Hraní FPS jsme snad všichni, jakožto majitelé prvních stejšnů, potajmu záviděli kdejakému vlastníku PC. S nástupem 128 bitové PS2 se ale pomyslná zábrana prolomila a my tak konečně máme možnost střílet na kdekoho z vlastního pohledu a brodit se tunami protivníků prošpikovaných skrznaskrz olovem. Grafické provedení a herní enginy ale stárnou i na "neupgradovatelné" mašince a stáváme se tak svědky programovacího pokroku. Prehistoričtí a božsky hratelní TimeSplitters, které si leckteří z nás pořizovali společně s novou konzolí PS2 (a již je tomu drahně měsíců), také potřebovali po všech stránkách vylepšit a odít nějakou tou novinkou. Dali tedy borci z Free Radical Design hlavy dohromady a zplodili sequel, jehož posouzení vám po mnoha probdělých nocích poněkud opožděně přinášíme… Tedy abych byl upřímný, odtrhnul mě od tohoto titulu jeho velký sok - Red Faction 2 a vzpomněl jsem si, že musím napsat recenzi.
Nejprve si povíme něco o singleplayeru. Motiv cestování časem samozřejmě zůstal. Splitři (nepříliš pohledná a nepříliš inteligentní, o to však zákeřnější mimozemská stvoření) už zase kují pikle; připravují invazi. Za pomoci obligátních časových krystalů, samozřejmě. Vy, jakožto drsný zástupce lidské rasy se jim v tom společně s parťákem samozřejmě budete snažit zabránit všemi dostupnými přesvědčovacími prostředky. Přesvědčování za pomoci rozkladu jejich biologických schránek (a nejen splitřích…) se tak bude odehrávat v deseti různých levelech, ve kterých se ocitnete díky jejich vlastnímu vynálezu, ne nepodobnému Hvězdné bráně. Příběh jasný jak záblesk pulsní pušky.
Pochvalu si tvůrci rozhodně zaslouží za zpracování jednotlivých úrovní. Už první lokace - komplex pod sibiřskou přehradou, vás jednoznačně přesvědčí o originalitě, se kterou se Free Radical vytasili. Za nenápadného plížení, tichého odstřelování á la Metal Gear Solid a likvidace nepřátelských cílů plastickou trhavinou se pomalu dozvídáte o prapodivném vědeckém pokusu, při němž je většina Aljošů a Nastasjí pomalu proměněna v živoucí mrtvolky. Celé se to maličko zvrhne v jemné flambování zombies a potyčky s komandy, která neví, koho dříve likvidovat, až si budete připadat jako v plně prostorovém Residentovi. Když zničíte kontejner s podezřelým nákladem, přesunete se výtahovým systémem na samotnou hráz přehrady, kde vás uvítá sovětská helikoptéra olověným dortíkem. Rychle do kulometného hnízda a oplatit rudým ďáblům jejich pověstnou přívětivost… Po ukořistění krystalu a vyčištění levelu následuje přesun k časovému portálu a šup do Chicaga v dobách prohibice. Změna postavy, změna prostředí, zadávaných úkolů a hlavně změna zbraní. Žádné přesné odstřelovačky se stabilizérem, ale prozaická a rozklepaná sniperka. AK 47 se promění v krásný a oblíbený Tommy gun atd. S každým údobím se všechno změní a vy budete doslova nadšeni variabilitou všech herních položek. Řádění v saloonech na Divokém západě, kde žijí drsní hoši s šestirannými kolty a TNT po kapsách, hyper futuristické megabouchačky při pronásledování zběsilých ufonů, prozaické střílení a následné sbírání šípů z kuše v aztécké pyramidě, tiché a nenápadné pronásledování hackerky do jejího elektronického doupěte spojené s načasovaným odstřelováním kamer a skrývání se před zraky
policistů, či opravdu těžké zbraně v "rukou" vašeho kyborga, čistícího továrnu na válečné roboty; to všechno a ještě více nabízí Story mód. Samozřejmostí zůstává systém obtížností, převzatý z jednotky, od pohodového easy, kde si užijete tak jednu třetinu celého levelu, až po drsný a opravdu těžce hratelný hard, kdy budete vaše křesla opouštět s neurotickým třasem rukou a umaštěný a propocený Dualshock prchne v dál při vidině stého opakování z minulého checkpointu. Odměnou za slušné projití a splnění postranních úkolů vám budou odemčené levely, zbraně a charaktery pro další módy hry.
Vyřádit se budete moci ve volně definovatelné Arcade custom, ale jiné režimy - než prozaický Deathmatch, se dají odemknout pouze v její předchozí variantě – Arcade lize. Liga je sadou nesčetných utkání v multiplayerovém duchu s danými podmínkami k obdržení medailí a s nimi souvisejících bonusů. Budete vraždit v Deathmatchi, týmovém Deathmatchi, krást tašku nebo se ji jen snažit udržet ve svém vlastnictví co nejdéle, dobývat základnu, asistovat bojujícím opicím, utíkat před virem infikujícím spoluhráče atd. Hlavním rysem všech těchto zápasů o život je dynamika a pekelné tempo - oba tyto faktory vás nenechají vydechnout.
