RECENZE: Herní seriál Walking Dead nabral v poslední sezóně nový dech

Po pěti letech ždímání úspěšného konceptu se v Telltale konečně odhodlali k radikálním změnám. Vedle tradičně skvělého příběhu si tentokrát i skutečně zahrajeme nějakou tu hru.

Když v roce 2012 vyšla první sezona Walking Dead (naše recenze), byl z toho obrovský úspěch. Hrstka konzervativních fanoušků adventur sice prskala nad degradací žánru, ale většina ostatních si prostě užívala skvěla napsaný příběh, i když se odehrával prakticky bez zásahu hráče. 

Vylepšené grafiky si všimnete na první pohled.

Jenomže od té doby byl totožný koncept použitý už tolikrát, že se okoukal i těm nejzarytějším fanouškům. Ať už zrovna Telltale ždímali licenci na Hru o trůny, Bordelands, Batmana, Minecraft nebo Strážce Galaxie, vždy jsme dostali prakticky stejné hry s ošklivou grafikou, průhlednou iluzi volby a nulovou výzvu.

První epizoda čtvrté a podle všeho i poslední série Walking Dead však působí až nečekaně svěže. Autoři se nebáli sáhnout do základních mechanismů a je to jedině k dobru věci.

Souboje už nejsou jen o předpřipravených QTE sekvencích.

Tou na první pohled nejpatrnější novinkou je změna perspektivy. Kamera se přemístila za ramena hlavní postavy a Walking Dead se nyní ovládá jako standardní 3rd person akce. Což se hodí především během inovovaných soubojů. Ty už nejsou jen předem natočenými scénami, během nichž hráč mohl jen mačkat tlačítka, která se zobrazovala na obrazovce. Tentokrát se Clementine může po bojišti víceméně volně pohybovat a dokonce má k dispozici dva typy útoků

Ne, nebojte se, ze hry se tím nestala obyčejná mlátička, v níž kosíte nekonečné zástupy zombies. Přímá konfrontace je spíše nouzovým řešením a už dvě oživlé mrtvoly najednou jsou bez nějaké pokročilejší taktiky nepřekonatelný problém. Díky tomu jsem během zhruba dvou a půl hodinové epizody zemřel vícekrát než ve všech dosavadních hrách od Telltale dohromady. Což není výtka, naopak, konečně jsem měl pocit, že opravdu hraji počítačovou hru a ne jen odklikávám dialogy.

Zato v dialozích k žádným velikým změnám nedošlo. Naštěstí.

Stejné péče se bohužel nedostalo adventurní složce. Ani tentokrát tu nenajdeme žádné logické úkoly. Nově sice můžeme hledat nepovinné sběratelské předměty (zapomeňte na jednoduchou platinovou trofej), ale to je tak vše. Těžiště je opět ve skvěle napsaných rozhovorech. Clementine a její malý chráněnec A.J. se tentokrát přidají ke skupině dětí žijících v opuštěné škole. 

Asi neprozradím moc, když napíšu, že úvodní idylka rychle dostává trhliny a s tím, jak postupně poznáváte všechny přítomné, vyplouvají na povrch děsivá tajemství. Zápletka je rozehrána skvěle, to hlavní nás však teprve čeká v dalších epizodách. 

Vypadá to, že sliby Telltale o restrukturalizaci a změně přístupu nakonec nebyly plané. Nejnovější Walking Dead rozhodně není revoluční počin, a pokud vás jen lehce interaktivní vyprávění příběhů nikdy nebavilo, nebude vás bavit ani teď. Pokud jste však alespoň zpočátku hry od Telltale měli někdy rádi, určitě si vyvrcholení jejich vlajkové značky vyzkoušejte.