První díl Tomodachi Life, který se podíval i na Západ, vyšel před dvanácti lety na dnes již obstarožní handheld 3DS. A zatímco v The Sims můžou hráči trávit hodiny navrhováním příbytků, Tomodachi Life se více soustředil právě na sociální interakce.
Největší zábava spočívala v tom, navrhnout si postavy podle svých kamarádů nebo známých osobností a pak sledovat, jak mezi sebou interagují. Je možná až trochu děsivé, že pár posuvníků, které postavičkám vetknou povahu, dokázalo lidi, které znám, poměrně věrně podchytit.
Tomodachi Life: Living the Dream vychází na původní Switch a je to takový ten klasický „větší, lepší“ druhý díl. Opět tu máme ostrov, na němž žijí Mii, což jsou takové zjednodušené postavičky ještě z éry konzole Wii. Obyvatele si musíme sami navrhnout, ideálně pak podle někoho, koho znáte.
Robustní editor postav
Editor nového dílu je poměrně robustní a zároveň snadný co se uživatelské přívětivosti týče, navrhnout vzhled někoho, koho znáte, tak není problém. Celkem mě překvapilo, že i Japonci naskočili na woke agendu a zařadili kromě muže a ženy i nebinární osoby. Každopádně je na hráči, jaké postavy si vytvoří a jaké preference pro randění jim přiřadí. Pokud si ve hře vytvoříte svoji vlastní rodinu podle skutečnosti, zaškrtáte jednotlivé vazby, aby pak nedocházelo k různým excesům.
Tomodachi Life: Living the Dream
Tomodachi Life: Living the Dream
V Living the Dream se postavy volně pohybují po celém ostrově, přičemž hráč v roli „boha“ má nyní mnohem více možností, jak někoho dát dohromady. Zatímco v původní hře jste často mohli jen doufat, že se někdo potká, v novince zkrátka chytnete jednu postavu a přenesete ji k druhé. Jemnými náznaky pak naznačíte, jaký by měl být výsledek, když rozhodnete, zda něco je, nebo naopak není dobrý nápad.
Na začátku má každá postava svůj malý domeček, přičemž podobu interiéru určí některá z mnohých tematických „tapet“, jakými jsou třeba knihovna, čajová místnost, pokoj plný plyšáků a podobně. Výběr je ohromný a vybere si podle vkusu každý. Když se pak nějaké postavy dají dohromady, sestěhují se do většího domu – jeho základem je velká společná místnost. Jsou tu svatby a celé řada dalších společenských aktivit.
Tomodachi Life: Living the Dream
Tomodachi Life: Living the Dream
Základní herní smyčka se týká obhospodařování potřeb vašich obyvatel. Ten má hlad, ta se chce s někým potkat, dalšímu se zdá nějaký sen. Takže budete nakupovat jídlo, nové oblečení, kterého jsou opět mraky, vymýšlet témata k hovoru a samozřejmě i vylepšovat podobu a vzhled svého ostrova.
Postupně si zpřístupníte další prvky, které vám pomohou ještě více si přizpůsobit postavičku svému vzoru, například volbou stylu chůze či pozdravu. Až si odbudete úvodní hodiny, kdy je všechno nové, získáváte další budovy a teprve určujete ráz svého ostrovního panství, smrskne se hraní spíše na kratší seance.
Pokud jste zatím s Tomodachi Life neměli tu čest, měl bych vás připravit na to, že hra je občas z evropského pohledu malinko divná. Nemyslím to negativně, jen je třeba říci, že japonský humor je zkrátka jiný.
Tomodachi Life: Living the Dream
Tomodachi Life: Living the Dream
Původní hra mě bavila, protože to bylo něco úplně nového. Byla hravá, úsměvná, místy bizarní. Living the Dream vše ještě rozšiřuje, nicméně právě ten pocit toho, že zažívám něco nového, se už vytratil.
Zábavu si vytváříte sami
To, jaký zážitek si z hraní odnesete, ovšem záleží hlavně na vás, respektive na tom, jaké postavičky si vytvoříte a jak se vám podaří vystihnout váš záměr. Bude to vaše rodina, přátelé nebo třeba tým superhrdinů? Z tohoto důvodu je Tomodachi Life těžké hodnotit – pro někoho to může být nuda už po pár hodinách, zatímco další v ní stráví klidně desítky hodin. S rozhodnutím vám může pomoci demo.
Tomodachi Life: Living the Dream
Tomodachi Life: Living the Dream
Tomodachi Life: Living the Dream vychází 16. dubna na původní Switch. Lze samozřejmě hrát i na Switchi 2, který například zkrátí nahrávací časy.
