Wanted: Weapons of Fate - svižná filmová střílečka

Rok po premiéře filmu Wanted vychází jeho příběhová nadstavba v herní podobě. A nabízí skutečně dynamickou akční hratelnost lineárního střihu.

Fotogalerie1

Wanted (PC) | foto: pro iDNES.cz

Možná i proto, že byl loňský rok relativně chudý na opravdu zajímavé velkofilmy, uchytil se zprvu nenápadný, ale nakonec blockbusterový Wanted. - číst recenzi filmu

Jistě tomu napomohlo obsazení hvězd typu Angeliny Jolie či Morgana Freemana. Ale hlavní roli nakonec dostal James McAvoy, ztělesňující mladého hrdinu, který se z naprostého nováčka stane nejlepším zabijákem na světě.

Dostane se však do jakési osudové hry, konkrétně do Bratrstva, které vykonává vraždy na zakázku samotného osudu. Tedy aspoň to tvrdí a dlouhou dobu to tak vypadá. Nakonec se ale ukáže, že vše je jinak a někdejší přátelé jsou těmi největšími padouchy, zatímco ten, koho měl Wesley Gibson, jak se hlavní hrdina ve filmu jmenuje, zabít, je jeho otec.

Happy-end to je pouze částečný, protože otec zkrátka zemře. Jenže úspěch filmu byl tak velký, že se prakticky okamžitě rozhodlo o pokračování. A někoho ze studia Warner Bros. napadlo, že by nebylo úplně od věci doplnit filmovou ságu o hru, která při příležitosti uvedení do kin chyběla pravděpodobně z důvodu, že se filmu nejdříve moc nevěřilo.

A tak bylo zapotřebí ji relativně rychle dodělat. Na starost tuto prácičku dostalo zkušené vývojářské studio Grin, jež stojí za řadou akcí, přičemž nejvíce proslulo taktickou sérií Ghost Recon Advanced Warfighter. Grin sice dostal na dokončení hry celkem málo času, ale to pro takto velké studio není problém.

Film očima filmové kritičky Mirky Spáčilové

"Wanted totiž spadá do žánru akčních komiksů, čímž je řečeno prakticky vše. Kdo od filmu čeká víc než honičky, nedejbůh snad obsah a smysl, nemusí se vůbec obtěžovat – leda by měl schopnost bavit se právě tím, jaké ptákoviny se vesměs točí na české půdě."

- číst celou recenzi (60%)

Na druhé straně získal na filmovou hru netradiční volnost. Wanted: Weapons of Fate totiž není svázáno příběhem filmu, nýbrž vypráví vlastní děj, respektive navazuje na filmový konec a fabuluje v mezidobí mezi prvním a chystaným druhým dílem. To je pro hráče-diváka velmi atraktivní koncept.

Navíc můžeme říct, že stavba příběhu se docela povedla. Jistě na tom mají zásluhu také filmoví scénáristé, kteří se na hře velkou měrou podíleli, aby celé univerzum drželo pohromadě. Je pravdou, že pokud jste neviděli film, budete v herním příběhu docela tápat. Ale není nic jednoduššího než si ho pustit.

Potom si hru užijete o poznání více. Děj navazuje opravdu dobře, přehledně a rozhodně dává smysl. Nepůsobí dojmem nastavované kaše nebo vycucanosti z prstu. Představuje plejádu nových postav, které se rekrutují z nových spojenců Wesleyho, ale samozřejmě především z nepřátel.

Zjistíte, že na světě existuje celá řada Bratrstev, například francouzské či španělské. A také skutečnost, že vám jdou po krku kvůli vašemu původu. To celé souvisí s Wesleyho hledáním své vlastní matky.

Jak už jsme řekli, příběh má co nabídnout a je jednou z motivací k hraní až do konce. Jen škoda, že není trochu lépe vyprávěn. Neherní sekvence působí poněkud chudě, místy kvůli své kostrbatosti až nechtěně komicky. To se však dá přežít.

Filmové hry jsou obvykle problematické, nedodělané a jaksi nedomyšlené. To však pro Wanted naštěstí neplatí. Tahle hra si jde jasně za svým, na nic si nehraje a působí vcelku robustním a dobře odladěným dojmem.

