Too Human – s Vikingy navěky

aktualizováno 
Vikingská mytologie ve futuristickém prostředí? Zní to to dobře, ale provedení je již horší.
70

Too Human

Platforma: Xbox360
Výrobce: Silicon Knights

  • Příjemný mix mytologie a futurismu
  • Svižná akce
  • Solidní systém vylepšování
  • Možnosti opakovaného hraní
  • Technické nedostatky
  • Systém vylepšování zčásti leží ladem
  • Akce se po čase stává stereotypní
  • Značně omezené možnosti práce s kamerou

Na akční titul až překvapivě slušně zpracované RPG elementy zůstávají trestuhodně nevyužity, a tak zbývá jen docela dobrá akční hra.

Herní karta

Too HumanŽánr RPG her máme povětšinou spojen s tématikou západních fantasy světů, případně pak s výstředními světy japonských her, kde dohromady koexistuje magie s těmi nejfantasknějšími vynálezy, a proto když se objeví nějaká čistě futuristická hra tohoto ražení, jako například Mass Effect, je to tak trochu svátek. Hra Too Human sice patří do ryze akční větve žánru a pracuje i s vikingskou mytologií, ale je zasazena někam, co vypadá jako poměrně vzálená budoucnost, takže důvod k radosti tu rozhodně je.

Alespoň tedy zpočátku. Časem, respektive až nepříjemně brzy, se totiž ukáže, že vydání této hry zase až tak radostnou událost nepředstavuje. Jednak se totiž jedná spíše o akci, kde si jen průběžně vylepšujete statistiky a vybavení, a jednak ani hratelnost není úplně taková, jaká se od akčních RPG všeobecně očekává. Ve výsledku tak po tomto titulu sáhnou spíše akčně ladění hráči, zatímco vyznavači dlouhých epických příběhů se raději porozhlédnou jinde.

Too HumanMůžete si tak vybrat, kterou cestou se vydáte nebo zda se budete zlepšovat rovnoměrně.

Nikdo z našeho redakčního osazenstva není odborníkem na vikingskou mytologii a pokud na tom jste podobně, pak vězte, že Too Human nebude důvodem k tomu, abyste se o tuto problematiku začali zajímat, natož abyste se něco dozvěděli. Vikingy vám tak tato hra bude připomínat v podstatě jen jménem hlavního hrdiny boha Baldura, sem tam nějakou tou meziherní animací, ale zejména v okamžicích, kdy vás poté, co padnete v boji, bude Valkýra odnášet do Valhaly. Mimochodem, jedná se o proces poněkud zdlouhavý a pokud vám nezačne lézt na nervy do poloviny hry, udělujeme vám titul „Kliďas roku“.

Zpočátku ale vše vypadá maximálně nadějně – výběr z pěti povolání, úvod do systému levelování a stromu dovedností, to všechno naznačuje, že máme tu čest s opravdu promyšleným a propracovaným titulem. Jenomže skutek utek. Vše sice má Too Humansvou nepopiratelnou hloubku, ale pohříchu velmi brzy vyjde najevo, že je to vcelku zbytečné, a práce s tímto systémem tak přišla vniveč.

Hlavní a víceméně jedinou náplní hry totiž je rubat všechno, co se ve vašem dohledu pohne, což místy dochází až do takového extrému, že se snažíte sejmout i vaše parťáky – jste zkrátka v laufu. Soubojový systém je ale povedený. Pravou páčkou rozdáváte údery mečem do požadovaných směrů, pravou spouští střílíte, což lze efektně a se silnějšími zbraněmi i efektivně kombinovat například tak, že soupeře mečem vyhodíte do vzduchu a tam ho rozstřílíte jako David Kostelecký všech 25 finálových holubů. A pokud jste v úzkých a máte nabitý patřičný ukazatel, můžete použít i nějakou tu obzvláště ničivou techniku.

Too HumanZ právě napsaného ovšem bohužel mimo jiné plyne i to, že nelze manuálně v plném rozsahu ovládat kameru, což jednoho občas dohání k šílenství. Ovšem ani ne tak při samotných soubojích, kde své bezprostřední okolí vidíte bez problémů a navíc stejně akorát zběsile rubete kolem sebe, ale zejména v okamžicích, kdy se přesouváte z místa na místo.

