Když si tak jedete po dálnici a začne vás předjíždět jiný automobil, máte vždycky chuť s ním začít závodit. A někteří odvážnější (spíš bych řekl vyhrabanci. Právě dneska ráno, ještě tomu není ani dvacet hodin, se totiž kousek od nás na silnici zabili dva kámoši (bylo to i v hlavních zprávách všech televizních stanic), kteří se nadrali a pak spolu závodili v autech - by Vreco) začnou a pak se začínají dít zajímavé věci. Zvláště pak, když postavíte pěkně nadupané, sportovně založené Volvo S40 a Ford Mondeo, hádejte, kdo vyhraje? To můžete ovlivnit hlavně vy, díky této hře. Ze začátku mi to velice připomínalo takové ty závody, které se pořádají i tady u nás, v České Republice. Myslím, že ti všímavější vědí, že mluvím o Brněnské dráze a na ní většinou dějících se závodech sportovních osobních vozů. Jednoduše řečeno, obyčejná vozidla nabitá silným motorem se skvělým jízdním požitkem.
Řekněme, že to je takový mlhavý popis ke hře. Všeobecně ve světě je známo, že obliba automobilových závodů každým závodem roste. Vždyť, kolikpak toho máme, jsou to formule, závody trucků, ale také závody obyčejných trabantů. A k tomu patří i závody organizace TOCA. Ale dost již podobných a zbytečných plků, pojďme ke grafice, která patří k možná zatím nejlepším, kterou jsem v závodní hře viděl. Především chci upozornit, že uživatelé počítače, ve kterém nemají zabudovanou 3D podporu, nikdy nepoznají, jak je v této hře ta 3D podpora vynikající. Ono záleží i na rychlosti, neuvěřitelně to hru zrychlí, ale i samozřejmě i po stránce jakýchkoliv efektů. Řekněme, že se třeba ze začátku pořádně rozjedete, avšak pozor, prudká zatáčka (aneb Pozor, Zákruta). V té velké rychlosti jen taktak ubrzdíte vaši silnou mašinku a najedete do jezdce před vámi. A stane se však několik věcí: vaše přední sklo je rozbité, zadní sklo předního jezdce je taktéž rozbité a k tomu ještě dostanete napomenutí a když se to bude opakovat ještě dvakrát, tak jste diskvalifikováni.
Ovšem grafika není jen rozbité přední sklo, kdepak, to nejlepší teprve přijde. Co kdybysme se podívali na nejobyčejnější živel, jakým je počasí. Mluvím samozřejmě o dešti, nebo jen o přeháňce. Když si jedete jen tak po krásně suché vozovce, najednou se rozprší a vy musíte si nechat vyměnit pneumatiky. Ovšem když jste první a za vámi několik jezdců, tak nejste zrovna nadšení. Ale je to pořád lepší, než když skončíte rozmlácení na maďeru. Dále pak třeba terén kolem závodní dráhy. Je jich pochopitelně několik, protože tratě nejsou stejné. Klasickým prvkem je tráva,písek a štěrk. A je to i poznat na dopadu vašeho vozu, když tam bohužel váš vůz skončí. A zvláště pak je pěkné, když později vidíte, jak vyjíždíte tou trávou ven. Tráva střílí kolem dokola a její zbytky zůstávají ještě na pneumatikách.
O grafické stránce bysme mohli mluvit dokola a dokola, ale přestalo by vás to bavit a informace o celé hře jsou v tom případě nezajímavé. Takže pojďme se podívat, co na nás vlastně v celé hře čeká. Takže, co kdybysme se podívali na vozy, za které ve hře můžete hrát.
Celkově je ve hře asi 14 vozů, ale hned k dispozici jich máte řekněme 7. Jsou to třeba od Forda Mondea začínaje až po Vauxhall konče. A je to samozřejmé, že každý vůz má jiné vlastnosti. Zatím podle mých zkušeností jsou nejslabší vozy značky Audi, zatímco k silným protivníkům patří Nissany. Avšak zatím vůz, se kterým se mi jezdilo nejlíp, byl onen již několikrát zmiňovaný Ford. Ale tak ono to taky není moc způsobený vozy, ale spíše řidiči. Opravdový machr se dokáže z předposledního, čili z 15 místa, dostat až na druhé. Dalším takovým příjemným zpestřením vašich závodů jsou opravdoví jezdci, kteří jsou zapsáni do registračních papírů TOCA organizace. Takže si můžete zajet proti profíkům, a když máte ještě střední obtížnost, není to zas až tak velká sranda. Takže, hezkou zábavu...
Ze zážitků mého jezdce:
Dnes je můj první závod. Jsem velice nervózní a mám strach, že se mi něco stane. Procházel jsem si jednoho večera celý okruh a zapisoval jsem si do svých zápisků správnou techniku připravované jízdy. Po několika zápiskách jsem to vzdal a začal se vracet zpátky. Uvidíme, jak ten druhý den zvládnu.
Ráno druhého dne jsem jako každý den šel podívat na svého miláčka. Otevřel jsem jeho dveře a usedl. Začal jsem si říkat, že dnes je možný, že s ním jedu naposled. Zvláště ten strach o svůj život byl s blížícím se časem větší a větší. Vrátil jsem se na svoji na ubytovnu a čekal, až budu připraven. Hlavně jsem prosil, ať po celý den nespadne ani kapka deště. Po přípravě, jak fyzické, tak hlavně psychické, jsem se odhodlal usednout do svého vozu a zajet co nejrychlejší čas. Startuji svoje vozidlo a rozjíždím...
| ||||||||||||||||||||||||