TIP: Vyzkoušejte demoverzi

- Hratelnou demoverzi stahujte z BW zde (850 MB).

Jedná se o čistokrevnou akci, a to akci lineární z pohledu třetí osoby. Nebýt této skutečnosti a odlišného prostředí, klidně bychom jí přirovnali k takové lineární pecce, jakou je Call of Duty. Spád hratelnosti je totiž podobný, stejně jako řada dalších aspektů.

Možná jen ta inscenace výbuchů a skriptů není v případě Wanted tak velkolepá. To ale nevadí, tady nejste ve světové válce, nýbrž ve válce soukromé. Wesley tak nemá prakticky žádné herní parťáky a pouze kosí davy nepřátel.

Neznamená to však, že by Wanted bylo akcí zcela bezhlavou. Střílení je sice habaděj, ovšem hlavní hrdina, ač nejlepší zabiják, není z oceli a především na vyšší obtížnost rozhodně nepochodí s rambo stylem.

Naopak, hratelnost je postavena na promyšleném, byť značně zjednodušeném krycím systému. Prakticky na každém kroku se nachází nějaký předmět, za nímž se Wesley může přikrčit či skrýt a vykukovat zpoza rohů, střílet cíleně i naslepo a samozřejmě přebíhat k překážkám pozicovaným blíže nepříteli.

To probíhá automaticky. Na monitoru se při stisku kurzorové šipky objeví možnost přeběhnout. Pakliže stisknete mezerník, stane se tak, ať už skluzem, kotoulem či přískokem. Působí to opravdu efektně a hlavně to skvěle funguje.

Změnou krytů se dá nepřátelům dostat dobře na kobylku. To je však dáno i jejich nevalnou umělou inteligencí, která je dosti tvrdě naskriptovaná. Není to sice tak okaté jako v Call of Duty, ale žádné velké taktizování ani výzvy ze strany protivníků nečekejte. Hra to však nahrazuje jejich počtem a občasným střetem s nějakým tím bossem, který jedná přece jen chytřeji.

Stavba – mimochodem vizuálně povedených a zajímavých – úrovní je maximálně podřízena rychlému spádu. Je v podstatě nemožné zabloudit, což je vykoupeno místy opravdu okatě vymezeným koridorem a neelegantně položenými překážkami. S takovým přístupem je ale třeba se v dynamických a koridorovitých akcích třeba smířit. Za odměnu si ani na chvíli nevydechnete.

Wanted baví od začátku až do konce. Kromě promyšleného krycího systému za to vděčí také možnosti zpomalovat čas, která je vyvedena opravdu dobře a dodává hře atmosférické grády.

A samozřejmě nesmí chybět ani trademark filmového Wanted, tedy zakřivení dráhy letu kulky. Nebyli jsme si jistí, zda to tvůrcům povede do hry dostatečně dobře implementovat. Ale světě div se, povedlo se to, byť je to opět věc dosti automatizovaná a rigidní. Je vidět, že byla podřízena snaze o co největší spád. Díky tomu se však dá opravdu dobře používat.

Jistým ozvláštněním hry jsou pak také efektní sekvence, kdy se Wesley dostane do ráže a sám od sebe pobíhá úrovní, zatímco hráč pouze v opravdu zajímavých pozicích a ve zpomaleném čase kosí nepřátele. Je to o dost lepší než mačkání určitých kláves ve správný čas. Na některých místech si zase užijete vložky v podobě kulometné palby či odstřelování z věže.

Použitá technologie možná není úplně z nejnovějších. Ovšem tvůrcům se s ní podařilo vystavět opravdu povedeně působící úrovně, ve kterých najdete dostatek grafických efektů, aby se vám na hru dobře koukalo. Bez problémů je i ozvučení a hudba.

Pravděpodobně největším problémem Wanted tak zůstává krátká herní doba, která jen o něco přesáhne pětihodinovou hranici. Jistě, dnes už to není žádná výjimka, přece jen bychom ale nechtěli, aby se z toho stal standard.

Pokud ale máte rádi lineární a rychlé akce, ve kterých se ani na chvíli nebudete nudit, je Wanted opravdu dobrou volbou, zejména jste-li fandy filmu.