RECENZE: Valiant Hearts jsou bohužel nejlepší hrou z první světové války

V povedené logické plošinovce se silným příběhem se podíváme do neokoukaného prostředí zákopů první světové války.

V těchto dnech si připomínáme sto let od vypuknutí první světové války, zásadního vojenského konfliktu, který navždy změnil tvář světa. Je jistě chvályhodné, že k výročí tohoto v kultuře překvapivě opomíjeného střetu, vychází také počítačová hra.

Smutnější je fakt, že ani tak gigantický vydavatel jako francouzský Ubisoft nenašel odvahu nalít do vývoje více peněz. Valiant Hearts tak konkuruje spíše nezávislým hopsačkám než vyskorozpočtovým titulům. To by si přitom takové kulaté jubileum jistě zasloužilo.

Takhle si hlavní hrdina návrat domů asi nepředstavoval

Nová vlna se starým obsahem

Máme před sebou dvourozměrnou logicko-akční chodičku (skákat ani střílet zde totiž není možné) v originálních kulisách. Hratelnost je nicméně klasická. Překvapivý prim tak hraje příběh, který sleduje úzce provázané příběhy čtyř zcela odlišných postav.

Ať už ale hrajete za nuceně nasazeného německého vojáka odloučeného od rodiny nebo amerického dobrovolníka, budete dělat stále to samé. Tedy řešit jednoduché adventurní úkoly spočívající v nošení věcí z místa na místo a skrývání se před pohledy a palbou nepřátel. Kromě běhání do stran můžete jen útočit na blízko, lézt po žebřících a používat předměty z inventáře.

Po celých pět, maximálně šest hodin potřebných k dohrání hry, se hratelnost nijak nemění. A od brzkého stereotypu vás neuchrání ani citlivé namíchání obsahu rovnoměrně kombinující přemýšlivé a akční sekvence. Velkým zklamáním je i slibovaná účast psa. Od toho jsme si slibovali mnohem více než jen občasné vzdálené přepínání pák a nošení předmětů.

Hry z 1. světové války

Zatímco druhá světová válka byla v počítačových hrách zpracována v každé myslitelné podobě alespoň 10x (i když poslední dobou je i tady docela ticho), vzpomenout si na nějaký titul z té první dá docela práci. Tím nejznámějším je patrně Red Baron, klasická arkáda z 80. let, v níž jsme ve vektorové grafice sestřelovali nepřátelská letadla po desítkách.

Z tohoto období se vůbec nejvíce dařilo leteckým simulátorům – nezapomenutelné jsou např. Wings of Glory, Dawn Patrol nebo Flying Corps – a náročným tahovým strategiím jakou Diplomacy či Imperialism. Co se týče samotné zákopové války je to nouze i bída a pokud nepočítáme různé modifikace známých her (Battlefield 1918, WWI Source), dokážeme si vybavit jen na celkem obstojnou řežbu Necrovision, která však fanoušky historie naštve přimícháním zombíků a démonů.

Necrovision

Škola hrou? Ne tak úplně

Během výpravného příběhu navštívíte ty nejdůležitější momenty první světové války, jako jsou bitvy u Ypres a Verdunu nebo ofenzivu na Sommě. Autoři si za cíl nekladli pouze pobavit, ale i poučit. Hra tak nabízí spoustu zajímavých údajů.

Nečekejte ale, že byste po jejím dohrání ohromili učitelku dějepisu encyklopedickými znalostmi. Přeci jen samotný příběh začíná stylem „zastřelili Františka d'Este a pak se na sebe všechny státy vrhly“.

Předkládané informace mají za cíl spíše přiblížit každodenní život vojáka do takových detailů, jako je starost o suché ponožky. Celé je to pojato velmi vkusně a nenásilně, a pokud vás tato linie nezajímá, nemusíte se jí vůbec zabývat.

Závodní minihry jsou sice zábavné, ale pro atmosféru hry jsou devastující.

Groteska ze zákopů

Atmosféra všeobecného zmaru a nesmyslnosti zákopové války ze hry přímo čiší a to i navzdory silně stylizované grafice. Ta je hodně osobitá a jistě nesedne každému, byla by ale hloupost se přes to nepřenést. Mnohem horší je, že s tímto vážným přístupem příliš neladí samotná hratelnost.

Postavy komunikují pomocí komiksových bublin doprovázených neurčitým blábolením, k balíčku první pomoci se dostanete jedině výměnou za ztracené šle a nepřátele mlátíte po hlavě naběračkou.

Vyložený bizár pak jsou souboje s bossem, které spíše než protiválečné drama připomínají scény z Toma a Jerryho. Stejně jako řidičské mezihry, během nich za doprovodu kankánu kličkujete mezi dopadajícími bombami.

Valiant Hearts jsou povedenou jednohubkou, jež zaujme především svým tématem. Pokud vám ale z nějakého důvodu 1. světová válka nesedí, existuje v tomto žánru dostatek stejně kvalitních, levnějších i originálnějších titulů v čele s remakem Oddworld: New N' Tasty.

Nezbývá než smutně konstatovat, že Valiant Hearts jsou jen lehce nadprůměrnou hrou. S ohledem na nedostatek titulů z období první světové jsou ale dost možná tím nejlepším počinem z tohoto období.