RECENZE: Under the Waves je ekologická deprese pod hladinou moře

V Under the Waves hrajeme za podmořského technika, který se před démony osobního života schovává na izolované vědecké stanici. Díky skvělému scénáři a melancholické atmosféře jde o podnětné dílo, o zábavnou videohru však rozhodně ne.

Under the Waves je jednou z těch her, které popírají myšlenku, že videohry by měly být především zábavné. Protože není a ani se o to nesnaží. V roli hlavního hrdiny Sama přežíváme na izolované podmořské stanici, jediným rozptýlením od rutinní práce na mořském dně je sledování televize a vysílačkový kontakt s nadřízeným a manželkou, kteří zůstali na pevnině.

Hra vyšla pod záštitou grafických mágů ze studia Quantic Dream, jejich technologických kvalit ale nedosahuje.

Sam si dlouhou samotku naordinoval sám, potřebuje se totiž vyrovnat se smrtí milované dcery, která zemřela při autonehodě. Obklopen tichem mořské masy přerušovaným jen bzučením elektrických přístrojů má spoustu času na přemýšlení. Netrvá ale dlouho, než si uvědomí, že to nakonec nejspíš nebyl tak dobrý nápad, jak si původně představoval.

Navzdory tomu, že prostředí snad nemohlo být odlišnější, připomíná premisa hry slavný Firewatch (naše recenze). Jenže zatímco ten šel přímo k věci a vše, co chtěl říct, vyložil během nějakých čtyř hodin, Under the Waves ředí hlavní dějovou linku spoustou vaty. Kromě posunování příběhu totiž musíte plnit i úkoly, které vám zadává vedení, v drtivé většině jde ovšem o obyčejné údržbářské práce nevyžadující nějakou větší invenci. Budete hledat úniky v trubkách, čistit vzduchové filtry, sbírat vědecké vzorky a tak dále a tak dále.

Většinu času budete trávit v malé ponorce při hledání, kudy se dostat k dalšímu úkolu.

V praxi to vypadá tak, že po otevřené mapě jezdíte křížem krážem ve své ponorce a hledáte to správné místo, kde lze požadovanou akci udělat. Orientace v podmořském světě je mimořádně složitá, máte totiž jen omezený rozhled a značení úkolů je jen hodně přibližné. Obzvláště hledání vstupů do jeskyní a průduchů je pořádnou osinou v zadku, už dlouho jsem takto ve hře nebloudil. Kromě povinností pak můžete ještě hledat na mapě skryté „poklady“, kterými si můžete vyzdobit kajutu na stanici, případně vylepšit vlastnosti ponorky.

Příběh hry je jedna velká deprese.

Ve hře jsou totiž zabudované i hodně primitivní survival prvky, takže budete nuceni sbírat suroviny. Z těch pak vyrábíte nezbytné zásoby vzduchu nebo paliva. K slavné Subnautice to má ovšem daleko. Nikdy jsem nepocítil nedostatek surovin, i tak vědomí možné smrti udušením přináší tolik potřebný dramatický náboj. Tou klíčovou částí zážitku je ale příběh a z něj plynoucí tíživá atmosféra.

Odehrává se ve dvou rovinách. Na té osobní se Sam snaží vypořádat se smrtí své dcery, kterou ale stále častěji vídá ve svých neobyčejně živých snech. Začíná už ze samoty bláznit, nebo s ním v moři ještě něco je? Druhá linie je daleko přímočařejší: Sam nachází stále více důkazů o rostoucím znečištění moře kolem něj, z rozkazů od vedení je však patrné, že se to korporace snaží za každou cenu ututlat.

Vývojáři úzce spolupracovali s neziskovou organizací Surfrider Foundation, která na problematiku znečišťování oceánů dlouhodobě upozorňuje, takže i když je hra zasazena do fiktivní minulosti, je až bolestně reálná.

Under the Waves stojí a padá na tom, jestli vám sedne její atmosféra. Pokud ano, čeká vás hluboce atmosferický zážitek, kdy jen v malé jednomístné ponorce prorážíte nezměrnou masu okolní vody, zatímco se kolem vás proplétají majestátní žraloci a velryby. Občas je dobré si jen tak vypnout uživatelský interface a kochat se okolím, k čemuž vybízí i vynikající soundtrack. O ten se postaral sám spoluzakladatel studia Parallel Nicolas Bredin se svojí postrockovou kapelou Hanging Fields. Po většinu času uslyšíte jen minimalistické pianové kompozice doprovázené elektronickými ruchy, v dramatických momentech se ale přidají bicí a kytara, které už tak zlověstnou atmosféru vyšponují do výšin. Pokud se vám líbilo, co udělali 65daysofstatic pro No Man’s Sky, bude na vás s největší pravděpodobností fungovat Under the Waves.

Pokud se ale do té atmosféry nedokážete ponořit, zůstane vám jen zbytečně protahovaná nuda s příšerným ovládáním a nic neřešící pointou. Ale tak už to s artovými hrami bývá, nesnaží se zalíbit všem.