inteligence nepobrali. Tím beru ty bezejmenné. Sem tam se objeví nějaký důstojník (jsou to ti se jménem) a ten může dělat problémy, obzvláště v pozdějších fázích hry, kdy se jich sejde víc najednou.
VIDEO
Na mapách nebojujete sami. Myslím tím, že vždy máte nějaké ty spojence, jejichž přítomnost ve hře je spíše symbolická. Pokud neberu tu možnost, že vám nepřítel zabije toho, jenž je vyjmenován v podmínce pro nesplnění jako postava, která musí přežít. K těm spojencům. Jejich funkce je plést se do cesty - tedy někdy jsem takový pocit měl. Několikrát jsem se pokoušel zmlátit spojenecké vojáky, což naštěstí nejde, protože to by počty spřátelených armád notně klesly. Rozeznat spojence od nepřítele je někdy v té vřavě vpravdě oříšek. Jediní opravdu užiteční spojenci jsou důstojníci, kteří umí přiložit ruku k dílu a dokážou počty nepřátelských panáků redukovat.
Již jsem zmínil, že jsou ve hře čtyři klany a každý z nich má jinou příběhovou linku. Na začátku každé si zvolíte tři postavy za které budete hrát. To je novinka oproti minulým sériím, kde se volil jen jeden. Neznamená to, že by postavy bojovaly najednou, ale to, že jeden se mlátí a další dva jsou v záloze pro vystřídání v případě potřeby. Ono „v záloze“ neznamená, že by stály někde stranou, oni se prostě jako kouzlem transformují přímo v boji. Je velmi pravděpodobné, že si vyberete jednu oblíbenou postavu a vyměníte ji pouze na chvilku v případě, že potřebujete, aby se v záloze uzdravila. Celkový počet ovládatelných bojovníků je úctyhodný a oficiální čísla hovoří o sedmdesáti sedmi. Rozděleni jsou do tří skupin – PWR, TEC, SPD, přičemž každá skupina je trochu jiná. Není však jisté, že když vám bude vyhovovat styl boje jednoho zástupce skupiny, tak vám budou automaticky vyhovovat všichni ostatní v rámci jednoho okruhu.
S postavami také souvisí RPG prvky. Za likvidování bojovníků získáváte zkušenostní body. Postava, se kterou bojujete se leveluje rovnou, ostatní potom může vylepšovat přidělováním zkušeností v kampaňovém menu. Atributy pro zlepšení jsou klasické, jako život, útok, obrana, rychlost a musou, které slouží pro předvádění speciálních útoků. Jednotlivé kolonky zlepšuje počítač sám po každém dosažení nové úrovně, takže s žádným výročním přidělováním bodíků nepočítejte. Další novinkou oproti předchůdci (berme oproti DW4 na PC) je takzvaný Weapon Fusion, který slouží ke zlepšování zbraní a při jehož používání jdou taktéž na odbyt zkušenostní body.
"Ať hrajete jakoukoliv mapu, tak si po chvíli připadáte jako v začarovaném kruhu."
Hratelnost je vcelku klasická. Pokud hrajete na gamepadu, tak obzvláště pak palec dostává řádně zabrat a hrozí, že se zběsilé mačkání stane tikem. Vaše postava se může ohánět základním, silovým, speciálním a musou útokem. Ještě umí skákat. Musím podotknout, že ač je to rubání vcelku bezduché, tak se to hraje docela dobře, ale pořád je to jedno a to samé - a to je zásadní problém. Trošku zpestření může nabídnout změna postavy, ale i tak je to stále dokola. Ať hrajete jakoukoliv mapu, tak si po chvíli připadáte jako v začarovaném kruhu. Tuny nepřátel a čas od času nějaký ten důstojnický pán na holení. Hraní na klávesnici sice není ideální, ale je to rozhodně lepší, než tomu bývá u jiných portů z konzolí.
Tím se dostávám k pár slovům o kvalitě konverze. Nedopadlo to nejhůře, ale rezervy se najdou. Přeci jen se hraje lépe na gamepadu, zejména díky nevhodnému ovládání kamery, které by bylo ideálnější pomocí myši, se kterou hra moc nepočítá. Za grafiku a zvuky si ale autoři zaslouží pořádně přes hýždě. Vizuální stránka se od dob PC verze DW4 vůbec nezměnila a z přiložených screenshotů posuďte její kvalitu sami, je taková, no... několik let stará. Zvuky taktéž nenadchnou. Hudba sice zajímavá je, ale že by excelovala, to se říct nedá. Z ostatních zvuků si zapamatujete tak akorát: “Hu, hju, hvá,“ protože to jsou citoslovce, které přibližně vydává váš bojovník. Jo, a potom ještě sténající nepřátele.
Warriors Orochi jsou dobrou hrou na odreagování. Je to přímočaré rubání a to nemusí sednout každému. Po chvilce hraní je to pořád jedno a to samé, navíc bez těch pár novinek stejné jako Dynasty Warriors 4 Hyper. Doporučit se dá tento titul těžko, snad jen věrným fanouškům žánru, ale ti už stejně nejspíše utekli na konzole. K výslednému hodnocení - pokud vlastníte DW4H, tak si ještě nějaké to procento odečtěte.
Hodnocení hry
Redakce
Čtenáři
Vaše hodnocení
Doposud hodnotilo 125 čtenářů
Díky AI si můžete popovídat s Amouranth. Zadarmo ovšem ani kuře nehrabe
Provokativní streamerka Amouranth začala poskytovat novou službu. Díky umělé inteligenci schopné realisticky napodobit...
RECENZE: Hrot je geniální české retro z éry tvrdého socialismu
Nad socialistickým Československem se stahují černá mračna. V ulicích Prahy se děje cosi zneklidňujícího. Místo...
{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
Hra se stala obětí review bombingu, její vývojář přitom ani neví proč
Psaní zavádějících recenzí s cílem srazit výslednou hodnotu na agregátorech hodnocení, je v herním světě bohužel celkem...
Posolte šneka! Fanoušci organizují protesty proti změnám v populární hře
Fanoušci populární vojenské hry War Thunder vstoupili do otevřené války s vývojáři. I když ti z plánovaných změn na...
{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
Matka setřela hulváta, který na videoherním turnaji urazil jejího syna
Třiadvacetiletý profesionální hráč Enrique „Maister“ Hernández sice v turnaji v bojové hře Super Smash Bros. Ultimate...
RECENZE: V hororu The Mortuary Assistant balzamujete těla v márnici
Směna v pohřebním ústavu se promění v noční můru v originálním hororu s neotřelým systémem strašení. Kromě balzamování...
RECENZE: Virtuální realita potřebuje více her, jako je Hubris
Není to každý den, aby pro virtuální realitu vyšla hra srovnatelná s vysokorozpočtovými mainstreamovými hity. Trh je...
RECENZE: Evil West je přímočará akční jízda ze staré školy
Tvůrci Shadow Warriora přicházejí s další akční peckou, která si na nic nehraje. A znovu to funguje, tentokrát v...
RECENZE: Gran Turismo 7 je milostným dopisem všem fanouškům autosportu
Konzole Playstation dlouho trpěly zoufalým nedostatkem pořádných závodních her, tomu je však konec. Gran Turismo 7 je...

Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!