Zůstalo také velmi oblíbené Challenge. Mnohdy velmi humorné "minihry" jsou opravdu tuhé a na to, abyste obdrželi zlatou medaili a spolu s ní i nějaký ten nový charakter, se budete muset setsakra snažit. Boxování do hlav zombies, flambování obřích kalmárů, likvidace překynutých piškotových mužíků, prohazování cihel okny, sbírání banánů ve stylu Pac-Man,
či odstřelování melounů nad hlavami popletených opic pobíhajících po cirkusovém stanu, to vše musíte zvládnout v drsném časovém limitu.
Hlavním mottem původních TimeSplitters byla samozřejmě hra více hráčů. Ani ve zde popisovaném pokračování nebudete zklamáni. Připojením multitapu, i-linku a většího počtu ovladačů docílíte mohutného "gruppen sexu" za záblesků laserů, řevu umírajících nepřátel a vítězných pokřiků. Teď je ale také na místě vznést velkou výtku směrem k programátorům, kterou má nejspíše na triku slabý playtest, zrychlené vydání a multiplatformová orientace titulu. Ono se to totiž občas nepěkně škube! Při výskytu více nepřátel, letících projektilů, či tříštících se objektů se projevuje nedostatečná optimalizace enginu. Vykřičníkem je tak hned první level Story módu při kooperativě dvou hráčů, kde se hned na začátku začnete podivovat nad zpomalením při otáčení, či střelbě. Došlo to tak daleko, že mi při mulťáku dokonce totálně zamrznula PS2 (věc, kterou jsem naposledy zažil při kooperaci v Halo na Xboxu, kde se dá s jeho PC architekturou ale podobný výpadek očekávat:o). Věc je to nepříjemná a u titulu, který stojí a padá na hře pro vícero hráčů naprosto neodpustitelná! Ale pojďme zpět…
Graficky působí TS2 velmi příjemně a atmosféricky. Vzhled hry se ukázkově přizpůsobuje časovému vymezení konkrétního levelu a dané lokaci, přičemž se stále drží své nezaměnitelné originality. Klasický důkaz tvrzení, že v jednoduchosti je síla. Hra nemusí předvádět všelijaké ty particlové efekty, vypalovat vám zornice tunami lens flare; stačí jen jednodušší, ale stylové
textury plus osobité prostředí… Jsou to zkrátka klasičtí TimeSplitters s komiksovou dávkou humoru na každém kroku: vzhled všech postaviček, jejich animace apod. Velmi mne potěšil např. level Dead Faction, kde pobíháte s bezzubým vousatým kovkopem a snažíte se vyhýbat přezbrojeným a zatraceně futuristicky vybaveným pořádkovým silám ve známých prostorách parodovaného titulu…
Hudebně a zvukově je na tom hra stejně, co minule. Velmi kvalitní a příjemné tracky, které lehce dokreslují levely (krásná variace na geniální Vangelisovo ozvučení Blade Runnera v Neo Tokyu), odpovídající FX zbraní a špičkové namluvení postav. Není co dodat. Tečka.
Výdrž titulu (kompletace Arcade league, Story módu a Challenge) ve hře pro jednoho hráče je cca nějakých 50 hodin (chybí mi jen 5 levelů ve Story na hard, které už se snad ani nedají dojet :o). Motivovat vás bude získání všech 126 postav, či získávání skrytých platinových trofejí. Monstrózní statistiky, počítající vše od naběhaných kilometrů až k údajům typu nejhořlavější hráč, či best prepanátor zombie kebulí jsou také interesantní položkou k průzkumu. O výdrži hry v multiplayeru snad ani psát nemusím, zde TS2 jednoznačně vede. Ne všechna FPS se hrají komfortně pouze s myší a klávesnicí. Dualshock je tady využit a provozován naprosto fantasticky! Nebudete mít s ovládáním vůbec žádné problémy a pokud vám snad nebude vyhovovat jedna z přednastavených konfigurací, můžete si vytvořit vlastní. Během jedné hodiny kompletně zvládnete všechny herní principy, což se u TS2 dá očekávat.
Jak bychom to tedy mohli shrnout? TimeSplitters se konečně na stará kolena dočkali bratříčka. Ten je předčil po stránce grafické i zvukové. Je pestřejší v herních režimech, v počtu levelů Arcade a Challenge, i úkoly ve Story módu, obsahuje až nechutné množství postav k odemykání, které se ještě navíc liší jednotlivými vlastnostmi (rychlost, výdrž, přesnost atd.). Dynamiku hry kazí jen občasný slowdown, projevující se ve složitějších scénách nebesky zábavného multiplayeru. Neboli jde o pekelně rychlý a veskrze zábavný herní počin.
| TimeSplitters 2 | ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
|