Člověk má už tak nějak zažito, že pokud svého hrdinu vidí z perspektivy třetí osoby, tak kolem něj může kamerou rotovat, ovšem v tomto případě je výsledkem podvědomého pohybu páčkou pouze tasení meče. Kamera se sice snaží jako zběsilá, aby dění zabírala vždy z co nejlepšího úhlu, ale již z principu není možné, aby se to dařilo úplně vždy, a tak si občas kvalitně zaklejete.

Hra utápí slušný RPG systém v záplavě akce a v nezajímavých dialozích.

Too HumanPochvalu si ale zaslouží levelovací systém. S postupem na vyšší úroveň obdržíte zkušenostní body, které pak rozdělíte mezi své schopnosti rozdělené do tří větví – ruční zbraně, střelné zbraně a speciální techniky. Můžete si tak vybrat, kterou cestou se vydáte nebo zda se budete raději zlepšovat rovnoměrně ve všech třech kategoriích. V kombinaci s pěti povoláními to dává dohromady docela slušné možnosti pro opakované hraní. Zda k tomu ale budete mít motivaci, to již záleží na vašich sympatiích, respektive na tom, jak moc vás tato hra chytne.

Dost propracovaně se jeví i systém získávání a používání zbraní a dalšího vybavení. Nejde totiž o pouze o to najít nějaký pořádný kanón, začít ho používat a do konce hry se už o nic nestarat. Příslušný model totiž musí být vhodný pro vaši aktuální postavu, což ale celou věc poněkud komplikuje. Při snaze o co nejlepší konfiguraci, tak často strávíte dlouhé minuty studováním statistik všeho možného, což tedy nepovažujeme za úplně nejvhodnější řešení ve vztahu ke hře, která je mnohem více Too Humanakcí než RPG.

Na jednu stranu to sice prodlužuje herní dobu, ale na stranu druhou to dokáže i docela otrávit, takže to zase až tak moc řešit nebudete a jen letmo v6dy istíte, jak se věci mají, rychle nahodíte podle vás nejlepší výzbroj a jdete zase rubat další stovky nepřátel. Ještě jsme totiž nezmínili skutečnost, že mnohé zbraně lze ještě dále vypešit přídavnými vlastnostmi, když do nich vložíte příslušné runy, které vedle dalších předmětů získáváte postupem hrou. No a jednou tak při studiu vlastností run zjistíte, že je vám to vlastně úplně jedno, protože vás baví kosit protivníky a ne se hrabat v tabulkách.

Bez hádanek ani krok

Hra se snaží zaujmout i tím, že se zde vlastně vyskytují dva světy. Ten jeden je ten ošklivý, zamořený monstry, která houfně kosíte, zatímco ten druhý, „vikingský“, no zemský ráj to na pohled. Hlavním účelem této koexistence ovšem není potřeba mít místo, kam jezdit na dovolenou, ale zakomponování jakýchsi jednodušších hádanek. Nejprve tak musíte najít studnu, která vás přenese do vikingského ráje, kde je obvykle potřeba udělat něco tak, aby se to projevilo ve světě normálním. Není to pochopitelně nic nového pod sluncem, ale zpočátku to dokáže hru docela oživit. Časem ale bohužel zjistíte, že si tak zpřístupníte maximálně tak další lokace, kde je potřeba vysekat další hordy monster, takže vám to potom přirozeně zase až tak skvělé nepřijde.

Too HumanJe to ale nesmírná škoda, protože být tento systém součástí nějaké větší, delší a ne tak zběsile akční hry, patřil by jistě ke chváleným kladům. Takto sice jeho potenciál nic neztrácí, ale je zde trestuhodně nevyužit, respektive nemá moc šancí vyniknout.

Technické zpracování je na první pohled opravdu výborné, ale na pohled druhý již tak skvěle nepůsobí. Jak příhodné v kontextu s celou hrou. Grafika je krásně ostrá, dá se říci, že i plynulá a povětšinou i líbivě barevná, ale všechno toto je zmařeno v okamžiku, kdy se dá scéna do pohybu. Podivné kreatury nechť se pohybují, jak je ctěná libost, ale prkenný pohyb hlavního hrdiny hře rozhodně čest nedělá. Do toho si připočtěte i podivné rozpadávání předmětů (jsou pochopitelně pevně určeny, vše se rozmlátit nedá ani náhodou) a dojem z grafiky je hned o něco horší.

