Vancouver 2010 na počítačích je docela slušná virtuální olympiáda

Dlouhou dobu se virtuálním olympiádám nedařilo dát správný impuls. Vancouver 2010 je ale přinejmenším na správné cestě.

Vancouver 2010 je na první pohled zástupcem olympijského subžánru. Po spuštění skončíte v klasicky konzolovém menu, z kterého nebyly odstraněny ani symboly tlačítek konzolových ovladačů.

Navigace v menu je proto dost krkolomná. Nefungují například kurzorové šipky a ENTER má potvrzovací schopnost pouze v některých případech.

Vybírat můžete ze čtrnácti disciplín. Znalci předchozích dílů zřejmě již zvedají ruce a mají na jazyku otázku: proč tak málo? Studio Eurocom ale správně vsadilo na kvalitu před kvantitou a snažilo se vysoustružit každou z disciplín k dokonalosti.

Naštěstí se ve hře podařilo udržet ta nejzajímavější sportovní klání. Hlavním tahákem je sjezd doplněný o oblíbený slalom a obří slalom. Vše v mužské i ženské variantě.

Potěší také skoky na lyžích a to především fanoušky světového poháru, kteří nevynechají v televizi ani jeden závod. Jakousi raritou, ale zároveň i jedním z pilířů hry, jsou boby (dvoučlenné). Ale najdete tu třeba i skeleton.

Kdo by si chtěl vyzkoušet, v čem že to závodí ta Sáblíková, bude jistě potěšen přítomností rychlobruslení, a to hned ve dvou (delší a kratší) variantách. A pochopitelně nebyl opomenut ani snowboarding či ženský freestyle. Naopak se rozlučte s během na lyžích.

Ve výsledku je paleta stále příjemně široká. Ale jen osvojení si základních pravidel a podmínek jednotlivých disciplín tak, abyste dokázali dělat slušné výsledky, vám zabere hodně času. A jistě netřeba připomínat, že prostor pro zlepšování je značný. Na tom ostatně Vancouver 2010 stojí.

Když pomineme ne úplně ideální (přesněji řečeno žádnou) úpravu ovládání pro podmínky panující na počítačích, tak se nakonec Vancouver 2010 ovládá docela příjemně. Tedy když pochopíte, jaké mají jednotlivé klávesy funkce.

Naštěstí tutoriály, které si můžete šikovně spustit před každou z disciplín, už operují s popisy kláves.

Sjezdové disciplíny jsou si ovládáním velmi podobné. To znamená, že na startu budete bušit do tlačítka, abyste se co nejrychleji rozjeli. Potom už se stačí trefovat do branek a jet pokud možno co nejrychleji, čehož docílíte držením jiného tlačítka.

Pozměněné ovládání mají disciplíny jako skoky na lyžích, krasobruslení či boby. Základy se naučíte velmi rychle, jen je musíte správně použít v praxi. Zpočátku budete produkovat dost mizerné výsledky a říkat si, že není možné, abyste se nedostali na stupně vítězů. Záhy zjistíte, že se konstantně zlepšujete. Právě tato schopnost hry motivovat k neustálému zlepšování je asi její největší předností.

Jednotlivé disciplíny se odehrávají podle olympijských pravidel. Stačí si vybrat a soutěžit. Nečekejte však nějakou kariéru či průřez všemi disciplínami. Někoho by to možná potěšilo, ve výsledku je to ale jednak nerealistické, jednak zbytečné.

Příjemné jsou naopak vtipné výzvy, které sice s realitou také nemají moc co dělat, ale hru dobře doplňují. A potěší onlinové žebříčky (byť přístupné jen přes Games for Windows), ve kterých si můžete své výsledky porovnávat s hráči z celého světa. Nebo si uděláte komorní klání u jednoho počítače.

O zpracování musíme s určitým překvapením konstatovat, že vůbec není špatné. Především pak nový pohled z vlastních očí dodává jízdě další rozměr a vyšší dynamiku, třeba když se rozjíždíte na skokanském můstku. Povedla se i hudba, přestože její pop-rockový charakter k olympiádě někomu nemusí úplně sednout.

Vancouver 2010 je docela dobrým doplňkem nadcházejících olympijských her. Oproti předchůdcům došlo skutečně k jistým zlepšením ve prospěch hratelnosti. Stále to sice není žádný zázrak, avšak milovníci vyjmenovaných disciplín, nejlépe všech najednou, vezmou zavděk možností se neustále zlepšovat.