RECENZE: Zážitek z Trek to Yomi na Switchi kazí grafické kompromisy

Samurajská akce Trek to Yomi se pár měsíců po vydání na jiných platformách podívala také na Nintendo Switch. Filmový zážitek bohužel kazí grafické kompromisy, kvůli nimž nevynikne atmosféra hry.

Loni v listopadu jsme se na Switchi dočkali výborné kung-fu akce Sifu, která se odkazuje na staré hongkongské filmy. Ostatně její autoři hru neustále vylepšují a v bezplatné aktualizaci přidají kantonský dabing, který má zážitek ještě umocnit.

Samurajský Trek to Yomi vychází na Switchi také se zpožděním oproti ostatním platformám. Obě hry mají společnou výraznou stylizaci, byť každá jinak. Černobílý Trek to Yomi se s filmovým zrnem a filmovou kamerou odkazuje na staré samurajské filmy. Z portu ovšem tentokrát nadšený nejsem.

Ale popořadě. Chopíme se ovládání mladého šermíře Hirokiho, který svému umírajícímu mistrovi slíbí, že ochrání město a své blízké. Po krátkém tutorialu a obhlídce okolí jsme vrženi rovnou do akce: na město útočí bandité.

Ačkoli hra působí jako 2D akce, ve skutečnosti tak tomu je jen při soubojích. Mimo ně se procházíme volně ve 3D, přičemž cesta dál je vždy jasně daná. Pokud budete zvědaví, narazíte na malé odbočky s bonusy, ať už sběratelské nebo ty, které vám pomohou v boji. Je zde i pár jednoduchých hádanek či alternativních cest, takže je možné například obejít skupinku nepřátel a shodit na ně z vyvýšeného místa klády.

Akce sama o sobě je výborná. Postupně se naučíte číst soupeře a nová komba, takže výsledkem je opravdu parádní pocit z boje. Jenže bohužel, tvůrci vyloží své karty prakticky hned na začátku a později už nedokážou přicházet s novými nápady. Návštěva Yomi, šintoistické země mrtvých, už je utahaná.

V původní recenzi verze pro Xbox Series X/S jsem hru ohodnotil 75 procenty. Pokud vás zajímá o vlastní náplni víc, odkážu vás právě na ni. U verze pro Switch ovšem musím s hodnocením výrazně dolů.

Kompromisy v grafice jsem samozřejmě očekával a v tomto ohledu se port střílí do vlastní nohy. Právě pohled na různé scenerie a záběry, které vypadají jako ze starého filmu – zkrátka zvolená stylizace – jsou součástí zážitku. Jenže na Switchi to tak na mě vůbec nepůsobí. Z mihotajících se nekvalitních stínů bolí oči a velkolepé záběry do dálky vyznějí do prázdna, protože výrazně klesne i rozlišení. Slušně vypadají jen některé scény v interiérech, ale rozhodně ne všechny. Navíc ne vždy je hra plynulá.

Kde jsou obrázky?

Testovací verze mi nedovolila pořizovat screenshoty a ty, které zaslal vydavatel, neodpovídají tomu, jak hra vypadá. Rozhodl jsem se je proto v recenzi nepoužít.

Je také zjevné, že původní design hry nepočítal s hraním v handheldu. V situacích, kdy filmová kamera zabírá scénu hodně z dálky, jsou postavičky titěrné – vy ovšem musíte číst pohyby soupeře, abyste adekvátně zareagovali. Je tak rozhodně lepší hrát v doku, kde tento problém odpadá. Ani v tomto režimu zobrazení vám ovšem neukáže svůj potenciál a poetickou krásu.

Protože vzpomínky mají často odstín růžové, rozhodl jsem se obě verze porovnat. Na Xboxu Series X už jsem hru nainstalovanou neměl, využil jsem tak možnosti hru streamovat. I tak je výsledek bohužel výrazně lepší než to, co nabízí switchová verze skrze dokovací stanici.

Abych to nějak zhodnotil. Trek to Yomi je jednohubka na nějakých pět hodin a pokud vyloženě trváte na tom, že si ji chcete zahrát na Switchi, hrát se to dá. Ochudíte se ovšem o podstatnou část atmosféry, kterou vám zprostředkuje verze pro PC nebo nové konzole. Škoda.