Podobné je to i se zvuky. Na první poslech nic zvláštního a bitevní vřava včetně zpráv Too Humanz vysílačky zní vlastně dost dobře, ale pak zjistíte, že vám do sluchátek chodí hlášky typu „Je to čest velet takovým vojákům“ poté, co vymlátíte standardní místnost s hromadami řadových monster.

Jak jsme již zmínili, příliš netušíme, kdo je ve Valhalle kdo, a tak nám přišla vhod možnost zapnout si titulky, abychom věděli, zda je řeč o božstvech, dalších úkolech nebo zda jsme prostě jen nerozuměli, když někdo básnil o pro hru nepodstatných věcech. Tato volba je ale opět poněkud zbytečná, protože se vytrvale stávalo, že titulky se objevovaly maximálně tak do poloviny nějaké konverzační animace a poté, co se přestaly objevovat, huhlaly postavy vždy ještě slušnou dobu vesele dál.

Takže celkově asi takto – pokud čekáte kvalitní RPG zážitek, nedočkáte se. Pokud máte zálusk na slušnou akci, dejte Too Human šanci, protože o nic jiného než akci tady ve skutečnosti nejde. Pokud ale od této hry nečekáte nic, bude to možná nejlepší. Too Human totiž utápí vcelku slušný RPG systém v záplavě akce a v nezajímavých dialozích, ale jelikož jste nečekali vůbec nic, tak je zde šance, že se vám to bude bezvýhradně líbit právě v této podobě.

Gamescom 2019

Největší světová herní výstava Gamescom 2019 opět přinesla řadu novinek a ukázek nadcházejících titulů. Velkou pozornost si získaly tituly Death Stranding, Watch Dogs: Legion a samozřejmě Cyberpunk 2077.

Hodnocení hry

Redakce

70 %

Čtenáři

69 %

Vaše hodnocení

Doposud hodnotilo 52 čtenářů

Témata: studny

Nejčtenější

Pět filmů podle her, které kritika rozdrtila, ale nám se líbí

DOA: Na život a na smrt (2006)

Videoherní adaptace patří ve filmové branži mezi „otloukánky“. A přiznejme si to, většinou zaslouženě. Existují ovšem...

EA mají zápis v Guinnessově knize rekordů, za rámeček si ho nedají

Star Wars: Battlefront II

Obhajoba lootboxů ve hře Star Wars: Battlefront 2 se může nově pyšnit světovým rekordem za nejméně oblíbený diskusní...

Excel jako herní platforma, lidé v něm vytvářejí neuvěřitelné věci

Graf v Excelu

Tabulkový procesor od Microsoftu nesmí chybět na žádném pracovním PC a je v podstatě synonymem nudy. Najdou se však...

Dvacet zásadních her roku 1999. Hlasujte, která byla nejlepší

GOTY 1999

Při loňské anketě o nejlepší hru roku 1998 se mohlo zdát, že tehdejší rok neměl v herní historii konkurenci. Letmý...

RECENZE: V hororu Man of Medan zjišťujete, co zabilo posádku ztracené lodi

The Dark Pictures Anthology: Man of Medan

Více než hra je Man of Medan interaktivní film. Ale skvělý, navíc si ho díky originálně zpracovanému multiplayeru...

Další z rubriky

RECENZE: Might and Magic X je úžasný návrat strojem času o 15 let zpět

Might and Magic X Legacy

Málokdo se dnes odváží vyrukovat s tak hardcore retro titulem, jakým je desáté Might and Magic. Vzpomínky ožívají.

RECENZE: World of Warplanes se snaží navázat na tankový úspěch

World of Warplanes

Podaří se zopakovat zásah do černého i podruhé, kdy tanky z World of Tanks nahrazují letadla? Zatím to není jisté.

RECENZE: F1 2013 jsou parádní formule, ale doplácejí na roční vydávání

F1 2013

Nejenže je to jediná hra s oficiální licenci F1, ale navíc je opravdu dobrá. Jenže když vychází každý rok, je těžké to...

Najdete na iDNES.cz